Vlákno názorů k článku Kuchařka si odnesla domů zbytky od oběda, dostala vyhazov na hodinu od žádné kecy - Faktem je, že tento oběd někdo zaplatil. S...

Faktem je, že tento oběd někdo zaplatil. S pravděpodobností hraničící s jistotou to byl někdo jiný než paní kuchařka. Ten, kdo ho zaplatil, také rozhodne, zda ho sní nebo nechá projet drtičem odpadu. Za práci dostává kuchařka zaplaceno, tak ať neokrádá (obvykle žáky nebo důchodce) platící zákazníky. S výpovědí na hodinu souhlasím, Když už nic jiného, nemusím přispívat na její podporu v nezaměstnanosti.

Unikla ti podstatná skutečnost: ten kdo to zaplatil již rozhodl. Rozhodl, že to nesní, a nenařídil, že to nechá projet drtičem odpadu, jak jsi si ty sám zde vymyslel.

Navíc nechat to projet drtičem odpadu je snad to nejhorší, co lze udělat. Tím by jsi jen krmil potkany. Už teď jsou velmi přemnožení, a v mnoha městech probíhá po mírné zimě velkoplošná deratizace.

A ještě jedna věc ti unikla: neokradla platící zákazníky. Ani o haléř.Ti by, logicky, nedostali zpět za nevyzvednutý oběd ani ten haléř.

Otázka pouze je, zda nějakou škodu způsobila zaměstnavateli. Na jedné straně se "firmám se vyplatí jídlo vyhazovat, za darování by platily daň. Čeká se na změnu zákona", jak píší dnes Bakalonoviny, na druhé by možná jídlo mohli prodat vepřinci. Možná.

Čím to je, že čím méně znalostí, tím více se cítí povolaný rozkazovat druhým?

Jídlo z kuchyní nelze prodat z hygienických důvodů ani vepřínům. To vymyslela EU. Takže nezbývá než drtič odpadů, nebo pan majitel musí výsostně povolit zaměstnancům, že si jídlo můžou vzít. Pan majitel, ale asi jídlo chtěl pro sebe, jinak to nelze vysvětlit. Případně ze zbytků chtěl vařit druhý den, což se ale také nesmí.

vemte v potaz,že na paní kuchařku mohli mít pifku a že kradla dlouhodobě,nebo byla neoblíbená v kolektivu a chtěli se ji prostě pomocéí nějaké záminky zbavit.

Když si něco zaplatím, tak to buď zužitkuji nebo vyhodím. Rozhodně to nenechám nikomu jen tak. Platícího zákazníka rozhodně okradla. Podle Vás nezpůsobila ani škodu zaměstnavateli, hmotnou škodu možná ne, ale důvěra v zaměstnance je fuč a ochota někoho zaměstnat jinak než na dobu určitou, sotva delší než zkušební, je také pryč. Každý kdo začne okrádat v malém a projde mu to, obvykle krade dál. A krádež to každopádně je, buď mi věc říká pane nebo neříká, nic mezi tím není.

Ač se zbytkem příspěvku nelze než souhlasit (a je nechutně smutné, že si zaměstnavatelé prostě nemohou dovolit dát zaměstnancům něco navíc, protože toho oni začnou hned zneužívat ve velkém), ale tvrzení typu "když si něco zaplatím, nikomu to ani náhodou nenechám" je druhý takový smutný extrém. Hamty hamty, ať mám víc než tamty... Klasika. Nikdo nikomu nedá vůbec nic zadarmo, i kdyby to fakt měl raději vyhodit do popelnice... To prostě nepochopím.

Typickou ukázkou je třeba sportovní hala - druhý kurt v jednom sále prázdný, ale běda vám, jestli si tam zajdete zahrát bez zaplacení... Přitom provozovatel nic netratí, svítit musí tak nebo tak kvůli jednomu zaplacenému kurtu, o nějakém opotřebení kurtu taky nemůže být řeč, když jde o pevnou podlahu. A zisk nedostane, protože pokud těm hráčům zakáže hrát, prostě si raději odpočinou, než půjdou zase hrát na kurt, který si zaplatili (mluvím o situaci, kdy jdou třeba 4 lidi na badminton a chtějí hrát dvouhry). Takže o co provozovateli jde? Jedině o to, aby náhodou někdo nedostal něco zdarma. Chceš hrát? Zaplať. Nechceš zaplatit? Naser si, i kdybych měl celou halu volnou a nevyužitou.

Ne, prostě nepochopím. Přitom když se mezi zákazníky rozkřikne, že na prázdných, nerezervovaných kurtech mohou hrát další lidi zdarma, vzroste nejen obliba daného sportoviště u stávajících zákazníků, ale ti nejspíš také přivedou další zákazníky, tudíž nevidím důvod, proč by mělo být uvolnění kurtu zdarma v situaci, kdy bych z něj stejně nemohl mít žádný zisk, ke škodě. Naopak. Ale to bychom holt nesměli žít v době, kdy jediné, o co každému jde, je vytřískat z druhých co nejvíce peněz teď hned, bez ohledu na spokojenost zákazníka, bez ohledu na budování dobrého jména.

Tak ta sportovní hala mně jako dobrý příměr nepřijde... Jako když půjdu do bazénu, kde už je 50 lidí, tak mne tam mají pustit zadarmo, protože je jedno, jestli je tam 50 nebo 51 lidí? Vodu museli ohřát tak jako tak, topit tam taky musí, plavčík tam musí sedět i kvůli jednomu člověku...

Hele a teď si vem toto: Nastoupím do vlaku, kde někdo odložil noviny, které zaplatil. Mohu si je vzít, když jedině ten, kdo je zaplatil, má právo rozhodnout, co s nimi bude a já od něj nemám žádné výslovné povolení, že si je mohu nechat ? :o)