SIPO pouzivam na platbu nekterych veci. Presto, od toho, abych na nej prevedl dalsi pravidelne platby, mne odrazuje to, ze si ho v podstate kdokoliv muze precist - obcas se vali vedle schranek a tak... Takze treba penzijni pripojisteni nebo stavebni sporeni tam davat urcite nebudu - co je komu (verejne) do toho, kolik na ne posilam penez... Kdyby to posta posilala v obalce, jak je zvykem u bank a vypisu z uctu, nemel bych problem a bankam by ubyly ze zisku dalsi poplatky... :-)
Může mi někdo vysvětlit vztah pošty x banky vzhledem k SIPO? Kde/komu sdělím, jaké položky chci zahrnout? A hlavně jak to funguje, když zaplatím bezhotovostně - moje banka pošle peníze poště a ta je rozdistribuje, nebo jestli to tak není, jaká je pak role pošty při bezhotovostně plac. SIPU? Díky.
Následující informace jsou pouze z mé hlavy, protože se mi nechce nikde hledat podrobnosti, a tedy nemusí to tak být na 100%, ale rámcově je to určitě nějak takhle:
Jednotlivým poskytovatelům služeb sdělíš svoje spojovací číslo SIPO, které je uvedeno na každém vyúčtování SIPO, popř., pokud jej ještě nemáš, tak ti ho přiděli pošta, pravděpodobně po podepsání nějaké smlouvy. Možná, že pak ještě musíš dát souhlas k danému poskytovateli na poště, aby někdo nenahlásil tvoje číslo svému dodavateli :-). Ti poskytovatelé pak budou částky za služby chtít po poště, ne přímo po tobě. Každý měsíc ti přijde vyúčtování SIPO od pošty, výslednou částku můžeš zaplatit na poště, nebo si ji nechat formou inkasní platby strhávat ze svého účtu v jakékoli bance. Výhoda tedy je, že neplatíš za každý převod peněz jednotlivé firmě zvlášť, ale platíš jednu souhrnnou částku, takže většinou ušetříš na poplatcích...
Svolením k inkasu ovšem dáváte soukromým subjektům právo si inkasovat libovolné částky z Vašeho účtu. Tyto platby nezastavíte u poštovního centra SIPO, ale pouze u poskytovatele služeb. Tím se dostáváte do nevýhodné pozice v situacích, kdy Vám je něco účtováno neoprávněně. S mnoha poskytovateli (Karneval, E.ON) můžete komunikovat jen v neosobním styku a podle toho i vyřízení reklamací vypadá. V dnešní době je daleko výhodnější převzít "právo" do svých rukou. Platím až dostanu fakturu a zkontroluji věcnou správnost. Důkazní břemeno je na straně poskytovatele a ne na mé. Zálohy lze se všemi poskytovateli dohodnout čtvrtletně a platba přes internet je u slušných bank za 2-3 Kč. U SIPO mě poskytovatel automaticky zvedne zálohu při každém zdražení. Při individuelní platbě mě o to musí požádat a já to mohu odmítnout. Na SIPO a trvalé příkazy si také většina bank ještě nějakou korunku přidá. Takže to je pohled z jiného úhlu než chce vidět Česká pošta.
Není možné stanovit limit na jednotlivé platby, ale jen na celou částku SIPO. Tím se může stát, že kvůli velkému nárůstu jedné částky nebude inkasováno celé SIPO se všemi důsledky - například přijdete o státní příspěvek na penzijním připojištění. Ano, dostanu domů složenku, ale já nesedím celý rok na zadku doma a nečekám na složenku SIPO, často mě služební povinnosti zavedou i na několik měsíců za hranice. A myslím, že většina lidí stráví aspoň měsíc do roka mimo své trvalé bydliště. Jak si potom vyzvednu složenku ve své schránce? Mám si ji nechat dosílat? To je dražší než všechny poplatky bance, navíc na dálku nemůžu vyjmout jednu částku a zbytek zaplatit.
Rozpis SIPA chodí jako otevřená zásilka, každý si může přečíst, kolik kam posílám a podle toho odhadnout, jestli se vyplatí mě vykrást. SIPO je výborný zdroj tipů pro bytaře.
Asi by se našly další důvody, proč je lepší mít platby pod přímou kontrolou a omezit na minimum počet mezičlánků, přez které platby přecházejí.
SIPO je produkt vyhodny pro urcitou skupinu lidi. K jejich vlastnostem patri zejmena nizsi IQ (nikdy nepochopi co je variabilni a co konstatni symbol), o internetu slyseli ale nevedi u ktereho okenka na poste se na to maji zeptat a last not least jde o lidi chude, kterym nevadi, kdyz kazdy vidi, kam posilaji 560 Kc. Pro ostatni se SIPO nehodi, je to produkt, ktery od dob socializmu nebyl inovovan.