Odpovídáte na názor k článku Na digitalizaci v pojišťovnictví se příliš netlačí. Jaké online služby pojišťovny nabízí?. Názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Nově přidané názory se na webu objeví až po schválení redakcí.
Já to jako bývalý pojistný likvidátor a aktuální správce pojistných událostí v dopravní společnosti vidím dost jinak.
Digitalizace se uměle pozdržuje u prodeje a to z důvodu obtížnějšího srovnávání. Pamatujete, když začalo povinné ručení? Každá pojišťovna měla svoje VEŘEJNÉ tabulky, tam jste si dle obsahu motoru nalezli svoje auto a hned jste věděli, kolik budete platit.
Během pár let začala probíhat segmentace - podle věku, podle bydliště pojistníka, některé pojišťovny začaly jinak rozdělovat skupiny vozidel (třeba kromě obsahu motoru začal hrát roli výkon, tuším průkopníkem v tomto byla Wüstenrot) a podobně. Dnes z žádné pojišťovny nedostanete tabulku, kde si můžete vyhledávat, natož kdybyste si podle ní chtěli uvažovat, jaké auto si koupíte (jestli se nevyplatí o pár kW slabší motor, jestli se nevyplatí s koupí auta počkat pár týdnů, protože budete brzy mít 25. narozeniny,...).
Pamatuji si, jak se snadno počítalo havarijní pojištění, prostě jste si v tabulce našli podle své značky auta příslušné procento (dle typu a značky vozidla to bývalo od 1 do cca 8 %, u speciálních vozidel i přes 10 %, u motorek až 30 %), kterým se vynásobila cena vozidla a měli jste roční pojistné. Dneska musíte zadat svoje údaje do srovnávače, aby vás pak obtěžovali voláním, když se rozhodnete si smlouvu nesjednat.
Naopak u likvidace digitalizace funguje lépe, než kdekoliv jinde. Zkuste přijít na pojišťovnu osobně, že chcete nahlásit škodu, většinou dostanete telefonní číslo a "zavolejte si na infolinku" nebo radu, ať si stáhnete aplikaci či navštívíte www stránky. Hlášení pojistných událostí je mým denním chlebem a vidím to na vlastní oči. Spoustu úkonů bylo přesunuto na klienty, podle hesla "chceš prachy? tak skákej!", přestože posíláte pojišťovně doklady (např. u vozidel technický průkaz), stejně se nedostanete dál, dokud je nevyplníte do formulářů (typicky poznávací značka vozidla, VIN, často ale i takové věci jako obsah motoru, výkon, celkovou hmotnost vozidla,...), prostě práce, kterou za vás dřív dělal přepážkový pracovník, nebo likvidátor. Dost často po vás elektronický formulář chce i roztřídění dokumentů, kdy u každého označujete co to je za dokument (aby s tím likvidátor měl co nejméně práce).
Při prodeji pojistky hrozí, že je s takovýmto přístupem klient pošle do háje a půjde jinam, ale při likvidaci nemá jinou možnost, protože jinak nedostane peníze, takže klient skloní hlavu a dělá práci, kterou by měl dělat pracovník pojišťovny! Běžně ten samý údaj vyplňuji i třikrát, jednou do hlášenky, po druhé a třetí do formulářů pro uplatnění a doložení škody.