Když se přestanou hrnout zakázky, nelze se zaměstnance zbavit.
A kam vedou tato ochranitelská opatření? K větší ochraně zaměstnanců? Kdepak! Podnikatelé se v dobrých časech bojí kohokoliv přijmout, bují Švarcsystém a jiné podvody.
Z pohledu podnikatele nic příjemného, když se podnik potápí a možná by vydržel, kdyby se dalo zbavit pár neschopných a nemuselo se jim nic platit. Jenže to nejde, takže je to lepší položit celé.
Dobrý den, rozhodně s Vaší "lacinou", tedy dovolte "hrubě zjednodušující", paušalizující kritikou zákoníku práce nesouhlasím. Podobné názory jsou důsledkem hrubého podceňování významu pracovního práva v praxi, výsledkem neznalosti zákoníku práce. Kdekdo se domnívá, že pracovní právo ovládá, což samozřejmě není pravda, a proto v praxi tak často dochází kupř. k neplatnému rozvázání pracovního poměru. Personální agneda bývá svěřována i mzdovým účetním, namísto toho, aby ji vykonávali zkušení personalisté nebo ještě lépe rovnou specializovaní právníci. Popravdě řečeno, sám jsem byl uvedeným judikátem poněkud resp. značně překvapen - že vůbec musel vzniknout, že vůbec došlo k takovému pracovně-právnímu sporu. Nešlo totiž vůbec o komplikovanou věc, stačilo užít správný výpovědní důvod (ostatně těch zákoník práce nabízí dost, nadto procedura propouštění zaměstanců bude od 1. 1. 2012 ještě dále zjednodušena). Pochopil bych snad takovouto hloupou chybu v nějaké malé firmě, ale u tak velkého zaměstnavatele, jakým byl žalovaný, je to opravdu smutné, to se pak zaměstnavatel nesmí divit, že prohraje soudní spor se zaměstnancem. Po bitvě je každý generálem..., ale nedělám ze sebe chytrého a všeho znalého, rád se poučím při studiu judikátů a koriguji své případně nesprávné výklady složitějších otázek pracovního práva, ale věřte mi, že by mne jako podnikového právníka zabývajícího se i pracovním právem nikdy nenapadlo užít (nesprávného) výpovědního důvodu, který užil právě onen zaměstnavatel.
Já tedy moc nechápu, s čím nesouhlasíte - autor příspěvku přece nepsal, že je rozsudek chybný.
A navíc mi není zcela jasné, jaký měl zaměstnavatel uvést důvod, aby to udělal legálně - problém byl pokud to dobře chápu hlavně ve faktu, že zaměstnanec byl na neschopence a proto se paragraf, který seděl na situaci zaměstnavatele, nedal použít. Takže propuštění by se minimálně muselo odložit do uzdravení (z informací v článku neplyne, zda by to byl problém nebo ne).
Jejda, jejda, že já se vůbec namáhám debatovat se čtenáři...?! Kritizuji snad pregnantní rozhodnutí NS ČR či snad podsouvám takovou kritiku čtenáři?Vidíte v mé reakci něco takového? Kritizuji nesprávný postup zaměstnavatele v uvedeném případě resp. zaměstnavatelů všeobecně. A jaký měl být použit výpovědní důvod? Je a bylo to nabíledni! Nechci nikoho urazit, ale volba použitého výpovědního důvodu byla projevem velkého diletantismu. K Vašemu dotazu: Vždyť ten správný výpovědní důvod máte v textu uveden, vždyť byl obsahem námitky žalujícího zaměstnance resp. jeho právního zástupce. Opravdu netušíte jaký, ani to v textu nenacházíte? No, přece, samozřejmě nadbytečnost ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce (a na tento výpovědní důvod dopadá zákaz výpovědi v ochranné době). Pokud si chcete případ nastudovat do podrobna, plný text rozsudku je samozřejmě na webové stránce NS ČR. Tím bych tuto část debaty ukončil. Další pokračování by nebylo produktivní a postrádalo by smysl. Děkuji za pochopení.
Asi jste mou reakci asi nepochopil. Já nekritizuji váš text článku, jen nějak nechápu, čím se liší ten první příspěvek od diskutujícího M. Souška (se kterým nesouhlasíte) od toho dalšího od "TVK" se kterým souhlasíte.
Oba příspěvky přeci primárně tvrdí úplně stejnou věc, tedy že ochrana zaměstnanců má za následek omezené přijímání lidí v době "kdy se daří" právě z obavy o náklady a komplikace s případným propouštěním. Zarazila mě právě až ta vaše podle mě nesourodá reakce v diskusi, proti článku nemám absolutně nic a naopak ho oceňuji.
A mimochodem je trochu mimo i to, jak reagujete na můj příspěvek - přečetl jste si ho vůbec? Já přeci napsal, že ten vhodný důvod podle zákoníku nešlo použít proto, že byl na neschopence a že zřejmě proto použil zaměstnavatel ten chybný (podle vás až diletantský) důvod. Tohle je mi jasné a není spor. Zajímalo by mě ale, zda měl zaměstnavatel vůbec nějakou možnost, jak v dané situaci legálně propustit zaměstnance i když je na neschopence - to v textu už nevidím.
Základem toho je, že naopak, když se daří, tak firmy z popsaného důvodu nenabírají lidi tak rychle a razantně, jak by mohly a chtěly, protože když se zase dařit přestane, a to se dá v podnikání prostě předpokládat, tak se těchto lidí velmi těžce zbavuje. A nárůst zakázek nejprve řeší přidanými směnami, víkendy, přesčasy a teprve ve druhé vlně a to ještě opatrně nabírají. Protože zakázky mohou zase výrazně klesnout v řádu týdnů nebo dnů, ale zbavit se nadbytečných lidí trvá dlouhé měsíce.
Sám vidíte, jak to má autor těžké, že se prostě čtenářům nezavděčí. Když názoru čtenářů oponuje, stihne ho kritika, když mu přitaká, stihne ho totéž. V jedné ze svých reakcí jsem vyjádřil názor, že výpovědních důvodů upravuje zákoník práce dosti, jen je třeba umět s nimi pracovat, rozlišovat je, správně je použít. Na tom trvám. Nicméně na druhou stranu musím uznat, že procedura rozvázání pracovního poměru a její realizace je poněkud zdlouhavá (to mělo vyplynout z poslední reakce), často uplyne relativně dlouhá doba od momentu, kdy zaměstnavatel rozhodne o nutnosti rozvázat pracovní poměr, do momentu, kdy tento opravdu skončí. Dále už bych to nerozebíral.
Jenze ono je to taky dvojsecne. Cim snadnejsi bude ukoncit pracovni pomer, tim rychleji se firmy zbavi nepotrebneho zamestnance, ovsem taky se muze stat, ze dotycny odejde tesne pred dokoncenim dulezite zakazky, firma ji nestihne a bude platit penale. Bohuzel to dnes v dobe vysoke nezamestnanosti moc nehrozi, ovsem pred krizi si stale hodne podnikatelu stezovalo na nedostatek zamestnancu.
dělá se to jinak.. pokud má zaměstnavatel problémy, přestane vyplácet mzdu..a jediná obrana zaměstnance je, podat okamžitou výpověd..zaměstnavatele totiž nikdo legálně nedonutí mzdu vyplácet..a zaměstnanec se může jít pást, protože sociálka mu nedá ani korunu, když je zaměstnán a podle nového zákona, když dá sám výpověd, nemá nárok ani na podporu v nezaměstnanosti..tento stav může trvat třeba pět let (po dobu trvání soudního sporu o prohlášení zaměstnavatele insolventním)..tak to chodí v tomto (bez)právním státě..
Mám otázku. Můj bývalý zaměstnavatel byl na začátku tohoto roku v útlumu, zaměstnával spoustu brigádníků a neměl zakázky. Pracoval jsem na DPČ a byl jsem placen od odpracované hodiny. Každý měsíc nás posílal na několik dní domů ( cca týden v měsíci), takže jsem byl zdarma doma a stále přitvrzoval požadavky. Dělal jsem pro něj prodejce a on požadoval stále více objednávek, což se v jednu chvíli stalo nesplnitelné a on propustil nejen mě, ale i dalších 50% prodejců. Ústně mě bylo řečeno, že jsme nesplnili limit objednávek, že si máme jít ještě ten den pro výpověď a dostal jsem výpověď dohodou. Jak v tomto případě můžu postupovat lépe?