Ano, zaměstnavatel nemůže strhnout vše, jenže při exekuci se můžou zabavit všechny peníze na účtu, a z hotovosti může zůstat jen tisícovka. Takže scénář 1: zaměstnavatel pošle zbytek mzdy na účet a exekutor poté provede na účet exekuci - dlužníkovi zůstane nula. Scénař 2: zaměstnavatel vyplatí zbytek mzdy v hotovosti, přijde exekutor a zanechá dlužníkovi tisícovku.
Myslím, že toto autoři zákona lehce nedomysleli (tedy, pokud vůbec někdy mysleli).
Ale ovšem, že je to problém hlavně dlužníků. Ale vnitřně rozporné zákony jsou problémem nás všech, protože likvidují naši právní jistotu. Prostě buďto měl zákonodárce říct, že dlužníkovi se sebere všechno a ať pojde hlady, nebo měl do zákona dát, že dlužníkovi musí po provedené exekuci zůstat prostředky na přežití. Ale takhle na jedné straně přidělává práci zaměstnavatelům, kteří musí počítat srážky a strhávat je, na druhou stranu je to ovšem zbytečné, protože v okamžiku vyplacení těch peněz o ně stejně dlužník může přijít. Jen se tím zbytečně zvyšují náklady všch okolo a výsledný efekt je nulový. Vlastně ne, můžou se na tom přiživovat různí Lejlové Kocábové, jako teď v tom Chomutově. Ti na tom vydělají každopádně.
Souhlasím s Vámi, že půjčovat si na vánoční dárky nebo na dovolenou je nesmysl. Bohužel, příjmová situace raně kapitalistickým vykořisťovatelským systémem byla pro "normální" občany tak chybně nastavena, že po zaplacení nájmů, energií, potravin, zdraví atp. nezbývá na chod civilizované domácnosti a musí si na běžné věci typu lednička, televize jít půjčit, když jim nečekaně zdechne. Tohle však nikdo veřejně nepřizná.
A dále, kdyby se již léta neúvěrovalo, odbyt zboží a služeb by byl daleko nižší už dřívěji. Takže úvěrování vlastně drželo ekonomiku svým způsobem nad vodou a nástup krize trochu oddálilo.
Jako obvykle GENIÁLNÍ úvaha. Takže občan, kterému "po zaplacení nájmů, energií, potravin, zdraví atp. nezbývá na chod civilizované domácnosti" . . . . . . si půjčí na zhruba 100% úrok, a na tyto dvojnásobné výdaje mu najednou zázrakem zbyde.
Šetřit stejnou částku předem, akorát že 2x kratší dobu, by asi nešlo, že . . . . to by nemělo ten správný mravní rozměr
Problém je, že na tu věc nenaspoří okamžitě a nemůže si ji tedy hned teď pořídit. Pokud se vám podělá třeba mrazák s obsahem za plácnu 5 tisíc, tak buď ten obsah vyhodíte pro jeho znehodnocení, nebo upalujete do krámu si koupit nový mrazák. Když nemáte volné prostředky (máte je třeba vázány na termínovaném vkladu), tak je výhodnější (pokud vám neumožní např. dřívější výběr) si asi půjčit, ne všude dávají 100 % úrok. Zrovna tak asi se dnes člověk neobejde bez TV nebo pračky. Řada lidí žije od výplaty k výplatě a není schopna si rezervu vytvořit - pak zbývá si opravdu jít půjčit a pak si na splátky utáhnout opasek a šetřit tam, kde to ještě jde - třeba místo 100 g porce masa k večeři si dát jen 75 g slovenského točeného salámu plného rakovinotvorných chemikálií nebo se mýt ve studené vodě místo v teplé. Pokud člověk není nucen, tak k takovýmto poníženíhodným utahování opasků se neuchýlí. Ano, může už začít takto utahovat v předstihu, a po 5 letech si na podělání pračky našetří (nebo dostane dřív raka). Problémem je, že ušetřené peníze ztratí za těch 5 let setsakramenstky na své původní hodnotě, takže místo mrazáku za 10 tisíc si koupíte jen žehličku za 4 stovky - obrazně řečeno. Vím, že průmyslové zboží jde sice relativně dolů (či spíše staré modely ve výprodejích, nově nahrazené modely jsou však vždy o něco dražší, dokud opět nedojde k zlevnění z důvodu zastaralosti a nasazení novějšího modelu), ale spousta věcí okolo jde stále nehorázně nahoru (energie, nájmy ...), takže i když občan teoreticky na nákup např. mrazáku spotřebuje méně pracovní doby, tak o to více mu ukrojí platby např.energetickým gigantům.
Nemysleli.Naši potentáti nemyslí,nemají totiž čím.Je to bamda kapitalistických korytářů,pro které je člověk jen pracovní jednotka odvádějící daně.Lidi už se proberte-máme to,co pošahaní studenti a umělci s tehdy milionovými příjmy v listopadu 89 vyzvonili klíči