Názory k článku Malthus: Nepomáhejme chudým, jinak nastoupí hladomor

Nahradit slovo „Malthus“ souslovím „Bezděkova komise pro důchodovou reformu“ a jsme na tom stejně.

A teď dotaz: je lepší připravovat se na očekávanou budoucnost (a samozřejmě vědět, že je to jenom prognóza a že nemusí vyjít), nebo sedět na perdéli a čekat, že „se to nějak vyřeší“, prostě proto, že „se to vždycky nějak vyřešilo“?
OK, Malthus byl vedle, ale to víme teď! Jestli je vedle prognóza Bezděkovy komise, to budeme vědět za 40 let. Vás se to možná už týkat nebude a tak na to kašlete. Mně se to ale nejspíš týkat bude a jedno mi to tedy není.

Většina populace bude sedět na prdeli a čekat jak to dopadne. Část populace se ale bude snažit tomu předejít. Samozřejmě že ta většina bude držkovat s tím, že by se to beztak nějak vyřešilo „samo“. Neuvědomují si, že to „samo“ je právě výsledek práce té menšiny. Jediná výjimka jsou „vnější vlivy“ typu srážky Země s planetkou nebo světová válka.

A prognóza hladomoru nebyla vedle. Představte si, jak chcete dnešní populaci živit zemědělstvím 18. století. Naštěstí tu ta prognóza byla a lidí s tím začali včas něco dělat. Což byl na tu dobu docela zázrak. Možná k chybnému výkladu svádí podivné interpretace autora článku, který prognózu předkládá jako „za X let dojde nevynutelně k Y“. Prognóza ve skutečnosti říká „pokud s tím něco něuděláme, tak za X let dojde k Y“.

A co se prognózy Bezděkovy komise týká, tak já doufám, že to za 40 let vědět nebudeme. Jediný způsob jak se dozvědět skutečný výsledek by bylo nic nedělat a počkat si, jak to tedy dopadne.

Jo, přesně tak. A máte pravdu i s mým původním hodnocením té prognózy – nechal jsem se zlákat tou interpretací.

Paradoxně je lepší sedět na prdeli, a čekat, že se to nějak vyřeší – jak říkáš.Je to sice druhá nejhorší možná varianta, z mnoha možných, ale o jednu příčku lepší, nežli penzijní fondový systém.
Vždyť si uvědom, co to ten fondový systém je. Namísto aby jsi dělal něco užitečného, tak prostřednictvím fondů umožňuješ státu se co nejvíce dnes zadlužit (cca 95% portfolia jsou nstátní dluhopisy). A lebedíš si, jaký jsi odpovědný, že nejsi přece nějaká socka, co by vše prožrala a spoléhala na průběžný systém. To ty ne, ty spoléháš na to, že stát v budoucnu dnes nasekané dluhy uhradí… Z čeho? Když v té době má být plno starých, málo mladých, tak „zodpovědně“ čekáš, že v této situaci začne stát splácet staré dluhy.
Ano, mnozí říkají akcie. Tak tedy budeme nakupovat dnes všichni akcie, abychom je ve stáří všichni prodávali – mladých, co by je kupovali, bude prý málo. Ostatně akcie čeho? Firem, ve kterých nebude mít kdo dělat, protože nebudou mladí – jak nám stále opakují.
Pěkné na tom je, že se mnozí obávají vytunelování fondů. Ale to vůbec není potřeba. Fondový systém je tunel ve svém principu, a na nějaké kriminální (ne)činnosti vlastně vůbec nezáleží.
Ano, je lépe sedět na prdeli, nespořit do fondů, a čekat… jak říkáš. A mezitím, ona by to byla nuda, a co s penězi… mít třeba děti. Problém je v jediném: K takovým penězům by se Bezděkové (až do letošního jara ředitel penzijního fondu Aegon) tak snadno dnes, ani zítra, nedostali.

Tento článek je velmi tendenčně vyloženou prognózou. Touto logikou by bylo možné zpochybnit velké množství prognóz. Navíc zaměňuje příčinu a následek. Kupříkladu před pár desítkami let někdo prognózoval, že DDT je lidem nebezpečné a pokud se s tím něco neudělá, tak tu budou statisíce postižených dětí. No a tak se DDT ve většině zemí zakázalo. A tak se ten milion postižených dětí nekoná. A teď je tu otázka, zda je to důsledek toho, že se DDT zakázalo, nebo byla celá prognóza špatná a DDT ve skutečnosti neškodí?

Je to to samé jako u prognóz z 19. století. Lidé vycházeli z aktuální situace, prováděli extrapolace a zcela správně usuzovali na budoucí problémy. A na počátku 19. století se jako problém jevil mimo jiné hladomor v důsledku toho, že zemědělství té doby nebylo dost produktivní. Veškeré tyto úvahy byly správné a hýbaly tehdejším světem. Tento strach z hladomoru se pak stal jedním z motorů pokroku – právě tato obava motivovala růst efektivity zemědělství, řada společností i států investovala nemalé prostředky na nové „technologie“, inovaci atd. Lidé měli štěstí a skutečně se jim během století podařilo zvýšit efektivitu natolik, že hladomor přestal být hrozbou.

U nás v ČR nyní skutečně hrozí, že důchodci budou za 30–40 let umírat hlady, protože nebude na důchody. Proto se hledají jiné modely důchodů takové, aby k tomu nedošlo. Snad se něco najde a bude to v pohodě. Stejně jako se v 19. století povedlo zažehnat hrozbu hladomoru. Ovšem i pak se najde hlouček lidí se zvrácenou logikou, že přežívající důchodce není důkazem úspěšnosti reformy, ale toho, že nebyla potřeba. Něco jako že když se vám podaří uhasit hořící dům, tak tím vlastně dokazujete, že ho vůbec nebylo potřeba hasit. Jasně, mohl přestat hořet sám od sebe, i to se stává.

Výborná úvaha!

Zda budou nebo nebudou důchodci za 30 – 40 let umírat hlady nezáleží ani tak na „modelu důchodů“, ale na tom, zda bude za 30 – 40 let dostatek potravin (tj. dostatečná produktivita práce). V tržním prostředí se ceny vždy přizpůsobí nabídce a poptávce. Pokud budou mít lidé obecně více peněz, budou potraviny dražší a pokud bude dostatek potravin budou zase levnější. To platí i o ostatních komoditách jako lékařská péče a pod.. Samotných peněz se nikdo nenají ani ho nevyléčí …

„Tento strach z hladomoru se pak stal jedním z motorů pokroku – právě tato obava motivovala růst efektivity zemědělství, řada společností i států investovala nemalé prostředky na nové „technologie“, inovaci atd“ Ale no tak…zadnej stat, soukromnik chtel vetsi kukurici tak nakoupil velkej stroj, kterej vyrobil zas jinej soukromnik. Chemik soukromik zas vybadal spolehlivou deratizaci na skudce kukurice. Stat tem vsem maximalne zdanil + vydal nejaky ty razitka.

„Proto se hledají jiné modely důchodů takové, aby k tomu nedošlo.“
Ne, tohle je léčení chřipky cholerou.
To je to, co se tu děje. Fondový systém, má-li se stát dominantní, situaci může jedině zhoršit. Nejenže to za 40 let nemůže přinést žádný užitek (štůček potáištěných papírků mít hodnotu nebude – nebudou kupci chtiví těchto papírků), ale navíc to ještě dnes způsobí, že demografická a hospodářská příčina problému (bude méně dětí) se dnes ještě zvýší, s následky v budoucnu.
Viz. příspěvek výše.

Mytus o tzv. prelidneni, soucast agendy NWO, lze vyvratit snadno. Vezmete si rozlohu Francie a vydelte ji poctem obyvatel planety. Pro 6 mld. vychazi asi 90 m2 zivotni plochy. Zbytek Evropy by tak zustal na zemedelskou plochu. Tu by velmi usetrilo prijeti vegetarianstvi.

Nebo poslat vegetariány na pustej ostrov a ostatní budou mít víc místa.

Haha. A už máte vybraných těch svých 80 m² Francie (aktuální hodnota), na kterých budete žít?

8×10m to ještě jde :-)

no, asi jsem měl být sarkastický trochu víc polopaticky, například se zeptat jestli do práce nebude náhodou z té své 80ti metrové parcely muset chodit přes tu moji. To je asi takový argument, jako bych přišel do Tesca a kritizoval jim to, jak plýtvají prostorem, protože všechny regály co tam mají by se pohodlně vešly na dvacetkrát menší plochu :)

Problem neni v prirustku obyvatelstva jako takovem, ale v narodnostnim slozeni. Podivejte se, kolik obyvatel ma Evropa, a kolik v souctu namatkou dve muslimske zeme s obrovskym kazdorocnim prirustkem obyvatel (Pakistan+Ban­glades=obyvatel maji dnes pres 300 milionu dohromady). A bude hur :-(

nechci nic naznačovat, ale dělali pokusy s krysama, jak dopadne jejich „přelidnění“ na omezeném prostoru, chudinky se z toho tak vystresovaly, že jich valná část pochcípala a nastal zase rovnovážný stav před přelidněním, a nebylo to vůbec o potravě, tu jim dávali.

a a ni dnes se vlady nepoucili, deti by meli mit ti, co je mohou uzivit a ne ti, pro ktere jsou prostredkem bwzpracneho vydelku a musi je zivit stat i s jjeich rodici

vést úvahy týkající se světa v mantinelech jedné,dvou generací. Evidentní ale je, že nelze dlouhodobě beztresně využívat, či zneužívat zdroje, které mají své limity. Příroda/svět si vždycky umí poradit a vynutí si i za cenu katastrof rovnovážný stav. Nikde není napsáno, že zrovna člověk je z hlediska komplexního harmonického světa nutnou veličinou, která nemůže být zlikvidována.