Vlákno názorů k článku Musí zaměstnavatel nabídnout nadbytečnému zaměstnanci jinou práci? od Jája - Chybí mi část o tom, jak se NS...
-
Ono to tam ale je - poslední dva odstavce sekce článku "Náhradní pozice není předpokladem pro výpověď"...
Jinak nutno dodat, že to s tou stejnou pozicí nemusí být tak docela pravda - dotyčný byl "systémový administrátor-senior", což nemusí být nutně to samé, jako nově žalovaná hledá. Může hledat běžného systémového administrátora s nižší kvalifikací a taky za úměrně nižší plat a nějaké "expertní činnosti" přesunout jinam. Tohle ale z textu článku jasně neplyne a nelze posoudit, jen upozorňuji, že tu může být kombinací mnohem více.
-
Pavel (neregistrovaný)
Ono to tam je, ale jinde: "To platí i tehdy, nebyl-li organizační změnou sledovaný efekt později dosažen nebo ukázala-li se přijatá organizační změna posléze jako neúčinná." Neboli pokud zaměstnavatel později zjistil, že se zmýlil a že se bez administrátora neobejde, nic to na platnosti výpovědi nemění.
Mě spíš v člunku chybí, jak se soud vypořádal s námitkou, že zrušení pozice bylo účelové aby se zaměstnavatel příslušného pracovníka zbavil - podle článku se tím vůbec nezabýval.
-
S tím se Nejvyšší soud vypořádal velmi jednoduše: nižší soudy to musí zjistit.
Cituji: "vedeny chybným právním názorem se soudy blíže a podrobněji nezabývaly zkoumáním, zda rozhodnutí žalované ze dne 14.8.2008 vskutku představovalo rozhodnutí o organizačních změnách ve smyslu ustanovení § 52 písm.c) zák. práce."Jinými slovy, nižší soudy musí doplnit dokazování. V řízení o dovolání před Nejvyšším soudem se řeší pouze právní otázky, nikoli otázky skutkové.
-
Pavel (neregistrovaný)
Tedy, pokud to dobře chápu, soudce si za šest let nevšimnul, že platí jiný zákoník práce, a rozsudek vydával snad podle skript, ze kterých studoval? Tohle snad už nejde označit na jiný právní názor, to je hrubé porušení povinností. Kdyby stavař navrhl budovu podle starých norem, tak bez řečí přijde o licenci a jde se pást. když totéž udělá soudce, tak se nestane nic.
-
Je to sporné. Já jsem se až do dneška (autorovi článku tímto děkuji) domníval, že samotná formulace zákona "...stane-li se zaměstnanec nadbytečným..." znamená, že zaměstnavatel nemůže dát výpověď, pokud má volné místo, které by zaměstnanec mohl vykonávat (=má pro něj kvalifikaci a zdravotní předpoklady), protože zaměstnanec v takovém případě není nadbytečný, ledaže zaměstnanec toto místo odmítne. Zrušení formální nabídkové povinnosti jsem chápal jako prostou reflexi této skutečnosti.
Nejvíce používaný komentář k zákoníku práce také zdůrazňuje podmínku faktické nadbytečnosti, tj. stavu, kdy zaměstnavetel nemá možnost zaměstnance dále zaměstnávat. Naopak přijetí nového zaměstnance na místo původního se považuje zpravidla za důkaz, že o nadbytečnost nešlo - vypsání výběrka bych posuzoval velmi podobně, pokud k němu došlo v krátkém časovém sledu.
Nemám k dispozici rozsudky nižších instancí, takže nemohu posoudit, zda jejich soudci sdíleli můj právní názor (a pak je není z čeho vinit), nebo si skutečně nevšimli, že se změnil zákon (a pak je to skutečně diletantismus).
Osobně ten výklad Nejvyššího soudu považuji za nepřiměřeně formalistický (což bohužel u Nejvyššího soudu není úplně výjimečné), protože se soustřeďuje na formalismus (rozhodnutí o organizační změně) a nikoli o materiální komponentu (faktická nadbytečnost nebo nadbytečnost jen tvrzená).
ČLÁNKY DO MAILU