Píšete v závěru o tom, že "Osobně pokládám penzijní připojištění u renomovaného fondu za vcelku bezpečné, přesto by podle mého názoru měl bezpečnost právě těchto investic garantovat stát, protože sebedokonalejší preventivní opatření nemohou zabránit selháním lidského faktoru a cíleným podvodům."
S Vašim vyjádřením asi nelze nesouhlasit. Mám jen drobnou připomínku. Všichni se spoléháme na stát. Když vidím, jak jej spravuje současná tlupa neschopných, poloschopných a všehoschopných amatérů, tak mě napadá otázka. Kde si můžeme zajistit ochranu a garanci před tím, že nás naše vláda nedovede ke státnímu bankrotu?
Pojištění, nepojištění, při eventuelním krachu některého z větších penzijních fondů se stejně shromáždí dav "okradených" byť jako obvykle nikoliv v místě sídla společnosti, ev. bydliště členů představenstva či dozorčí rady, ale tam kde soudruzi snáze toto volání dělnické třídy vyslechnou a s velkorysým úsměvem jim opět z našich peněženek pofoukají bolístko. Ještě je v článku krátce zmiňována eventualita "znárodnění". Tato varianta se mi nezdá tak utopická, zvláště po shlédnutí nědělní diskuze na Primě usmívajících se a přitakávajících soudruhů Exnera a Škromacha. V momentu kdy Škromach začal Exnera titulovat budoucím ministrem, tak jsem už psychicky nevydržel a změnil lokál, tedy kanál.
Souhlas. Škromach je pro Exnera pouhým rozbíhačem. V atletické hantýrce se tomu říká "zajíc". Ještě že pobývám často blízko hranic. Doufám, že až dojde k nejhoršímu, že stihnu přeběhnout :-)
To je presne ono: "Kdo mě ochrání před státem?".
Bracha je v Nemecku a take setril na duchod. Ted od 01.01.2004 jim z usetrenych penez (na duchod) vezmou dan!!! Zamestnanec banky mu rekl, ze je to zoufale, ze stat nema prachy a ze se muze v budoucnu stat, ze mu duchod o nasetrene zkrati!
Do penzijního fondu peníze nikdy nedám. Proč? I kdyby ho nikdo nevykradl, stačí když během těch 30 roků střádání přide pár let (opravdu jen pár) s inflací 10% a více a peníze jsou fuč.
Když si dnes odepřu oběd v resaturaci a koupím si místo toho rohlíky, ušetřím dejme tomu 60 - 100 Kč. Za 30 roků mi to fond zhodnotí na dvoj-, trojnásobek, ale jak se za to najím? Budu mít na 2, 3 obědy, nebo budu rád, když za to dostanu pár rohlíků?
Před 30 lety stál oběd 8 - 12 Kčs (ne že by se mi po té době kvůli tomu stýskalo), kdybych tehdy spořil v penzijním fondu, asi bych dneska hodně litoval...
A tohle asi sebelepší správa fondu neovlivní.
A taky se podivejte na to, do ceho penzijni fondy investuji. Vetsinou je to statni dluh (napriklad v podobe dluhopisu). Takze az skonci tento stat (coz nebude se Spidlou v cele dloudo trvat), tak skonci samozrejme i penzijni fondy...
Zajimave, ze autora clanku nenapadlo jeste jedno hledisko. Pokud se clovek pohybuje kolem hranice zivotniho minima, ma narok na ruzne pridavky, priplatky, prispevky. Docela ocekavam, ze az "diky" stale odkladane duchodove reforme nebude na duchody, tak ti, kteri si nasporili do penzijniho fondu budou dostavat o to nizsi penzi, pripadne ruzne podpory. "Vzdyt budou mit preci dost" a tak na tom opetovne vydelaji ti, kdo vsechno propiji, nebo proji a pak budou rikat "state dej mi".
Milý Patriku, podle Tvých osobních stránek taky nepracuješ zrovna u seriózní firmy ve vztahu ke klientům. Myslím, že počet napálených klientů na základě velmi "chytrých" smluv je srovnatelný s počtem klientů zkrachovalých penzijních fondů.
že s růstem vkladů bude růst i schopnost těchto fondů lobbovat za taková pravidla, která jim budou vyhovovat. S postupným snižováním státních dluhů bude růst tlak na investice do volatilních aktiv a riziko pádu tak nezanedbatelně vzroste.Fondové spoření je jistě velmi lákavé pro akcionáře fondů a zřejmě i pro stát, který vlstně za nic neručí, komu ale skutečně půjde o důchodce - rentiéra? Myslím, že se dočkáme mnoha trpkých zklamání.
Domnívám se, že nejlepším řešením je stále průběhový důchodový systém s větším důrazem na formu důchodového pojištění a ne výplat důchodů jako sociální dávky....
Domnívám se, že větší investiční volnost by fondům jedině prospěla. Nemusí nutně investovat do kreditních derivátů, ale možnost víc operovat na akciovém trhu by byla jistě vhodná. S růstem jejich majetku (resp. majetku klientů) roste i potřeba diverzifikace a pokud se fondy chtějí dostat na dobu do splatnosti svých závazků na nějakých 20-30 let, investování do akciových titulů dává smysl (nemluvím vyloženě a titulech typu Jemča Jeníkov, ale o významných emisích).
Až jednou stát přestane vydávat nové dluhopisové emise (pevně doufám, že se to jednou stane), tak jim stejně nakonec nic jiného nezbude.