V článku je spousta konkrétních čísel, až se z nich člověku motá hlava.
Pokud jde o reálný výnos v daleké budoucnosti, nestojí pomalu za námahu ho počítat. Jako hlavní parametry ovlivňující budoucí reálný výnos vidím inflaci (3% uváděná v článku neznamenají vůbec nic, může to být klidně i 10%) a politiky, kteří dokáží skoro cokoliv (třeba zdanit výnos (nominální) řekněme 50%). A to neuvažuji různé katastrofické scénáře.
Proto si dovolím stručný odhad: v průměru lze očekávat, že co reálně do fondů vložíte, to v budoucnu z nich reálně vyberete (u konzervativní strategie asi trochu méně, u akcií asi trochu více). Reálně vydělat na penzijních fondech mohou jen jejich správci z poplatků za správu, a možná trochu i poradci, kteří je nabízejí nebo budou nabízet.
Rovněž souhlasím s názory, že nejprve by měly být splaceny dluhy, investováno do bydlení, dětí a pokud i tak něco zbyde (docela by mě zajímalo, kolik takových lidí je), lze uvažovat o penzijních fondech, ale až tak ve věku 40+. A za naprostý nesmysl považuji zakládat penzijní spoření/připojištění ve věku 20 let.
Máte pravdu,ve fondech se má vždy nejlépe ředitel a klient je až na posledním místě,vzhledem k ekonomické a i politické situaci v Evropě je scestné uvažovat na více let dopředu.Krásně to bylo vidět na prognozách draze zaplacených bankovních anylytiků na podzim 2008-jejich předpovědi typu nebude-li pršet nezmoknem..Rád bych viděl,jakou kvalifikaci mají tito poradci,kteří si dovolí radit lidem se zabezpečením jejich stáří.
Většinou zapomínají se zmínit o tom nejpodstatnějším a to jsou poplatky ,ze kterých fond žije i když nic nenese a to základ podnikání v těchto fondech.