V České pojišťovně to frčí, co tam mají ten nový systém... Až na to, že kolegovi hledali 14 dnů, kdo tam vložit hlášení o nehodě, že na to asi neměl oprávnění, nebyl jejich pracovníkem, ale IČAřem, který prý žádné hlášení nikam vkládat nemůže, oni jeho jméno nemají a jeho neznají, přesto ale seděl na jejich přepážce a dal mému kolegovi firemní vizitku s logem. Kolega řval do telefonu a 14 dní se snažil prolámat ten obecně pojišťovnický bordel.
Á, dobrý den paní či slečno Jarmilo,
učitě jste to Vy, co jste nejednou zastávala moje názory - jestli jste v minulosti reagovala na článek Kolik stojí pobyt v nemocnici? ::::::::::: nebo "Když klient "smrdí"... " /http://www.mesec.cz/clanky/kdyz-klient-smrdi/nazory// - tam taky rozebíráme bouchače smluv, oblékání, svícení ve dne atd. atd.
To v pojišťovně České spořitelny (kdysi Živnostenská pojišťovna) se stalo, že klient uzavřel na pobočce pojišťovny s kmenovým zaměstnancem nějakou pojistku a pojišťovna mu pak odmítla plnit. Z důvodu, že pojistku uzavřel zaměstnanenec, který daný typ pojistky neměl oprávnění uzavírat. Tisková mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková se tenktrát vykrucovala, že si klient měl ověřit, zda jedná s kompetentním pracovníkem pojišťovny (on byl kompetentní, dokonce snad měl jmenovku, ale zkrátka pro daný typ pojištění neměl zmocnění). Pojišťovně ani nevadilo, že na pojistku chodily pravidelně peníze a klienta neupornila na to, že smlouva není údajně platná, ani peníze nevracela. Až když měla plnit, hledala problémy. To by zachvíli po mne mohli chtít, abych si předem prolustroval pokladní v marketu, zda může přijímat hotové peníze nebo karty, jinak že budu platit někomu jinému, který s obchodem nemá nic společného. Že vyjede z kasy účtenka s označením prodávajícícho obchodu? Nedůležitý detail... Nebo že si pokladní uleje tržbu pro sebe, tak budu platit ještě jednou? Dvakrát, třikrát ...?
Stát se to sice mohlo, ale právně je to zcela mimo. Jednak existuje něco jako § 16 ObchZ, kde se říká, že "podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna" a dále také § 20/2 ObčZ, kde se zase říká, že překročí-li pracovník právnické osoby své oprávnění, tuto osobu to stejně zavazuje, pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a pokud jde o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět. Obě podmínky byly splněny.