V produktech pro děti spatřuji především způsob, jak může rodič dosáhnout na výhodnější podmínky. Budu-li si chtít jako rodič založit stavební spoření, založím si ho na své dítě, protože je to výhodnější. Až mi skončí, peníze shrábnu a nějak s nimi naložim. Spořit dítěti od kolíbky a pak mu ve dvaceti říct: Tak běž, tady máš do začátku sto tisíc mi přijde překonaný.
Tenhle přístup samozřejmě nelze aplikovat u všech produktů, třeba u toho pojištění.
Mít nějakou finanční rezervu třeba na studium mi v dnešní době připadá příjemné - rozhodně mi nepřipadá překonané říct:"nemůžeš studovat, protože na to nemáme", tak když ta možnost je, tak uspořit dítěti nějakou korunu mi nepřijde tak hloupé