Západ záměrně vyvolal krizi na Ukrajině, a teď se dozvím, že lze jen doufat, že se krizi podaří urovnat diplomatickou cestou?
Komunisté byli žabaři v manipulaci v médiích, tisku, televizi a všude. To co dnešní doba provádí za lhaní a veletoče v médiích, to je o 10 řádů na Goebblesem.
Tím nemyslím mesec.cz.
Ukrajinská krize nebude mít žádný přímý dopad ani na západní ani na ruskou ekonomiku, co by stál za řeč. Nepřímé dopady ovšem budou značné.
Čína společně s Ruskem a možná řadou dalších států si konečně začíná uvědomovat, že není dobré nechat vše na Západu. Tedy ani řízení bankovního systému, ani monopolu na karetní systémy, ani řadu dalších věcí.
Dále si celý východ spolu s Asií uvědomí, že je dobré spolupracovat, a stvoří cele k s tak významnou silou, že postupně mohou bez většího strachu z odvety začít potápět dolar a odsouvat ho jako platidlo někam do daleko bezvýznamnějších pozic.
Co dále ukázala ukrajinská krize, je naprostou lhavost západních médií, která zde byla patrná snad i mentálnímu retardovi.
A dále ukrajinská krize ukázala slabost, neschopnost a loukovost řízenou USA a NATO celé Evropy a Evropské unie, která tímto dále ztratí na významu.
Co dále ukrajinská krize způsobila, je krize demokracie a mezinárodního práva jako takového, protože evidentně už nelze skrývat, že Západ používá dvojí metr a mezinárodní právo si vykládá jako právo silnějšího. To časem bude velmi devastující, a více zničující, než se dosud zdá.
Miloslav Ponkrác
Je (Z/z)ápad jednotný tábor, ovládaný jednou vládou? Jsem přesvědčen, že jde spíše o velkou skupinu zemí s rozumným státním uspořádáním a nějak fungující ekonomikou.
Řada zemí, která se snaží formulovat společný postoj k okupaci části Ukrajiny, nalézá nejnižší společný jmenovatel jen s velkými obtížemi. USA a EU se nedokázaly dohodnout ani na společné černé listině sankcionovaných osob. Právě obtížnost nalezení shody mezi jednotlivými „západními“ zeměmi dokazuje, že žádné loutkové vlády v těchto zemích neexistují.
Je možné ovládat sdělovací prostředky na celém „Západě“? Když uvážíme, že ani přesně nevíme, kdo přesně je součástí „Západu“, tak o tom nemá smysl přemýšlet už jen z tohoto důvodu. Navíc snad není třeba dokazovat, že sdělovací prostředky v „západních“ zemí nejsou přímo řízeny státními úřady (na rozdíl od zemí jako Rusko, Bělorusko, KLDR), maximálně mohou usilovat o jejich ovlivňování, které se ale ne vždy podaří. Kdysi skutečně existovalo něco jako „socialistický tábor“, kde bylo zveřejňování informací, případně dezinformací, pečlivě řízeno z jednoho centra – Kremlu. Tento fakt může někoho svádět sice k přirozené ale chybné analogii – že to stejně probíhalo i v tzv. „kapitalistickém táboře“, a že je to tak dodnes. Tak to ale opravdu nefunguje a fungovat nemůže i proto, že žádný jednotný, centrálně řízený, „kapitalistický tábor“ nikdy neexistoval.
Ohledně ekonomického vzdělání jsem na tom s autorem předchozího komentáře asi stejně. Panu Ponkrácovi navíc možná pomáhá jeho astrologie, tarotové karty, numerologie atd. My ostatní, kteří informace z vesmíru přijímat neumíme, jsme nuceni spokojit se s těmi pozemskými. Z nich plyne, že dopady ukrajinské krize na ekonomiku budou záviset na tom, které státy a k čemu se dokážou odhodlat. Souhlasím s autorem článku, že tyto dopady jsou pozorovatelné už po zavedení existujících, podle mého názoru opravdu minimálních, sankcí.
Ještě k populárnímu srovnávání s nacistickým Německem, konkrétně Putin x Hitler. Samozřejmě, tyto dva muže zatím srovnávat úplně přesně nelze. Historie Hitlera je dost dobře zmapovaná, a především, uzavřená kapitola. S Putinem žijeme právě dnes, a dnes píšeme jeho historii. A protože ji ještě celou neznáme, nemůžeme ji ani plně zhodnotit. Nevíme, kde se Putin zastaví, nebo bude zastaven. Přál bych si, aby to nebylo v Praze nebo v Paříži. V opačném případě by byl dopad na ekonomiku opravdu zničující.
Poprosil bych pana Ponkráce, aby nám ještě vysvětlil rozdíl mezi „zničující“ a „devastující“ - věřím, že by to bylo poučné.
„Právě obtížnost nalezení shody mezi jednotlivými „západními“ zeměmi dokazuje, že žádné loutkové vlády v těchto zemích neexistují.“
Ano, samozřejmě. To jsou vědecké metody a důkazy jako z doby pazourků.
xxxxxxxxx
„Je možné ovládat sdělovací prostředky na celém „Západě“?“
Pokud řeknete, že je to nemožné, tak Vás asi přestanu brát vážně. (Otázka zněla, zda je to možné, nikoli zda se tak děje.)
xxxxxxxxx
„Tak to ale opravdu nefunguje a fungovat nemůže i proto, že žádný jednotný, centrálně řízený, „kapitalistický tábor“ nikdy neexistoval.“
A je to pravda, protože to říká Jan Sýkora. Slyšeli jsme slovo boží. Co Sýkora řekne je pravda, a pokud ne, platí pravidlo číslo 1.
xxxxxxxxx
„Z nich plyne, že dopady ukrajinské krize na ekonomiku budou záviset na tom, které státy a k čemu se dokážou odhodlat.“
Tedy žádné.
xxxxxxxx
„Souhlasím s autorem článku, že tyto dopady jsou pozorovatelné už po zavedení existujících, podle mého názoru opravdu minimálních, sankcí.“
Jak jsem již psal v prvním příspěvku, krátkodobě něco pozorovatelné bude. V dlouhodobém hledisku Rusku žádné sankce neuškodí, spíše prospějí, protože je to ponoukne k větší nezávislosti na Západu. Pro Západ (= USA + Evropa) pak jakékoli větší sankce budou mít dopad podle hesla: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Ještě k populárnímu srovnávání s nacistickým Německem, konkrétně Putin x Hitler. Samozřejmě, tyto dva muže zatím srovnávat úplně přesně nelze. Historie Hitlera je dost dobře zmapovaná, a především, uzavřená kapitola. S Putinem žijeme právě dnes, a dnes píšeme jeho historii. A protože ji ještě celou neznáme, nemůžeme ji ani plně zhodnotit. Nevíme, kde se Putin zastaví, nebo bude zastaven. Přál bych si, aby to nebylo v Praze nebo v Paříži. V opačném případě by byl dopad na ekonomiku opravdu zničující.
Poprosil bych pana Ponkráce, aby nám ještě vysvětlil rozdíl mezi „zničující“ a „devastující“ - věřím, že by to bylo poučné.
Základní problém je, že Rusko, Čína a USA jsou velmoci.
Nemůžeme (použiji mykání podle pana Sýkory) s nimi jednat stejně, jako jednáme s Kosovem, Lybií, Írákem, Sýrií, Afghánistánem, atd. Kdybychom se o to pokusili, mohla by nám velmoc udělat problém, a my bychom měli bebí.
To je jediný rozdíl.
Zatímco můžeme dělat efektivně obstrukce nějakému Česku nebo Ukrajině nebo Maďarsku nebo Islandu nebo jinému nevelmocenskému státu, u velmocí si to – máme-li trochu strategického uvažování a pudu sebezáchovy – dovolit nemůžeme, aniž by se nám to ve zlém nevrátilo. Třeba jenom ekonomicky.
Takže po Rusku a Číně štěkáme, pomlouváme je, ale základním důvodem štěkání je, že nás sýří, že jim nemůžeme poroučet jako třeba Česku nebo Íráku.
Čím více bude USA + Evropa (= Západ) sankcionovat jiné velmoci, tím rychleji bude mít velkou kupu problémů.
To, že představitele všech velmocí s výjimkou USA nazveme Hitlerem, to je jim jedno. Ostatně jakékoli rozbory na toto téma nic nezmění, psi štěkají a karavana jede dál.
Tedy negativní důsledky sankcí zejména pro Evropy v dlouhodobém hledisku budou přímo úměrné velikosti sankcí proti Rusku. Bude to Evropa, která se po každé sankci bude škvařit, ne Rusko. Protože Rusko je velmoc. Stejně efektivně to dopadne, pokud se bude někdo pokoušet o sankce proti Číně. Nebo o sankce proti USA: S velmocemi se jednoduše takto jednat nedá.
Nic na tom nezmění štěkání bezmocných psů jako je Sýkora.
Howgh.