Na jaké příplatky ke mzdě máte nárok? Řekněte si o ně.
==================================
Ovšem,pokud chcete i nadále pracovat,tak si o ně radši neříkejte.Asi tak.
Pokud ale máte mzdu stanovenu, určenu zaměstnavatelem, může vám je přiznat a vyplácet, ale současně vám o jejich výši může snížit základní mzdu.
==================================
Zákoník práce je v dnešní době akorát tak příručka pro podnikatele,jak co nejvíce ojebat pracovníky a dostat z nich co největší výkon za co nejméně peněz.
Již okřídlené heslo "pánů" podnikatelů zní: Nelíbí?Za bránou čeká na místo dalších deset." :-)
Jak prosté, milý Watsone, pardon, Victore: zajděte si na živnostenský úřad, nechte si vystavit živnostenský list a staňte se sám široko daleko vyhledávaným zaměstnavatelem. Máte možnost proplácet zaměstnancům kdejakou chujovinu, na kterou si vzpomenou,, počínaje 14 dny nemocenské, přes volna k návštěvě lékaře, darování krve, neplacená volna, OČR, a jako bonus jim můžete poskytovat stravenky, příspěvky na dovolenou, kafeterii a další bonusy. Kde na to všechno vezmete? No přece ty pracovníky ojebete, aby podávali co největší výkon na co nejméně peněz. A pokud budete mít málo starostí, když Vám stát v době koronové provozovnu svým rozhodnutím zavře, tak sice nebudete mít žádné příjmy, ale budete platit nájemné a zálohy na elektřinu jako barevnej, ale stát se bude ještě dohadovat, že byste měl zaměstnancům platit více peněz, pokud jsou v karanténě. Že by to měl platit stát, když si to laskavě vymyslel? I co vás nemá, vy bláhový, on vám sice slíbí, že vám to pošle, ale to udělá až tehdy, kdy vy zavřete provozovnu, protože jste už finančně vykrvácel a zkrachoval. No, a pak vám to teprvá nepošle, protože na co, že, neb vy jste si dovolil zkrachovat.
Tak šup šup, hybaj pro živnosťák, abyste byl konečně ve vatě!
Všichni osvč se ohání živnosťákem, ale v reálu je to tak, že žádný z nich by se nevrátil mezi zaměstnance. Takže zaměstnanec se stává osvč, ale osvč se už nikdy nenechá zaměstnat. Čím to asi bude? Odpověď je velmi jednoduchá: protože zaměstnanci v dnešní době jsou v podstatě novodobí otroci. Mají sice nějaké výhody, ale u každé z nich je vždycky nějaká podmínka, anebo nějaké skryté "ale", o němž se zaměstnavatel jen čistě "náhodou" při podpisu smlouvy nezmíní a pak se obhajuje, že je to např. v interním nařízení. Jak snadné. Máš nárok na dovolenou, ale nemůžeš si ji vybrat kdy chceš, protože to ti určuje zaměstnavatel. Máš nárok na propustku, ale pak nedostaneš jednu jedinou odměnu na konci roku. Nemluvě o faktu, který všichni osvč popírají, ale stejně je to pravda - že platí mnohem menší daně a některým platbám se šikovně vyhnou. Což u zaměstnance neexistuje, ten platí celý život absolutně vše. A bohužel - nebo bohudík ? - každý nemá na podnikání dost financí do začátku, dost odvahy, (někdy až drzosti) a dost tvrdé lokty. Navíc zákoník práce je u většiny zaměstnavatelů jen bezcenným papírem a instituce, které se mají zabývat jeho dodržováním, ty si z toho těžkou hlavu rozhodně nedělají. A svůj podíl na tom všem mají samozřejmě i zaměstnanci, kteří se o svoje práva kolikrát ani neodváží hlásit.
Z OSVČ se velice často stávají opět zaměstnanci, protože jako OSVČ se tito lidé neuživili, neplatili ZP, SP a když už dluh přerostl a byla na ně uvalena exekuce, skončili s živnostenským listem a nechali se zaměstnat, protože v závislé činnosti za ně odvádí zákonné srážky zaměstnavatel. A věřte, že takových lidí znám dost. Zákoník práce není kus bezcenného papíru, věřte, že na dodržování ZP chodí z úřadu práce kontroly, které se zaměřují na dodržování zaručené mzdy, na vyplácení příplatků za noční práce, přesčasovou práci, za práci ve dnech pracovního volna a svátcích. Ta vaše poznámka o výmluvě na interní nařízení - jen velmi málo podnikatelů nějaké interní nařízení má, a pokud je má, tak toto interní nařízení nesmí a nemůže vybočovat mimo Zákoník práce a příslušná Nařízen vlády, případně Vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí. Interní nařízení není zákonná norma. Co se týká těch "propustek" je to, bohužel, i tak, že zaměstnanci se někdy snaží chytračit. Stalo se mi, že zaměstnanec vyžadoval propustku na celý den do ústavu plastické chirurgie jako doprovod své 16 leté dcery, která si nechala předělávat odstáté uši.