Celkem 3× v životě jsem se pokusil rozložit finanční prostředky tím, že pořídím něco na leasing. Výhodnější odpisy, zachováni hotovosti pro případ akutnější potřeby – to byly argumenty pro finanční leasing.
První zkušenost v roce 1995: leasingovka sbalila peníze a zmizela. Finanční úřad vypálil penále z odepsané části akontace ve výši 2 promile za den. Splácím dodnes.
Druhá zkušenost v roce 1999: nákup ojetého auta u GE Money Auto na leasing. Auto mělo neustálé poruchy, najelo asi 10 000km za téměř 2 roky, protože pořád stálo v servisu, jeho provoz byl silně nerentabilní, ale byl problém se jej zbavit. Nakonec proběhla dohoda s leasingovkou, že si auto vezme. O 8 let později ale přišel exekutor s tím, že leasingovka požaduje doplacení zbývajících splátek (po datu vrácení auta do konce leasingu) a včetně poplatků a penále chce asi milion a nějaké drobné. Chyběl doplatit zhruba rok… splácím dodnes.
Třetí zkušenost v roce 2004: ojeté auto Lancia na leasing, skutečně výborně sloužilo 22 měsíců (z 36), potom jej naboural cizí státní příslušník. Totální škoda, auto odepsáno, pojišťovna Generali však zaplatila neadekvátní sumu (úmyslně zaměnili typ vozu) a odmítali to se mnou řešit s tím, že nejsem vlastník. Leasingovka odmítala řešit s tím, že ze smlouvy jsem oprávněn s pojišťovnou jednat. Než se podařilo věc vyřešit, uběhla doba pro opravné prostředky. Musel jsem zaplatit ze svého víc než polovinu zůstatkové ceny vozu.
Tedy finanční leasing je jen pro skutečné kaskadéry. Pokud to spočítám, vznikla mi na 3 finančních leasingových smlouvách celková škoda kolem 2,8 milionu korun. A to se fakt vyplatí!
Jo, na 1. pohled leasing dříve nevypadal špatně, dalo se to rychle vyřídit. Jakmile ale nastaly s předmětem leasingu problémy nebo ho ukradli, havárka, apod., tak se na tom napakovali všichni kromě zákazníka. Po vlastní zkušenosti už leasing nikdy.
Zkušenost známého:
jeho otec si vzal leasing na auto. Asi rok před doplacením si dovolil zemřít. Auto nespadlo do dědictví, otec nebyl zatím jeho vlastníkem. Doplacení leasingu a následný přepis na jiného člena rodiny zvýšil náklady o 80% hodnoty auta. Konečné rozhodnutí známého: leasing již NIKDY!!!
To je logické leasing je přece pronájem, takže pronajatá věc do dědictví nespadá. A převod leasingu není povinný, byla přece možnost auto vrátit, když bylo „půjčené“. Kdyby bylo to auto na splátky, tak by dědic musel dluh také doplatit, leda by se dědictví (celého) vzdal.
Možná vám uniklo to, že XXL nepoukazuje na to, že auto na leasing nespadlo do dědictví (to je tam spíš jako vysvětlení popisované situace). Ale poukazuje na to, že k získání vlastnictví bylo nutno zaplatit celých 80% ceny (ačkoliv zbýval poslední rok leasingu).
A tím poukazuje na zásadní rozdíl např. proti tomu, kdyby auto bylo na splátky – tak by se doplácelo pouze tolik, kolik měl doplatit ten zesnulý.
Pochopitelně, pozůstalí nemusí vždy vědět komu a kolik platit, takže než se splátky obnoví, tak se může řešit nějaké penále za výpadek ve splácení. Ale u normální splátkové společnosti by to prostě nedopadlo tak, že budete muset doplatit 80% ceny, přestože vám zbývalo doplatit třeba jenom 20%.
To je známá věc že v případě krádeže auta, apod. se to člověku nevyplatí. Většinou nic nedostane a ještě pár splátek zaplatí, pojišťovna při krádeži platí cenu auta a ne ten zisk lízingovky. Jen nechápu jak se někdo může takhle spálit 3×, člověk by řekl že po prvním, maximálně druhém spálení se člověk na leasing vykašle :)
Ale lepší splácet 3 mega a mít na to než dlužit jen 100 000 a nemít na to :)
Poprvé to bylo v době, kdy se v rámi Havlova Rudolfinské projevu kradlo prostě všude a kradli všichni. To se prostě musí oplakat, daň době.
Podruhé proto, že odpis auta na leasing byl mnohem výhodnější než auta za hotový nebo na úvěr. Tam to byla spíš smůla, že ten leasing – do té doby normálně fungující – byl nevhodně ukončený (z mé strany, to nelze popřít). U nového auta by se to stalo s menší pravděpodobností (ale i tak by se to v rámci záruky řešilo dost problematicky). Prostě smůla a hlavně neznalost – v LS to samozřejmě šedým pidipísmem ve formě všeobecných podmínek prostě bylo napsáno. Že to nikdo nečte je blbost LU (tedy moje).
Třetí je to samé – prostě problém u leasingu vzniká v případě, že se stane něco obtížně předpokládatelného (kdyby to nabořil čech, taky by možná byla situace jiná, což je na samotatné téma, v tom sehrála roli i policie).
Na druhou stranu mám kolem sebe hromady lidí, kteří si pořídili automobily či technologické celky prostřednictvím finančního leasingu a neměli s tím sebemenší problém. Protože měli kliku a nic mimořádného se nestalo.
Zkrátka leasing je riskantní v nestandardních situacích (a pro LU doslova tragický v případě krachu leasingovky!!!) a proto si myslím , že v současné době není o něj zdaleka takový zájem, když je úvěrování tak snadné a doba odpisu je stejná. Upřímně nenapadá mně v současnosti žádný důvod, proč vůbec finanční leasing využít. Navíc dneska auto není majetek, za 50 000 Kč koupím auťák, který bude sloužit leta, a pokud e na něm sebemenší blbina vysype, hodím ho ze skály a přivezu z Itálie další. Tenkrát to tak prostě nebylo.
ČLÁNKY DO MAILU