Vlákno názorů k článku Malthus: Nepomáhejme chudým, jinak nastoupí hladomor od Karel - Tento článek je velmi tendenčně vyloženou prognózou. Touto...

Tento článek je velmi tendenčně vyloženou prognózou. Touto logikou by bylo možné zpochybnit velké množství prognóz. Navíc zaměňuje příčinu a následek. Kupříkladu před pár desítkami let někdo prognózoval, že DDT je lidem nebezpečné a pokud se s tím něco neudělá, tak tu budou statisíce postižených dětí. No a tak se DDT ve většině zemí zakázalo. A tak se ten milion postižených dětí nekoná. A teď je tu otázka, zda je to důsledek toho, že se DDT zakázalo, nebo byla celá prognóza špatná a DDT ve skutečnosti neškodí?

Je to to samé jako u prognóz z 19. století. Lidé vycházeli z aktuální situace, prováděli extrapolace a zcela správně usuzovali na budoucí problémy. A na počátku 19. století se jako problém jevil mimo jiné hladomor v důsledku toho, že zemědělství té doby nebylo dost produktivní. Veškeré tyto úvahy byly správné a hýbaly tehdejším světem. Tento strach z hladomoru se pak stal jedním z motorů pokroku – právě tato obava motivovala růst efektivity zemědělství, řada společností i států investovala nemalé prostředky na nové „technologie“, inovaci atd. Lidé měli štěstí a skutečně se jim během století podařilo zvýšit efektivitu natolik, že hladomor přestal být hrozbou.

U nás v ČR nyní skutečně hrozí, že důchodci budou za 30–40 let umírat hlady, protože nebude na důchody. Proto se hledají jiné modely důchodů takové, aby k tomu nedošlo. Snad se něco najde a bude to v pohodě. Stejně jako se v 19. století povedlo zažehnat hrozbu hladomoru. Ovšem i pak se najde hlouček lidí se zvrácenou logikou, že přežívající důchodce není důkazem úspěšnosti reformy, ale toho, že nebyla potřeba. Něco jako že když se vám podaří uhasit hořící dům, tak tím vlastně dokazujete, že ho vůbec nebylo potřeba hasit. Jasně, mohl přestat hořet sám od sebe, i to se stává.

Výborná úvaha!

Zda budou nebo nebudou důchodci za 30 – 40 let umírat hlady nezáleží ani tak na „modelu důchodů“, ale na tom, zda bude za 30 – 40 let dostatek potravin (tj. dostatečná produktivita práce). V tržním prostředí se ceny vždy přizpůsobí nabídce a poptávce. Pokud budou mít lidé obecně více peněz, budou potraviny dražší a pokud bude dostatek potravin budou zase levnější. To platí i o ostatních komoditách jako lékařská péče a pod.. Samotných peněz se nikdo nenají ani ho nevyléčí …

„Tento strach z hladomoru se pak stal jedním z motorů pokroku – právě tato obava motivovala růst efektivity zemědělství, řada společností i států investovala nemalé prostředky na nové „technologie“, inovaci atd“ Ale no tak…zadnej stat, soukromnik chtel vetsi kukurici tak nakoupil velkej stroj, kterej vyrobil zas jinej soukromnik. Chemik soukromik zas vybadal spolehlivou deratizaci na skudce kukurice. Stat tem vsem maximalne zdanil + vydal nejaky ty razitka.

„Proto se hledají jiné modely důchodů takové, aby k tomu nedošlo.“
Ne, tohle je léčení chřipky cholerou.
To je to, co se tu děje. Fondový systém, má-li se stát dominantní, situaci může jedině zhoršit. Nejenže to za 40 let nemůže přinést žádný užitek (štůček potáištěných papírků mít hodnotu nebude – nebudou kupci chtiví těchto papírků), ale navíc to ještě dnes způsobí, že demografická a hospodářská příčina problému (bude méně dětí) se dnes ještě zvýší, s následky v budoucnu.
Viz. příspěvek výše.