Názory k článku Na digitalizaci v pojišťovnictví se příliš netlačí. Jaké online služby pojišťovny nabízí?

Já to jako bývalý pojistný likvidátor a aktuální správce pojistných událostí v dopravní společnosti vidím dost jinak.

Digitalizace se uměle pozdržuje u prodeje a to z důvodu obtížnějšího srovnávání. Pamatujete, když začalo povinné ručení? Každá pojišťovna měla svoje VEŘEJNÉ tabulky, tam jste si dle obsahu motoru nalezli svoje auto a hned jste věděli, kolik budete platit.
Během pár let začala probíhat segmentace - podle věku, podle bydliště pojistníka, některé pojišťovny začaly jinak rozdělovat skupiny vozidel (třeba kromě obsahu motoru začal hrát roli výkon, tuším průkopníkem v tomto byla Wüstenrot) a podobně. Dnes z žádné pojišťovny nedostanete tabulku, kde si můžete vyhledávat, natož kdybyste si podle ní chtěli uvažovat, jaké auto si koupíte (jestli se nevyplatí o pár kW slabší motor, jestli se nevyplatí s koupí auta počkat pár týdnů, protože budete brzy mít 25. narozeniny,...).
Pamatuji si, jak se snadno počítalo havarijní pojištění, prostě jste si v tabulce našli podle své značky auta příslušné procento (dle typu a značky vozidla to bývalo od 1 do cca 8 %, u speciálních vozidel i přes 10 %, u motorek až 30 %), kterým se vynásobila cena vozidla a měli jste roční pojistné. Dneska musíte zadat svoje údaje do srovnávače, aby vás pak obtěžovali voláním, když se rozhodnete si smlouvu nesjednat.

Naopak u likvidace digitalizace funguje lépe, než kdekoliv jinde. Zkuste přijít na pojišťovnu osobně, že chcete nahlásit škodu, většinou dostanete telefonní číslo a "zavolejte si na infolinku" nebo radu, ať si stáhnete aplikaci či navštívíte www stránky. Hlášení pojistných událostí je mým denním chlebem a vidím to na vlastní oči. Spoustu úkonů bylo přesunuto na klienty, podle hesla "chceš prachy? tak skákej!", přestože posíláte pojišťovně doklady (např. u vozidel technický průkaz), stejně se nedostanete dál, dokud je nevyplníte do formulářů (typicky poznávací značka vozidla, VIN, často ale i takové věci jako obsah motoru, výkon, celkovou hmotnost vozidla,...), prostě práce, kterou za vás dřív dělal přepážkový pracovník, nebo likvidátor. Dost často po vás elektronický formulář chce i roztřídění dokumentů, kdy u každého označujete co to je za dokument (aby s tím likvidátor měl co nejméně práce).

Při prodeji pojistky hrozí, že je s takovýmto přístupem klient pošle do háje a půjde jinam, ale při likvidaci nemá jinou možnost, protože jinak nedostane peníze, takže klient skloní hlavu a dělá práci, kterou by měl dělat pracovník pojišťovny! Běžně ten samý údaj vyplňuji i třikrát, jednou do hlášenky, po druhé a třetí do formulářů pro uplatnění a doložení škody.