1. Zvýšit porodnost LZE. Dokázali to komunisti v 70. letech mnoha se doplňujicími opatřeními. Tím netvrdím, že to bylo dobře. Každý exrémní výkuv způsobuje spoustu problémů.
2. Je zcela zjevné, že pro dnešní politiky to není problém, kterým by se chtějí zabývat.
3. Není to žádná tragédie. Jak národy, tak i kultury a civilizace vznikaly a zanikaly. Prostě Češi časem vymřou a jejich území obsadí národy s větší natalitou. Stalo se to už mockrát v minulosti a stane se to i v budoucnosti. Kdo se nemnoží, zanikne.
Ad 1) To lze, je otázka, jak moc dlouhodobě. V prvních letech se porodnost zvýší díky tomu, že lidé, kteří by měli dítě později se rozhodnou je mít dříve, "dokud za to dostanou něco navíc". Ale ten efekt se pochopitelně rychle vyčerpá.
Ad 2) No, ono je to možná dobře, protože pak to nepo**** ještě víc.
Podle mě to po nějakou dobu udržet jde, ale způsob použitý komunisty byl dost problematický už tehdy a v dnešní době by byl asi téměř katastrofální (motivoval by hlavně nizkopříjmové skupiny atd). Myslím si, že docela zajímavým nástrojem by mohla být výrazná daňová motivace - vyšší odčitatelné položky a k tomu citelná sleva na pojistném. K tomu možná nějaké kroky zvýhodňující firmy podporující menší úvazky atd. - prostě ani tak moc nedávat peníze přímo na ruku, spíše jít formou nepřímých dlouhodobějších výhod...
Já jsem nehodnotil "vhodnost" nástrojů, které komouši použili. Pouze jsem uvedl, že LZE zvýšit porodnost.
.
Pokud se nedostaneme nad 2,1 dítě na ženu, vymřeme. Takže cíl jsou rodiny s třemi dětmi. Daňové úlevy my se měly maximalizovat právě při třech dětech.
.
Nesouhlasím s tím, že daňová motivace to spasí. Aby to fungovalo je třeba MNOHA opatření. Jen rychlý seznam, co mě teď napadl: dostatek školek, zvýhodněné rodinné jízdné a vstupné, podpora zaměstnavatelů při zaměstnávání matek, podpora volného času dětí (sport, kroužky, školy v přírodě), bydlení (tady se snese spousta kritiky). Rodiče prostě musí cítit, že děti stát chce a že pro ně vytváří příjemné prostředí pro život.
.
Ano jsou to investice nebo dotace a spousta lidí protitomu bude protestovat. Ale kam jinam by měl stát investovat než do dětí - své budoucnosti?
To co navrhujete nejsou investice, to je házení peněz do černých děr. A naprosto to míjí hlavní problém. Ten je v tom, že průběžný důchodový systém převedl (z hlediska individuálního člověka) děti z kategorie "investice do budoucnosti" do kategorie "hodně drahý koníček". Takže dnes děti mají jen lidé, které to baví. Těch je pořád (kupodivu, biologie se nezapře) relativně dost, ale velmi málo je těch, které to baví natolik, aby jich měli víc jak jedno-dvě. Proto je porodnost nízká.
Samozřejmě jsou zde i jiné faktory, jako dostupnost antikoncepce, jiné možnosti vyžití, společenské klima, ale tenhle je dle mého zásadní a bez zrušení nebo alespoň drastického omezení průběžného důchodového systému a návratu k principu, že zabezpečením v důchodu jsou primárně vlastní děti to nepůjde, protože zvýšení porodnosti bude malé a velmi drahé.
Některá z těch opatření by nestála téměř nic. Jde jen o opatření typu "chytrému napověz, hloupého trkni" - chytří zaměstnavatelé už dnes skládají oddělení z 6 půlúvazků místo 3 plných úvazků a skvěle to funguje, protože lze lépe vykrývat špičky atd. Je třeba k tomu přivést i ty, kteří na to ještě nepřišli.
Nebo zjednodušení byrokracie pro školky (proč musí mít vychovatelka ve školce kvalifikaci dětská sestra? V době mobilů atd.?
Výrazné daňové zvýhodnění školek by IMHO mělo dokonce pozitivní dopad na státní rozpočet, protože by třeba matka stále neplatila DFPO (protože by si započetla školku proti své DFPO - ovšem teď žádnou DFPO neplatí, protože příjem nemá), ale ta by stále odváděla DPPO a DPH, DFPO z vychovatelek atd.
Prostě jde o to, aby ten koníček nebyl tak drahý a aby ho šlo lépe skloubit s kariérou.
<sarkasmus>Ano, hloupé zaměstnavatele, kteří nechápou, že je pro ně výhodné vydat na stejný počet člověkohodin vyšší náklady (dost nákladů na zaměstnance je fixních) je potřeba přivést k prohlédnutí ;)
A co teprv ty, kteří jsou tak zaslepení, že jim vadí, že ostatní zaměstnanci mají nízkou výkonnost, protože neustále musí odkládat věci na příští den, protože dotyčná od které něco potřebují má půl úvazku a odpoledne už v práci není... ;)
</sarkasmus>
Ve skutečnosti prakticky vždycky když zaměstnavatelé podporují půlúvazky (nebo se jim alespoň nebrání), tak je to spíš marketing, než že by se jim to vyplácelo přímo.
Se zbytkem se dá souhlasit více (méně byrokracie pro školky) nebo méně (další zaplevelování daňové a další legislativy, přerozdělování atp.). Co ale tvrdím je, že účinnost takových opatření je malá a hlavně je potřeba zvyšovat i počet párů se dvěma a více dětmi.
Znám konkrétní manažery, kteří ty půlúvazky vyloženě vyhledávají, protože tím získávají loyální zaměstnankyně a schopnost lépe vykrývat špičky.
Viděl jsem to i na úrovni celých firem, třeba když se vytvářely pobočkové sítě s malými pobočkami (2-3 FTE), tak byla snaha využívat půlúvazky, protože z nich bylo snažší složit plné obsazení, než z celých.
V malé firmě máme několik pozic na půlúvazek prostě proto, že je na celý úvazek nevyužijeme a plný úvazek by byl plýtváním.
Fixní náklady na zaměstnance jsou v zásadě pracovní smlouva a mzdová účetní. Jo a možná ještě vánoční dárek zaměstnancům. Se vším ostatním lze ve větší či menší míře pracovat.
To by me zajimalo, co je to za praci. Dovedu si predstavit, ze nekde v McDonalds potrebuju vykryvat spicky, tak mam lidi na pul uvazku. Ale u nejakych odbornych pozic, kde trva cela leta, nez si vychovate/zacvicite dobreho zamestnance, tam to nemuze ve velkem fungovat. Prece vam neprijde 30 soustruzniku na 4 hodiny, to pak budete mit misto 3 smenneho provozu 6 smenny provoz? Nebo 30 inzenyru na 4 hodiny, co se nemuze z financnich duvodu vyplatit.
Tak ono i v průběžném důchodovém systému jsou primární děti, jde jen o jeho parametrizaci, aby o výši důchodu nerozhodovaly jen platby v minulosti, ale i platby současných potomků. Třeba padesát na padesát. Pak bude motivace vytvářet vychovávat budoucí plátce pojištění a až se člověk stane plátcem i motivace opravdu platit.
1. Opatření pro podporu porodnosti byla zavedena 1.1.1973. A mrkněte na tenhle graf: http://www.demografie.info/?cz_porodnosthistorie Nejvíc dětí se narodilo v roce 1974 a pak to šlo dolů. Takže efekt opatření je opravdu jen krátkodobý. Můžete s tím nesouhlasit, vztekat se, mlátit hlavou do stěny, ale nic s tím neuděláte ;)
Se statistikou kolem "Husákových dětí" je dost problém - tehdy se sešlo víc faktorů, kdy na jedné straně v té době dospěly silné poválečné ročníky, přitom ale hodně z nich rodičovství odkládalo po srpnu 1968 - nějak se to všechno prolínalo a asi je skoro nemožné odhadnout, jaký by byl vývoj, kdyby žádná opatření přijata nebyla. Podle mého názoru by asi vrchol v roce 1974 byl znatelně menší a naopak propad po roce 1980 by byl ještě hlubší, v tomto ohledu bych to nepodceňoval - bylo by naivní čekat, že porodnost poroste do nekonečna, jde spíš o to, aby se držela a neklesala a to se zřejmě částečně naplnilo. Je dost možné, že nebýt těchto opatření bychom se už v 80tých letech dostali na hodnoty porodnosti, ke kterým to kleslo až po revoluci...
Tohle není okecávání - souběh více faktorů v té době je holý fakt. Bylo by hodně zajímavé zjistit, kolik z toho výkyvu nahoru jde opravdu na vrub "propopulačních opatření", ale obávám se, že to v podstatě nejde a že to tedy s využitím zkušeností ze 70tých let bude složité.
Z hlediska "poučení" je smůla, že to "Husáka" napadlo už na začátku 70tých let, kdyby na tuto podporu došlo zhruba o 10let později, tak to by už těch vlivů narušujících vyhodnocení, bylo o dost méně :-)