Zaměstnavatelé mají často volbu firemního benefitu. Pokud se vám nepodaří jej vyčerpat na stravné nebo dovolenou, zůstává vám v nabídce hromada pikačovin a penzijko. V této situaci je na vyčerpání všeho, co nelze čerpat smysluplně, penzijko ideální. Na důchod to nemá žádný vliv. Při první příležitosti vyberete, založíte nové a propíráte dál.
1) Pokud se podle vás vždy vyplatí nižší pojistné, znamená to, že se nejvíce vyplatí být bez pojištění. Došlo vám to? Chápete jak pojištění má fungovat a k čemu je?
2) Existují možnosti tunelování a krachu - tedy možnost ztráty 100% nikoliv za rok, ale za hodinu - můžete to sice řešit další vrstvou pojištění, ale musíte pak živit další vrsvu firem. Mnoho států, které se na podobné financování spoléhaly přišli o důchody během jené větší krize.
3) K tomu, aby se to nevyplatilo, nepotřebujte ztrátu 11% ročně - stačí daleko nižší. Aby se něco vyplatilo, mělo by to mít zisk, nebo alespoň ochranu proti inflaci. Sokromé fondy vás nutí podstupovat rizika trhu a nabízí vám za to jen malou ztrátu? Velice výhodné. Průběžné financování důchodů zajišťuje jak ochranu proti inflaci, tak i jistou, že při krizi nepříjdete o všechno. Proto se používá. I kdyby bylo státní průběžné financování ztrátové, dává jistotu. Dnešní problém pro průběžné financování důchodů možná je, že lidé vymírají. To je ale důvod k tomu, aby se stát sanžil zvýšit porodnost, a nikoliv k tomu, aby se peníze na důchody svěřovali soukromíkům, kteří vydělají na poplatcíh, i když nezajistí zhodnocení a kteří mohou kdykoliv vyhlásit bankrot.
A to byste se divil, že "nikdo nikdy" nedostane to, co zaplatil na pojistném :-). Tedy pokud máte na mysli státní důchod. Větší než malá část důchodkyň (ale nejen těch), zejména pak těch s nízkými důchody, dostane ze systému více, než kolik do něj bylo za ně odvedeno. Na to stačí kalkulačka, statistické údaje ČSSZ a zpětný výpočet.