No, nevím, jak by se Vám líbilo, kdyby tihle paraziti neexistovali. Však by jste byl první, kdo by je postrádal v případě, že by Vás někdo ohrožoval na životě, dostal by jste infarkt, měl jste autonehodu či by vám hořel barák. Zamyslete se člověče, co vůbec říkáte a neházejte všechny státní zaměstnance do jednoho pytle.!
Nemalá část „státních zaměstnanců“ dělá srovnatelnou práci se „soukromníky“ a kdo myslíte, že je na tom finančně lépe? Když porovnáte např. plat kuchařky ve školní jídelně a v restauraci, tak samozřejmě zjistíte, že ta chudinka kuchařka v restauraci má jen minimální mzdu. Ovšem u takových právníků je to jiné, zkušený dobrý právník, když se mu řekne, jaký tarifní by měl plat, tak se začne smát, oni zas ze sebe nedělají chudinky. A doufám, že jste dal dítě za 5.000 Kč do soukromé školky a nepodporoval ty parazity v městských školkách.
No, víte. Myslím si, že ne všichni živnostníci jsou příživníci a ne všichni státní zaměstnanci jsou paraziti. Také se nedá říci, že státní zaměstnanci jsou placeni z peněz živnostníků a firem a parazitují tak. To samé se nechá říci i obráceně. Uvedu příklad - stát zaplatí úředníky, aby zadali zakázku a vyhlásili výběrové řízení pro osvč či firmu. Jeden z těchto subjektů získá zakázku, za kterou dostane zaplaceno. Z těchto státních peněz žije osvč či firma,, která odvede dan ze zisku, ze které se zaplatí úředníci, kteří zakázky udělují. V podstatě každý osvč či firma si platí formou daní či jiných odvodů služby státu at už ve výše uvedené podobě, či v podobě služeb poskytovaných PČR, HZS, Zdravotnictví apod. Podle mě se oba sektory potřebují a jeden bez druhého existovat nemůže. Parazit či příživník je dle mého názoru ten, který chce maximum a dává minimum či nic. OSVČ nemůže chtít nemocenskou, když není účasten nemocenskému pojištění či si uplatnuje náklady, které nemá a kterýma si snižuje základnu pro výpočet odvodů. Zaměstnanec, jedno který, platí tyto služby ( důchod či nemocenskou ) automaticky a draze a proto je správné, že dostane více, než ten, co platí méně či vůbec.
a jestlipak vite kolik se protoci penez ve statnich zakazkach a kolik mimo ne mezi firmami a obcany? ano je to marginalni cast.
ovsem 100% statnich zamestnancu si zadne penize nevydelava ani nic neplati, vse je hrazeno z vybranych dani od lidi.
u statniho zamestnance je fuk zda z rozpoctu prijde rovnou jeho cisty plat 20k nebo hruby 30k a 10k se obratem posle zase zpatky.
co na mem prispevku rozporujete?
1) povinnost platit minimalni zalohy?
2) vysi minimalnich zaloh?
tak to vezmeme presne, minimalni platby za to ze mate aktivni zivnost aniz byste vystavil jedinou fakturu
povinne zp 1823 x 12 = 21876
povinne sp 1972 x 12 = 23664
nepovinne np 115 x 12 = 1380
tak a ted vy
OSVČ, co si opravdu nemůže dovolit onemocnět, je jako vlekař, co si nemůže dovolit přes Silvestra oblevu nebo nebo vodácká půjčovna, co zkrachuje po jednom suchém létě zakončeném povodní. Takový OSVČ se má raději nechat někne zaměstnat na HPP. Pokrytí typických rizik by mělo být součástí každého (nejen podnikatelského) plánu.
Narozdil od zamestnance, ktery pokud nechce (jiz nemuze) cerpat na nemoc dovolenou se vlastne stava veznem, ma OSVC tu svobodnou volbu se lecit skutecne v klidu a bez stresu, aniz by ho nekdo obtezoval nejakymi nesmysly zda je cely den doma, uz 7 rano vzhuru a podobne.
Tato svoboda za to rozhodne stoji.
Nemocenská se vyplácí po dobu 1 roku. OSVČ by měla mít našetřenou rezervu ve výši 12 měsíčních příjmů. Pokud tyto prostředky nemá, zvyšuje si podnikatelské riziko. Také by měla být schopna tuto částku při čerpání průběžně doplňovat či navyšovat. Bohužel ne všichni toho jsou schopni a potom nastávají potíže.
Komerční pojištění by to mohlo řešit. Jenže ono moc nefunguje.
Znal jsem jednoho živnostníka, který se rád pojišťoval.
Poté onemocněl rakovinou mozku a byl skutečně odepsán.
Pojišťovna mu několikrát ztratila doklady a bylo skutečně problematické ziskat plnění. ( Sám bych z toho měl určitě navíc ještě infarkt.)
Asi takhle: dej sem jeden jediný příklad takového pojištění. Ne deset, ne dvě, opravdu stačí jen jedno.
Já se o to před lety zajímal, a jako zcela jednoznačně nejvýhodnější mi vyšlo to státní. To nejdůležitějí: nejde jen o sliby "my vám za stovku zaplatíme pětitisícovku", ale o výluky, kterými je komerční u nás prolezlé tak, že je nepoužitelné.
Co jsem vyčmuchal, tak použitelné podmínky pojištění by člověk dostal jedině v zahraničí... ale tím se jen dostaneš na podmínky státního, ovšem za vyšší cenu.
Nu, jestli nesouhlasíš, uveď jedno jediné použitelné komerční pojištění.
Měl jsem pojištění u České spořitelny a teď mám u Allianz, která má lepší úrazové plnění. Je to nemocenské spojené s úrazovým pojištěním. Platím 2.000 měsíčně. Co se týká nemocenské části, tak od čtrnáctého dne dostanu 800 za každý den. V případě hospitalizace v nemocnici dalších 800 za den. Ta nemocenská je bez podmínek. Jen je potřeba potvrzení od lékaře. Úrazovou část zde nebudu rozebírat, protože je dosti komplikovaná. Snad jen plnění v případě smrti, kde to mám sjednané na částku kolem 3 mil. Mám za sebou jedno pojistné plnění a to konkrétně úrazové. Měl jsem úraz na lyžích a prodělal jsem operaci menisku. Od pojišťovny jsem bez okolků dostal 90 tis. V pracovní neschopnosti jsem byl tři dny.
- Přečti si podmínky smlouvy, ju. Prý "Bez podmínek", boží prostoto!
- Za každý den až do smrti? atd.
A teď mi pověz: A to se ti vyplatí? Stejné plnění máš u státního podstatně levnější.
Já to říkam pořád, všechno to jsou oběti vlastní neznalosti a neochoty počítat vlastní peníze.
To je maličko složitější. Nemocenská je omezena běžně na 1 rok, při delší nemoci by měl přijít přezkum a případně přidělit, jsou-li na to podmínky, invalidní důchod. Ale jak píšu, je to složitější, nastane-li tato možnost, jde to z důchodového pojištění, ne z nemocenského. A uvědom si, že pokud se spolehneš na soukromé pojištění, důchodové si budeš platit jen to minimum, tak jsi s soukromým obvykle po roce, s trochou nadsázky, na ulici.
Zatímco u soukromého záleží co máš ve smlouvě, a jestli si to navíc dokážeš často i vysoudit. Tam platba nemusí být omezena 1. rokem, ale obvykle je. Často dokonce 6-ti měsíci, nebo ta složka za pobyt v nemocnici má ještě svoje individuelní omezení.
Navíc, ne z hlediska potřebnosti, ale z hlediska nákladovosti, ta složka za pobyt v nemocnici má minimální pravděpodobnost plnění. Dnes je z lidí v aktivním věku v nemocnici déle než měsíc... téměř nikde.
Jo a ta platba za pobyt v "nemocnici" má obvykle krásnou past: nemocnice = nemocnice, nikoli ale LDN, rehabilitační ústav apod. Aby náhodou pojišťovna nemusela platit. Takže ani po těžké bouračce, kdy budeš vyřazen na několik měsíců, nic nedostaneš. A nedostaneš třeba ani při rakovině, až budeš chodit na ozařování. To je ambulantní, nebo několik dní v nemocnici, takže nemáš nárok.
Prijem 3 417 480 Kč u 80% paušálu - autor zapomíná, že paušální náklady lze uplatnit max. ze základu 2000000 Kč. Tzn. reálně nad 2 MKč nikdo příjmy při využití paušálu přiznávat nebude (pokud si to uvědomí).To už je lepší si další příjmy psát třeba na s.r.o., uplatňovat reálné náklady a vyplácet se jako zaměstnanec.
Jsou přece možnosti, jak se chránit pro případ jakékoli nemoci. Ono, platit si větší sociální a zdravotní se nevyplatí, protože je tady za hodně peněz málo muziky. Raději bych tuto situaci řešil jiným produktem, životním pojištěním, úrazovkou nebo spořením, ze kterých můžete čerpat peníze ihned a nejsou nijak vázány. Je dobré tyto věci sledovat a mít jako živnostník přehled.
OSVČ, třeba účetní, co dělá pro magora, který ji vyhodí, kdykoli onemocní, si to riziko musí nějak pokrýt. Např. dělat (i za míň peněz) pro někoho normálního. Nebo si zařídit zástup. Nebo brát občasné vyhození jako normální věc a finančně s tím počítat.
Loni v zimě jsem byl fakt hodně nemocný OSVČ a o klienta jsem nepřišel. Samozřejmě za čas doma v posteli jsem nedostal ani korunu.