Važeni, myslím, že vše vidíme pouze ze svého úzkého pohledu. Zatímco se nerozpakujeme různým Julium Meinlům, Bilám a jiným superřetězců svěřit své rodné číslo, datum narození, adresu, jakou máme platební kartu, jaký je náš hrubý měsíční rodinný příjem , jakou značku máme auta, kolikrát ročně a kam jezdíme na dovolenou, zda máme v rodině psa či jiné zvíře, v momentě, kdy se nás "stát" zeptá, zda máme doma k dispozici telefon, počítač, či zda máme k dispozici auto - ihned se cítíme dotčeni ve svých občanských právech. Přitom některé údaje - především o domovním a bytovém fondu není možné mimo sčítání lidu, bytů a domů vůbec získat. Všichni máme dojem, že je nedostatek bytů a stát žádné nestaví. Souhlasím. Ale víme, kolik bytů bylo od roku 1991 přeměněno na kanceláře či jiné nebytové využití? Kolik bytů čtvrté kategorie bylo vylepšeno na kategorii vyšší? I toto je cílem zjistit při sčítání. Takže se mějme a nesnažme se za vším vidět snahu o zneužití dat. A navíc - naše osobní data jsou počínaje naším obvoďákem, děkanátem fakult a ředitelství škol k dispozici téměř všude - i ve veřejných knihovnách. Karel