Vlákno názorů k článku Kdy lze nařídit práci přesčas a jak ji proplatit? od Šroub - Líbí se mi začátek článku, že zaměstnavatel může...
-
Šroub (neregistrovaný)
Líbí se mi začátek článku, že zaměstnavatel může práci přes čas občas nařídit. Moje zkušenost z obchodního řetězce Tesco je jiná. Tam se vyžaduje pracovat přes čas trvale. Není to ovšem nařízeno. Je to postaveno na množství práce, které prostě nelze stihnout během řádné pracovní doby. Jednak neumožnňuje nastavený systém práce řešit některé záležitosti během ranní směny. Na čtyři pracovníky je obvykle jen jeden počítač a jedna židle. Dalším důvodem jsou mizerně placení zaměstnanci. Což znamená věčný nedostatek pracovní síly a práce za dva i tři lidičky zároveň. Logika vedení Tesca je jednoduchá. Nelíbí se ti to tak odejdi. Přesčasy se zásadně neproplácejí a náhradní volno nelze z důvodu chybějících zaměstnanců vybrat. Každý měsíc škrtne personalista přesčasové hodiny a je vymalováno. Vrcholem byl před časem požadavek, že škrtání je v systému vidět, takže je třeba si na konci řádné pracovní doby „odpíchnout“, ale pokračovat v práci. Nejde přitom o žádné trošky. Většinou se jedná o 50 a více hodin, které jsou zdarma věnovány Tescu. Kontrola úřadů je k smíchu. Malého živnostníka určitě umějí sedřít z kůže, ale vyšlápnout si na obra si nedovalí a tak všechno prochází. A jestli neumřeli tak pracují v mizerných podmínkách dodnes.
-
Šroub (neregistrovaný)
O brečení do diskuze tu vůbec nejde. Komentáře většinou neslouží k řešení osobního problému, ale jsou tu od toho, aby se prodiskutoval obsah článku. Pro mě je zásadní poukázat na rozpor mezi zákonem a praktikovanou skutečností a víceméně se dovědět co se děje jinde a podle výše uvedené reakce se to děje i u jiných zaměstnavatelů. Proto je to diskuze.
-
Flasi (neregistrovaný)
Opravdu tyto případy řeší ve ve většině (dokonce drtivé) případů ve prospěch zaměstnanců?
Nepletete si to s případy, kdy se někdo soudí o neplatnost výpovědi? Tam totiž musí zaměstnavatel doložit, že se opravdu vše stalo, jak tvrdí a přesvědčit soud, že se opravdu jednalo o zvlášť hrubé porušení… apod. A to se často nepovede.
Myslím, že tady by musel zaměstnanec dokazovat, že se věci mají tak, jak tvrdí. A management bude pochopitelně tvrdit, že nic z toho není pravda a kolegové, kteří se většinou o práci hodně bojí budou říkat to, co jim nesebere práci.
Zapomeňte na to, že by proběhlo nějaké vyšetřování, že policie bude s budíkem v ruce měřit, jak dlouho bývají zaměstnanci skutečně v práci. Soud požádá o sjetinu z píchaček, z té je zřejmé, že jsou tam všichni 8 hodin, většina svědků potvrzuje, že to tak skutečně je, konec dokazování, žaloba zamítnuta.
Tady by byly řešením odbory. Nějaké mnou vyfantazírované odbory, které nejsou působištěm a útočištěm klasických netáhel. A které se nezajímají hlavně o sebe a které se nesnaží dělat politiku jako béčko ČSSD. Bohužel neznám v praxi případ, že by takové odbory někde fungovaly (čímž rozhodně netvrdím, že někde takové nejsou). -
Flasi (neregistrovaný)
Proč by si nemohl postěžovat v diskuzi? A třeba i pobrečet? Jenom proto, že řešení je zcela evidentně mimo jeho síly?
Má někdo nějaké řešení co s tím, mimo knížecích rad?
A jít s tím k soudu, je v tomto případě knížecí rada par excellence. Kromě toho, že přijde o práci tak navíc získá cejch člověka co si stěžuje na běžně zavedenou praxi, takže jinou obdobnou práci bude shánět hodně blbě.
Já bych pánovi poradil, ať zvýší svou kvalifikaci ať má jeho práce lepší cenu, ať si s jiným zaměstnavatelem vyjedná lepší podmínky (protože jádro problému vidím v tržní ceně málo kvalifikované práce). Ale to je taky knížecí rada, takže jsem sám od sebe nic nepsal.
Ale aspoň ho neokřikuji, ať mlčí, když není ochoten rozběhnout se hlavou proti zdi. -
Teď nevím, jestli reagujete na mne nebo na jiného účastníka. Já právě schvaluji ono „postěžování si v debatě“, vůbec dotčeného nekritizuji, ba právě naopak, koneckonců třeba i vaše doporučení najít si jinou práci může dotčeného poňouknout a přivést ho ke správnému rozhodnutí. Pokud jde o formální řešení, a já jako právník, narozdíl od mnoha kolegů, netvrdím, že právní, formální řešení, jsou samospasitelná – vizte mnohé z mých článků, v nichž ony knížecí nebo naivní intelektuálské rady odmítám. Pokud však dotčený chce jít touto cestou, kategoricky odmítám radu, kterou dostal, tedy trestní oznámení, doporučuji začít stížností na příslušný inspektorát práce.
-
jupík !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (neregistrovaný)
A to si vážně myslite,že to pomůže???????? Inspektorát práce????
To by pomohlo pouze před rokem1989, tehdy si dělníků cenili, ale dnes!!!!!!
Nevěříte....,tak se nechte někdy v takovém podniku zaměstnat, jak se s nimi zachází.....z pozice právníka to vidíte pouze v paragrafech,ale ne jak to ve skutečnosti chodí....a stížnost na inspektorátu práce? To by se musela zavřít většina podnků v celé republice.... -
selroizu (neregistrovaný)
Můžete si zdarma a anonymně stěžovat na inspektorátu práce na konkrétního zaměstnavatele. Rovněž zde můžete požádat o právní radu zdarma. Pracovat tedy budete stále pro Vašeho stávajícího zaměstnavatele, ale podmínky se změní (pokud se neobjeví v rámci dokazování informace, na základě které by Vás mohli Vaši nadřízení identifikovat).
-
Jupík!!!!!! (neregistrovaný)
Uplně s Vámi souhlasím!!!!!!! To, co si zaměstnavatelé dovolují je neskutečné!!!!!! Už by se s tím mělo něco dělat!!!!!!! Ale co,když zákony nejsou vůbec na naší straně, ale vše je proti nám!!!!!!! Zaměstnanec nesmí nic, na nic nemá nárok a zaměstnavatel může všechno!!!!!!! To není demokracie, ale tvrdý kapitalismus,ROBOTA o které jsme se učili ve škole!!!!!!!!
ČLÁNKY DO MAILU