Přesně. Zuno to má pomalu za sebou a i taková mBank na tom není kdovíjak slavně. Kiosky nejsou plnohodnotné řešení a sám jsem se přesvědčil, že nevyřeší v podstatě nic mimo ty nejzákladnější problémy. Není třeba budovat tak rozsáhlou síť poboček jako má například ČS, ale v každém větším městě by pořádná banka mít kancelář měla.
Jakoby to snad bylo v "normálních" bankách lepší. Běžné věci stačí internetové bankovnictví, ale jakmile člověk potřebuje řešit cokoli maličko méně běžného, tak na pobočce achichouvej, podávání nepravdivých informací, nebo otázka i přes urgence bez odpovědi, zmatečné telefonáty... (například Komerční banka, pobočka Václavské náměstí 42). A to od (podle jejího vlastního tvrzení) specialistky s 10-ti letou praxí).
Ona kdyby měla mBanka místo kiosků pobočky v mramoru a mosazi, tak to nebude lepší. Problém jsou minimální pravomoci a systém frančízantů, kteří ani nemají motivaci cokoli maličko složitějšího řešit (takto to nastavila mBanka, to není chyba frančízantů).
Chraň búh! To byla má první a poslední návštěva Komerčky v roli klienta! Stačilo mi.
Já chápu, že všichni všechno nevědí, ale když mi někdo vědomě lže do očí, a i přes urgence není schopen/ochoten dodat to co mi slíbil, tak s ním končím. Ono není nač čekat a co dál zkoušet....
Ale abych jen nehaněl, pravda je, že za časů Salzmana jsem se několikrát dobře poměl z reprefondů Komerčky. To zase ano, rozhazovat za nesmysly, na to jsou oni mistři.
Ono tak nějak záleží, na které straně člověk stojí. Zase z pohledu klienta, jako kamarád kterého jsem jim "odvedl" na mé doporučení do FIO, platit 300 Kč měsíčně za to co je jinde zdarma, to člověk vidí zase jinak.
No ono je otázka, jestli lidi chodí na pobočky protože jim to vyhovuje nebo protože banky nemají dotažené právní procesy, takže tam chodit musí.
Teď sem si zakládal účet u Sberbank a Expobank, "online" způsobem, což dle jejich chápání jsou dva doporučené dopisy od nich ke mě a jeden dopis ode mě k nim, to celé se táhlo přes dva týdny.
U Zuno či Air to bylo skutečně online, u Air sem zakládal nejprve spořicí účet, běžný až později, bylo to jen pár kliků, karta přišla poštou do schránky, tj,. žádná další smlouva. to je pak radost.
A pokud jde o Zuno, je fakt, že banka nemá pobočky a je fakt, že 90 tis. klientů v ČR není zrovna úspěch. Ale hledat v tom příčinnou souvislost je docela odvážné, příčinou neúspěchu může být spousta.
Pokud jde o mě, tak na pobočku jdu jen v případě, že musím, protože banka danou operaci online nezvládá, rozhodně vždy dávám přednost online komunikaci.
Souhlasím, že pobočky je třeba, aby byly. Nicméně otázkou je jeich množství, to co má ČS je plýtvání. Osobně se mi líbí FIO, v každém větším městě pobočku má (nebo jí plánuje). Je ovšem třeba zachovat to co je dobré u internetové banky a to, že 99% všech požadavků si vyřídím po internetu. Ne jako u Spořitelny, kde se kvůli každé kravině musí na pobočku.
Tak je otázka co myslíte tím plýtváním. Více poboček v jednom městě? Nebo snad přítomnost pobočky v nějaké horní dolní, kde nejbližší další banka je 30km daleko? Nebo se to měří počtem klientů na 1 pobočku?
Pobočkami FIO bych zde vůbec neargumentoval, ty jsou totiž někde na půl cesty mezi kioskem a pobočkou. Složitější požadavek neumí, předat kompetentnímu specialistovi tak ne, nakonec je nutné se 2 měsíce připomínat, telefonovat a hledat kompetentního pracovníka ve struktuře banky sám. Srovnání s pobočkami ČS je i při všech těch nedůzích této banky směšně.
Chápu, že je nutné anonymně shazovat malé banky, protože ačkoliv se ty zavedené tváří, že to není pro ně konkurence, tak na diskusích je nechávají očerňovat. Možná kdybyste napsal konkrétní zkušenost.
Já mám zkušenost se 3-mi pobočkam FIO v Brně a naprosto bez problémů. A srovnání mám zrovna s několika pobočkami ČS, kde jsem měl tu čest vlastnit účet 18 let. FIO má rozhodně navrch. Žádný arogantní personál (na rozdíl od ČS Panská Brno), žádné nabízení nepotřebných a předražených produktů nevědomým důchodcům, bez front atd.
Ano, malé banky nemají takovou produktovou nabídku, takže nejsou pro všechny, ale po několika letech u FIO mi nic nechybí. Naopak jsem ušetřil pár tisícovek.
Co potřebuje běžný klient? Bankomat (jakýkoliv), debetku, kontokorent? Nic víc
Používám fio a Českou spořitelnu. U fio většinou v pořádku, jednou si panatuji, že jsem narazil na poslabší obsluhu. U České spořitelny je to většinou poslabší, jednou si pamatuji, že jsem narazil na šikovnější obsluhu, stejně ale problém nevyřešila,nicméně odborně vysvětlila proč to nejde.
Já myslím, že jako všude platí, že záleží na konkrétním pracovníkovi, na kterého narazíte. Výhoda malých bank je, že jsou nové, personál je mladý a proškolený a ještě nestačil sklouznout do rutiny. Navíc malé banky nemají takové portfolio a nenutí tak (zatím) pracovníky tolik vnucovat další produkty.
Pro mne je důležité to, že mi nabízí stejné služby které jsem používal u ČS a to (téměř) zdarma. Kolikrát jsou ty služby i lepší (správa karet, rychlé a levné zahraniční platby, ...). Takže proč podporovat molochy, kterým jde primárně o 20mld zisku, který vyvedou do ciziny?
Využívám FIO už pěknou řádku let a můžu prohlasit, že jde o tvrzení z říše bájí a východních dezinformací.
Co se týká kompetentnosti a rychlosti vyřízení požadavků (i komplikovanějších) tak FIO nemá konkurenci - jelikož mám účty u více bank, tak myslím, že mám určitý přehled. Je to logické, protože původně šlo o obchodníka na burze a RMS a pracovníci museli mít širší finanční znalosti než každý běžný pracovník běžné banky.
Jediný problém, který vyvstal v poslední době, což je jistě dáno náborem velkého množství nových klientů, že na pobočkách se začínají tvořit fronty. Není to sice tak hrozný jako na pobočkách jiných bank (asi i díky té kompetentnosti), ale už většinou není tak příjemný jít vyřídit něco osobně. Takže když to jde, raději už využívám komunikaci přes email (možno zahájit přímo z ib), případně telefon.
Pobocky financnich instituci nechci a nepotrebuji, co chci je aby vsechny tyto instituce dokazaly obslouzit klienta uplne bez nich. To bohuzel dnes spousta i tech "radobyinternetovych" neumi, jak clovek ma nejaky pozadavek, na ktery patrne nemaji vnitni predpisy, tak ma obrovsky problem. Pak nejsou ochotni komunikovat, posilaji cloveka od certa k dablu, odkazuji na neexistujici dokumenty, atd.
Celý obchodní model českých bank je nesmyslný od začátku. Banka, jako každá jiná společnost, usiluje o zisk. A toho primárně dosahuje tak, že otáčí vklady svých vkladatelů. Doba je taková, že peníze dávno nejsou kryty zlatem, dávno dokonce nemusí vůbec reálně existovat, člověk svoje peníze nemusí vůbec držet v ruce, aby ji měl. Peníze sloužily a slouží, mimo jiné, jako prostředek směny. A přesně k tomuto účelu používám banku třeba já. Směňuji peníze za služby a statky. Takže třeba chleba nechodím kupovat s kuřetem v ruce a nadějí, že se s prodejcem domluvím na směně. Stejně tak auto nebo byt jsem nevyměnil za stádo krav nebo osm velbloudů. Stačilo elegantně zadat bance pokyn k přesunu peněz.
Proč to takto složitě píšu? Protože se domnívám, že model "přijď a my se s tebou budeme bavit" nebo "obrať alespoň 20.000 a my ti dáme příchozí platby zdarma" je celý špatně. Viděl snad někdo někdy, aby v Albertovi nebo v autosalonu chtěli minimální obrat proto, abyste si mohli něco koupit? Ad absurdum jsou pak dohnané podmínky v případech, kdy učet lze elektronicky otevřít, ale zrušit jen osobně...
Internet a služby s ním spojené jsou rovnocenné všem ostatním způsobům komunikaci. Náš nový občanský zákoník už také rozeznává smluvní vztahy uzavřené jinak než osobním jednáním... Kde je tedy problém? Řeknu vám kde! Běžte do banky a chtějte nějakou blbost. Třeba jen nahlédnout na svůj účet. Budižte ujištěni, že odejdete s novým kontokorentem nebo kreditkou... Proto vás banky nutí chodit k nim osobně. Při osobním jednání totiž lépe podlehnete přesvědčovacím až manipulativním technikám a koupíte i služby, které nepotřebujete.
Důležité je ale pochopit, že banka prodává své služby a my je kupujeme. Je to vztah stejný jako koupě rohlíku nebo notebooku. Nikdo z nás si přece nekoupí rohlík za 30 korun jen proto, že se mu nechce do jiného obchodu... Tak proč to mnoho lidí činí s bankovnímu službami???
Každý obchodník má obecně právo si nastavit obchodní podmínky takové, jaké chce.
Banka Vám prostě říká "když použijete v dostatečném objemu určitou službu, jinou můžete mít zadarmo". To je stejné, jako když Vám supermarket dá, pokud nakoupíte zboží za X tisíc peněz, plyšáka zadarmo. Banka Vám klidně umožní mít účet bez obratu, ale pak holt nebudete mít zadarmo transakce.
Zřízení každého procesu obchodníka (zde banku) stojí nějaké peníze. Pokud někdo zadává pokyn ke zrušení účtu, musít to také proběhnout nějakým procesem. Proč by se banka měla namáhat s programováním a testováním procesu on-line zrušení účtu, když jí to nic nepřinese? Budete při výběru banky zohledňovat, jestli účet lze on-line zrušit, nebo se rozhodnete podle úplně jiných kritérií?
Jestli podléháte přesvědčovacím technikám, je to Váš problém. Naučte se jim nepodléhat.
Platbu za příchozí a odchozí transakce mají snad jen molochy typu ČS a jimi podobní, a jakkoliv toto obhajovat je zhovadilost prvního stupně. Největší srandou bylo (možná, že stále je) tuším 7 Kč za odchozí platbu do cizí banky, tohle prostě obhajovat nelze!!!!! Je to jen prasárna od ČS.
doby, kdy tady existovalo pár státních bank, které udržovaly pomyslný kartel, to znamená že tyhle parametry měly všechny účty.
Akorát se jinak jmenovala banka a ten účet, všechno to byl stejnej klump.
Sám si ještě pamatuju ze studijních let, že situace byla taková, že když jsem něco na účtě chtěl změnit, musel jsem jít odevzdat papírek do banky, případně na poštu. Případně poslat příkaz dopisem, ale to nebylo moc operativní. Přehled o platbách jsem měl jen z měsíčního výpisu anebo z konzultace na přepážce banky. A kdyby se mi to nelíbilo, moh jsem si tak akorát spořit do štrosoku :D
Myslím, že ještě velký množství lidí (pravděpodobně hodně přes 50%), kteří zažili minulou dobu, mají tyhle parametry zažraný v podvědomí, spoléhají se prostě na jistotu a nechtějí nic měnit. Ostatní dávno zběhli k novým bankám.
Ale přesto, že pobočka poskytne jen doplňkové služby, některé její služby jsou potřebné kvůli sníženým nákladům (proč neušetřit, že?). Kupříkladu v mBank jsou některé služby poskytovány pouze telefonicky (např. zrušení cestovního pojištění k platební kartě) - proč mám v pohodlí domova utrácet zbytečně peníze za přepojování na operátora, když si v kiosku totéž vyřídím zdarma (což zrovna v mnoha menších městech či na vesnici nejde)? Nebo ověřování totožnosti je mnohem snazší na kiosku než prostřednictvím dopisů s úředně ověřenými dokumenty.
Jsme lidé, ne stroje, takže musíme počítat i s psychologickým působením poboček, vezměte si jen samotný výraz „bankovní dům“, a když někdo vejde do mramorem obložené haly, tak to dotyčný vnímá jako záruku tradice, solidnosti a důvěry. A na někoho dobře působí, že je mu věnována osobní péče, oproti mačkání kláves a klikání myší.
"Mramorem obložené haly ... vnímá jako záruku tradice, solidnosti a důvěry". Omyl. Dneska už je to vnímáno jako naprosto nesmyslné a vyžadující hodně peněz na údržbu. Kiosek v nákupním centru může být mnohem fleixibilnější, protože je možno ho rychle přestěhovat blíže ke klientům. Vícde klientů jede autem do nákupního centa, zatímco do centra k pobočce je třeba jet MHD a od MHD pěšky. Pobočka není záruka kvality, zárukou kvality by měli být lidi. Pokud jich kiosek obslouží víc, tak může být mramorová pobočka klidně i pozlacená.
Jarmilo, mně to připadá jako pokračovat v diskuzi za každou cenu, píšete: „Dneska už je to vnímáno jako naprosto nesmyslné a vyžadující hodně peněz na údržbu.“ Co myslíte tím: je vnímáno? Ano, mnoho lidí to vnímá, tak jak to popisujete vy, ale mnoho lidí to vnímá tak, jak to popisuje Lubik. Proč to „omyl“? Přece, když nasadím nižší poplatky a kiosky jsou lépe dopravně dostupné a mají příznivější otvírací dobu, tak to neznamená, že zlikviduji konkurenci. Dovedete si představit, že všichni lidé budou za všech okolností jednat racionálně a tedy stejně?
", a když někdo vejde do mramorem obložené haly, tak to dotyčný vnímá jako záruku tradice, solidnosti a důvěry. "
To je pravda. Problém je, že z toho pocitu tam člověka velmi rychle vyléčí. Po chvíli jsem měl pocit, že jednám před Tuzexem s vexlákama.
Ostatně některé banky, konkrétně KB, mají snahu zákazníka odradit od vlezení do té mramorem obložené haly. Před asi 10-ti lety (po převzetí SG) se mi dostala do spárů příručka pro vzhled poboček. Zvenku byl závazný požadavek ne jedno srozumitelné a z blízka i zdáli viditelné logo, ale hromada malých "vlaječek" jak na cirkusákův stan.