Poznámka pro autora – řekl bych, že frekvence připisování úroků nemá nic společného s roční úrokovou sazbou – všechny banky uvádějí roční úrokovou sazbu (p.a., tedy per annum).
Pokud se mýlím, uvítám zpřesňující informaci, abych ve svém okolí nešířil bludy.
Zajímavé je úročení termínovaných vkladů, např. GE před rokem nabízela „4 % p.a., tedy 12 % za 3 roky“ – to považuji za nesmysl, protože 1,04×1,04×1,04 rozhodně není 1,12…
Poznámka pro autora – řekl bych, že frekvence připisování úroků nemá nic společného s roční úrokovou sazbou – všechny banky uvádějí roční úrokovou sazbu (p.a., tedy per annum).
Pokud se mýlím, uvítám zpřesňující informaci, abych ve svém okolí nešířil bludy.
Frekvence připisování úroků má vliv na celkové zhodnocení. Pokud je poměrná část úroku připsána každý měsíc, je už následující měsíc úročena a klient kromě úroků z jistiny dostává i úroky z úroků. Rozdíl je vidět např. mezi LBBW a ING. Protože LBBW připisuje úroky měsíčně, dostane klient za rok víc, než u ING, která připisuje úroky čtvrtletně. V obou případech dostane víc, než když by byly úroky připisovány čtvrtletně. Je tak ekvivaletní účet s ročním úrokem 2,529 % a ročním připisováním úroků a účet s ročním úrokem 2,5 % a měsíční připisování úroků.
Pokud bych si uložil peníze na účet s 4 % p. a. a ročním připisováním úroků, dostanu po třech letech 12,486 %, pokud by úrok byl připisován měsíčně, dostal bych 12,727 %. I tento rozdíl může mít vliv na rozhodování klienta kam uloží své úspory, proto u každého účtu uvádím jaká by byla ekvivalentní úroková sazba, pokud by úrok byl připisován ročně.
Tady snad mozna jenom dousku, rozdil ve frekvenci uroceni je na druhem desetinnem miste u vyjadreni procent, v praxi je to pri malych castkach nezajimave. Na radove sto tisic korun je to radove par desitek korun pred zdanenim. Po zdaneni a vztazeni na cely rok a celou tu castku je to defacto stejne. A pochybuji, ze nekdo ma sporicim uctu vic penez nez tak sto tisic.