Vlákno názorů k článku Koho a z jakých důvodů můžete vydědit? A musíte přepsat starší vydědění? od Regresník - Podle mne je vůbec absurdní že naše zákony...

Podle mne je vůbec absurdní že naše zákony neumožňují, aby se svéprávný člověk rozhodl sám a někoho vydědil podle svého vlastního rozhodnutí. Stále mi to připomíná minulou éru, kdy stát vždy věděl nejlépe co je pro koho dobré a vměšoval se do naprosto soukromého rozhodnutí kdo bude po mně dědit. Když budu mít rád někoho jiného mohu svým svobodným rozhodnutím stanovit jeho za dědice a ne abych byl nucen to obcházet darování majetku ještě za života.

Dá se to velmi snadno obejít i svěřeneckým fondem. Zakladatel muze do statusu fondu ustanovit jakekoliv podmínky budoucího zacházení s majetkem, včetně tech zakázaných pro režim dědění.

Ano, tahle možnost - svěřenské fondy - dnes existuje a je celkem zajímavým "uložením" majetku, navíc chráněným před podnikáním, zadlužením, exekucí, je tím vyřešeno dědictví atd. Nicméně pořízení fondu je celkem drahá záležitost.
Akt vydědění bohužel může mít i formu trestu, který si třeba nepominutelný dědic i nějak "zaslouží", nicméně by se nemělo vztahovat na jeho děti (tj. vnoučata). Což se v praxi děje - i když ta se zůstavitelem udržují obvyklý vztah.
Názor, že si se svým majetkem přeci mohu nakládat tzv. jak já chci, lze přijmout pouze v případě, pokud jsem majetek nashromáždil a vytvořil výhradně SÁM. Pokud ovšem např. společně s manželkou (již nežijící), jiným příbuzným, dalšími osobami (např. stavba domu svépomocí) atd., neměl bych uvažovat pouze sobecky (byť aktuální držba majetku je "jen moje") - a odkázat jej vyváženě a spravedlivě.

" Stále mi to připomíná minulou éru, kdy stát vždy věděl nejlépe co je pro koho dobré a vměšoval se do naprosto soukromého rozhodnutí kdo bude po mně dědit" Co myslíte minulou érou? Jestliže socialismus, tak vězte v té době vydědit nešlo.

Já s Vámi souhlasím, ale na druhou stranu, když se podívám, co dělá druhá žena mého zaměstnavatele synovi z jeho prvního manželství... Jeho rodina dostala v restitucích zpět majetek za desítky milionů (budiž jim to přáno), každopádně ani jedna manželka se on jeho majetek nijak nezasloužila, obě se akorát nechali vydržovat. Orat s ním ale uměly obě pěkně, ta druhá to dělá pořád. Teď si říkám, že chudák kluk z prvního manželství alespoň něco zdědí.

Institut nepominutelného dědického nároku existuje z důvodu ochrany potomků. Stačí si představit situaci, kdy by si třeba vdovec pořídil levobočka a toho z dědictví vynechal, přestože by byl jeho přímým pokrevním příbuzným. To by vůči tomu prckovi bylo jistě velmi spravedlivé, že?