Hlavní navigace

Lepší spoření a dražší úvěry. Jak ovlivní peněženky razantní zvýšení sazeb?

4. 10. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Česká národní banka chce zkrotit rostoucí inflaci. Přikročila proto k poměrně výraznému zvýšení úrokových sazeb. Jak se tento krok dotkne vaší peněženky a bude zdražování pokračovat?

Inflace už se nějaký čas pohybuje nad úrovní, kterou by si centrální banka přála, a statistická data nenaznačují, že by se tento trend měl měnit k lepšímu. Česká národní banka (ČNB) proto přikročila k razantnímu zvýšení dvoutýdenní repo sazby. Daný úrok vzrostl o 75 bazických bodů na 1,50 %. Současně zvýšila také diskontní sazbu na 0,50 % a lombardní sazbu na 2,50 %.

Míra intenzity zásahu je dána tím, že v české i zahraniční ekonomice figuruje řada proinflačních faktorů, které budou růst cen dál podporovat. A co hůř, lidé by si na to mohli zvyknout. I z toho důvodu je reakce tak razantní. Jde o signál, že centrální banka hodlá s inflací bojovat. To má pomoci proti ukotvení inflačních očekávání na vysoké hodnotě, které může vést k dalšímu reálnému zvyšování inflace.

Inflace zdejší i dovezená

Podle zprávy centrální banky k rozhodnutí o výrazném zvýšení sazeb přispělo například očekávané zdražování cen průmyslových výrobců kvůli problémům s dodávkami materiálů a komponent v kombinaci s neutuchající poptávkou po produkci průmyslového sektoru. Příkladem za všechny budiž chybějící čipy, na které čekají řady aut, na která čekají řady zákazníků. Poptávka převyšující nabídku žene ceny vzhůru. Proinflačně působí například i růst cen elektřiny a plynu na komoditních burzách, který může situaci v budoucnu dále zhoršovat.

Část inflace je tedy „dovezená“ a s tou si centrální banka zvýšením sazeb neporadí. Inflační tlaky ale působí i v domácí ekonomice. Inflace se v ČR ve třetím kvartálu pohybovala nad tříprocentní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle (centrální banka přitom cílí na 2 %). V srpnu se dostala na 4,1 %, jádrová inflace vystoupala na 4,8 %.

Jádrová inflace je celková inflace bez regulovaných cen, bez cen potravin a pohonných hmot, po očištění o primární dopady změn nepřímých daní.

Již v červenci se inflace nacházela nad prognózou, v srpnu pak meziroční růst spotřebitelských cen dále silně zrychlil a prognózu překonal o jeden procentní bod, uvádí ČNB ve své zprávě s tím, že vývoj způsobilo především výrazné zvýšení tzv. jádrové inflace, které způsobilo hlavně zdražování nemovitostí a stavebních prací a dražší služby, ke kterým přispívá i růst mezd, částečně způsobený nedostatkem kvalifikovaného personálu. Inflaci podpořil také růst cen potravin a pohonných hmot.

Tím, že se česká ekonomika poměrně svižně vrací na předpandemickou úroveň, nepotřebuje podle bankovní rady také tak výraznou monetární stimulaci v podobě neobvykle nízkých úrokových sazeb, které hospodářství pomáhaly v době pandemické krize a lockdownů. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je teoretická rovnovážná sazba okolo 3 %. Není ale pravděpodobné, že by centrální banka v dohledné době zvýšila sazby na tuto úroveň, přestože podle odhadů ekonomů bude ve zvyšování sazeb pokračovat.

Česká národní banka také znovu potvrdila, že nepodléhá politickému tlaku. Ministerstvo financí na banku tlačilo, aby sazbu naopak snižovala o méně než o 0,5 procentního bodu, pokud vůbec, potvrdil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Andrej Babiš také po zvýšení sazeb krok centrální banky kritizoval. Poukázal na to, že poškodí ekonomiku a zhorší situaci domácnostem i firmám.

Podle Rusnoka přitom expanzivní rozpočtová politika současné vlády, která s žádnou konsolidací nepočítá, nedává centrální bance žádný dodatečný argument, proč by neměla být ve svém přístupu opatrná. Proti inflaci by totiž mohla působit i střídmější rozpočtová politika.

Výrazný růst sazeb a výrazný rozkol v radě

Ačkoli analytici obecně nárůst úrokových sazeb očekávali, předpokládali maximálně půlprocentní růst. Nárůst sazeb o 75 bazických bodů je bezprecedentní. Centrální banka sazby od zavedení režimu inflačního cílování (od roku 1998) zvyšovala vždy jen o čtvrt procentního bodu.

Zvýšení sazeb o 75 bazických bodů je v historii ČNB naprosto mimořádné. Vyšší zvyšování sazeb prováděla pouze v roce 1997 během měnové krize, kde zvedla sazby z 12 % na 39 %. Ovšem i před rokem 1997 zvyšování sazeb bylo nižší než 75 bazických bodů. Zvýšení sazeb o 75 bazických bodů je naprosto výjimečné a ukazuje na sílu signálu, který se bankovní rada snažila vyslat, myslí si Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky, který také poukázal na mimořádnou míru názorového rozkolu uvnitř bankovní rady.

Pět členů rady totiž hlasovalo pro mimořádné zvýšení sazeb (o 3násobek běžného navyšování), zatímco dva členové hlasovali proti jakémukoli jejich navyšování. Takové názorové rozpětí v bankovní radě ČNB podle Sklenáře pravděpodobně nikdy nebylo. Podle ekonoma je pravděpodobné, že podobně rozdílný pohled na situaci se může opakovat i na dalších zasedáních.

Jak vás to ovlivní?

Vyšší sazby pro spotřebitele budou znamenat zvyšování sazeb u spořicích produktů. Trinity Bank reagovala zvýšením úroků už v den oznámení zvýšení sazeb centrální bankou. Spořicí účet nabízí od října se sazbou 1,58 % ročně.

Hello bank! pak od října zvýšila úrokovou sazbu u Hello spořicího účtu z 0,60 % na 1 % p.a. v pásmu do 200 000 Kč. Nad tuto částku se vklad neúročí.

Banka Creditas zvýší úrok u svého Spořicího účtu + od 5. října. Část vkladu do 350 tisíc korun bude úročena 1,3 % ročně, nad tento limit pak 0,7 % ročně. Stejné sazby budou platit i pro dětský účet Spoření Richee Junior.

Méně příjemným důsledkem bude i zdražování úvěrů, jak krátkodobějších, tak těch na bydlení. Ostatně hypotéky zdražují už od jara. Dlužno dodat, že apetit spotřebitelů sjednávat nové úvěry na bydlení to neovlivnilo.

S platností od 11. října zatím zdražení hypoték oznámila skupina ČSOB (ČSOB, Hypoteční banka, Poštovní spořitelna). U všech fixací vzrostou úrokové sazby o 0,3 %. Sazby vzrostou od 7. října také u hypoték a úvěru ze stavebního spoření od České spořitelny.

Byty budou ještě méně dostupné než dosud. Dá se čekat, že ČNB navíc přinutí banky k obezřetnosti v oblasti hypoték tím, že nastavenými podmínkami stlačí maximální půjčku na bydlení na 80 %. To v praxi bude znamenat, že na pořízení bytu či domu bude muset mít kupující 20 % ceny nemovitosti vlastních. ČNB tím chrání bankovní systém před situací, kdy by šel, vlivem vysokých úroků, nahoru počet lidí, kteří nebudou schopni splácet své hypotéky a další druhy úvěrů, odhaduje Tomáš Volf, analytik ze společnosti Citfin.

Banky k růstu sazeb velmi silně tlačí rostoucí cena zdrojů a zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB bude pro banky vítaným, dobře komunikovatelným, odůvodněním zdražování hypoték, uvedl také Libor Vojta Ostatek, ředitel makléřské společnosti Golem Finance.

Podle ankety ČTK budou banky zatím se zdražováním úvěrů vyčkávat, ačkoli některé zvyšování sazeb u úvěrů i spořicích produktů nevylučují.

Růst sazeb může podpořit i posilování koruny. Ta po oznámení zvýšení sazeb centrální bankou zpevnila, později ale část svých zisků umazala. Vyšší úrokový diferenciál oproti eurozóně vede k posílení koruny, což působí ve směru levnějšího dovozu, vysvětlil důsledky Měšec.cz David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.

Otázkou je, zda bude posilování koruny dlouhodobé. Vývoj ovlivní i výsledek listopadového zasedání centrální banky, který naznačí další směr měnové politiky. Další zpřísňování by podpořilo i další posílení koruny.

Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, bude koruna citlivější spíš na zmínky o možném rozpouštění výnosů z devizových rezerv. Rozumné posilování koruny navíc není nic špatného a je to něco, co může pomoci tlumit dovážené inflační tlaky. V minulosti rozumné zisky české měny (2–3 % ročně) také nikdy neohrozily růst české ekonomiky. Centrální banka už diskuzi o obnovení prodejů výnosu z devizových rezerv zahájila. Podle Rusnoka se ale proces odprodeje rezerv do konce letošního roku schválit a nastavit nestihne.

Podle Tomáše Vlka z Patria Finance by vytrvalejší zvedání sazeb centrální bankou mělo krotit i ceny nemovitostí. Otázkou je, do jaké míry, když ostatní tlaky na růst cen nemovitostí budou přetrvávat.

Zdražit by mohly také nájmy. Řada lidí splácí byt, který pronajímá, hypotékou. Někteří tak mohou promítat vyšší cenu úvěru i do nájemného. Dá se také očekávat, že s růstem cen nemovitostí přibude těch, kteří na vlastní bydlení už nedosáhnou, takže zvýšená poptávka po nájmech může vyhnat i jejich cenu.

Pro Českou republiku mohou vyšší sazby znamenat také vyšší nákladnost obsluhy českého státního dluhu. Výnos desetiletých dluhopisů vlády ČR po oznámení kroku ČNB, poprvé od listopadu 2018, pokořil hranici 2,1 %. Společně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem platí Česko nyní na svém státním dluhu nejvyšší úrok v celé EU, upozornil Lukáš Kovanda s tím, že veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 % HDP. Pokud by podle něj Česko nepřistoupilo k dlouhodobému ozdravování veřejných financí, zhorší se rating jeho dluhu, takže ten se dále prodraží.

Růst sazeb i inflace budou (zatím) pokračovat

Jak už jsme uvedli, ekonomové vesměs očekávají, že centrální banka zachová směr a úrokové sazby bude dál zvyšovat. Nelze vyloučit, že do konce roku se dvoutýdenní repo sazba ČNB zvýší i nad 2 %. Trh čeká, že během 9 měsíců se sazby zvednou až na 3 %. Jiným slovy, následující zasedání vedle standardního zvyšování sazeb o 25 bazických bodů mohou přinést i rychlejší růst sazeb, myslí si Sklenář z J&T Banky. Kadenci zvyšování podle něj ovlivní nová prognóza, kterou bankovní rada dostane na listopadovém zasedání. Očekává se, že přinese výrazné zvýšení inflačního výhledu pro příští rok, což nahraje dalšímu růstu sazeb.

Zvyšovat se bude nějakou dobu i samotná inflace, protože kroky centrální banky působí se zpožděním. Podle guvernéra ČNB Rusnoka budou efekty ráznějšího utahování měnové politiky viditelné zhruba za rok.

Inflace se tak vlivem růstu cen nemovitostí a propisování růstu cen energií do konce roku patrně dostane k 6% hranici, odhaduje si Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

skoleni_15_4

Inflace se podle našeho odhadu může vyšplhat koncem roku či na přelomu roku mírně nad 5 % a následně by měla slábnout. Citelněji ale až ve druhé polovině roku 2022, myslí si také David Vagenknecht z Raiffeisenbank.

Odhady jsou zatím nejisté. Hlavně proto, že nejistá je i predikce dalších inflačních tlaků, jejichž intenzitu může ovlivnit řada faktorů. Například další vývoj cen energií na komoditních burzách.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).