Možná je vhodné doplnit, že daňovou slevu na manželku (manžela) lze nárokovat až od měsíce následujícího po svatbě a navíc za podmínky, že novomanželé spolu bydlí a mají tedy společnou domácnost. Třeba když byla svatba v nepoulárním květnu 2018, tak lze za rok 2018 nárokovat jen 7/12 z částky 24 840 Kč. Obdobně je tomu v roce rozvodu, nebo odloučení manželů, případně když se rozhodnou žít v oddělených domácnostech. A ještě pro sexuální menšiny - "manžely" se v daních z příjmů rozumí také registrovaní partneři, nikoli však druh a družka bydlící pospolu tzv. na psí knížku...
Ve skutečnosti ta podmínka zní tak, že prvního dne v měsíci musejí být manželé. Většinou to opravdu znamená, že slevu na manžela/ku lze nárokovat teprve od měsíce následujícího po svatbě. Může se však vyskytnout i případ, kdy se svatba koná hned první den v měsíci, třeba 1.5. Pak by podmínka byla splněna již v květnu, protože 1.5. byli manželé - a mohou si tedy uplatnit 8/12 z roční slevy, nikoli pouze 7/12.
Myslím, že není pravdou, že není možné, aby si slevu na dítě jeden z manželů uplatnil první půlrok a druhý z manželů druhý půlrok. Nesmí se to překrývat (tj. nesmí si oba dva uplatnit daňové zvýhodnění na dítě ve stejném měsíci). Ale pokud se to nepřekrývá, a v každém měsíci si to dítě uplatní pouze jeden z rodičů, tak není problém. Klidně by si to dítě mohli prohazovat každý měsíc, kdyby chtěli, zákon to nezakazuje. Právě kvůli tomuto existuje speciální formulář, který se přikládá k daňovému přiznání, a do kterého se potvrzuje, kolik měsíců si v daném roce druhý z manželů uplatňoval či neuplatňoval které dítě.
Není nijak neobvyklé, když rodič, který dosud uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě, během roku najednou přijde o práci, onemocní, či nastoupí na mateřskou, a nemůže si tím pádem daňové zvýhodnění nadále uplatňovat. V takovýchto případech si samozřejmě to daňové zvýhodnění od následujícího měsíce začne uplatňovat druhý z manželů. A v daňovém přiznání pak samozřejmě uvede výši uplatněného daňového zvýhodnění na dítě pouze za ten počet měsíců, po které si je on sám během roku uplatňoval.
Pokud by se v takové rodině řídili vaší radou, přišli by o fůru peněz. Představte si třeba situaci, že manžel uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti a v únoru má vážnou autonehodu, po které je až do konce roku v pracovní neschopnosti. Jeho manželka si ve svém zaměstnání chce od března začít uplatňovat daňové zvýhodnění na ty jejich 2 děti, ale nemůže, protože za leden a únor si děti uplatňoval manžel, což podle vás znamená, že po celý zbytek roku si je musí uplatňovat buďto jedině on, nebo nikdo. To je přece nesmysl.
Proč by to byl nesmysl? Manžel uplatnil slevu ze ZÁLOHY na daň dva měsíce, manželka by ji uplaňovala dalších 10 měsíců, v závěrečném zůčtováním daně by manžel neuplatníl žádnou slevu (tedy by mu asi vznikl nedoplatek na dani) a manželka si uplatní celý rok (a bude mít o to vyšší přeplatek). Případně nemusí uplaňovat slevu celý rok ani jeden, a jen ji jeden z nich uplatní v ročním zůčtování daně.
Nesmyslem jsem pochopitelně měla na mysli skutečnost, že by si manželka nesměla po část roku uplatňovat zvýhodnění na děti jen proto, že si je nejprve dva měsíce uplatňoval manžel.
Správně by se to v daňovém přiznání (či ročním zúčtování) mělo udělat tak, že když rodiče daňové zvýhodnění na děti uplatňovali již v průběhu roku, tak v přiznání by si oba ty děti uplatnili jen za ty měsíce, po které si je během roku uplatňovali - zde manželka za 10 měsíců a manžel za 2 měsíce. Kdyby si manželka uplatnila daňové zvýhodnění za všech 12 měsíců, tak z toho 2 měsíce by si uplatnila neoprávněně, protože za tyto měsíce už zvýhodnění dříve uplatnil někdo jiný (manžel). Proto existuje speciální formulář, který se musí podávat jako příloha k daňovému přiznání, ve kterém je vysloveně uvedeno, kolik měsíců v roce si daňové zvýhodnění na děti uplatňoval druhý z rodičů.
Přijde mi jako zbytečnost, aby si oba dva dělali přiznání, přičemž manželka si uplatní děti za všech 12 měsíců, takže jí vyjde o 2 měsíce vyšší přeplatek, zatímco manželovi (který si během roku uplatňoval děti po 2 měsíce, ale v přiznání 0 měsíců), naopak vyjde nedoplatek, který bude muset vrátit finančáku. Nedostanou tak od FÚ nic navíc, akorát v tom budou mít zbytečně zmatek.