Je to ještě v této dekádě, kdy jsem si k evidenci na pracáku přivydělal něco málo přes dva tisíce čistého, ale protože jsem si prý v hrubém vydělal více, než polovinu minimální mzdy, tak mě z pracáku vyřadily. Paní mi řekla, že s tímto výdělkem jsem finančně zajištěný. Byl to můj jediný příjem.
Hmm. Pokud to je tak jak píšete, tak to jste Vy, zaměstnavatel, nebo oba rukou společnou a nerozdílnou, udělali něco hodně špatně :-\. Pominu-li nedodržení pravidel, jako je nanahlášení přivýdělku a pod., pak z důvodů nadlimitního příjmu může ÚP někoho vyřadit jen tehdy, pokud evidovaný člověk v jednom měsíci (v r. 2016) vydělá více než 4950 Kč HRUBÉHO. Pokud je pod tímto maximem, je více možností. Pracuje-li takový člověk na DPP, nahlásí-li zaměstnavateli, že je v evidenci ÚP, že jde o jeho jediný příjem, a podepíše-li u něj "prohlášení o zdanitelných příjmech", neplatí zdravotní ani sociální pojištění a ani daň z příjmu. Takže jeho hrubá mzda = čistá mzda, a při povoleném maximu dostane až 4950 Kč. Pokud by pracoval na zkrácený úvazek v řádném pracovním poměru či na DPČ, a opět vše správně zaměstnavateli nahlásil, pak při hrubém výdělku 4950 Kč dostane 4406 Kč čisté mzdy, protože odvádí z vydělané částky zdravotní a sociální pojištění, ale neplatí žádnou daň. Jistou výhodou pro dlouhodobě nezaměstnaného může být, že díky odvádění soc. pojistného se mu taková práce počítá do doby pojištění pro důchod. Pokud ovšem pracovník zaměstnavateli sdělí, že jde o jeho jediný zdroj příjmu ale nikoli to, že je v evidenci ÚP a že za něj zdravotní pojištění platí i stát, a současně se nedohodne na podepsání "prohlášení", tak je zaměstnavatel povinen mu strhnout 669 Kč doplatek na zdravotní pojištění do zákonného minima (neb neví že za něj něco platí ten stát) a také 1005 Kč zálohy na daň z příjmu (tu lze, pravda, při ročním vyúčtování vrátit). A v takovém případě je rázem čistá mzda pouze 2732 Kč. Problém samozřejmě nastane, jestliže si v takovém případě zaměstnanec vydělá i je o korunu více, tedy 4951 Kč a více hrubé mzdy, neb v takovém případě (při čistém výdělku pouhých 2733 Kč!) je ÚP povinen jej vyřadit z evidence. Jinak při tak nízkých příjmech, nežijete-li ve společné domácnosti s dalšími osobami, které mají příjem dostatečný, budete mít celkem jistě nárok na některé sociální dávky. A tedy budete mít součet všech čistých příjmů poněkud vyšší.
Je to na pytel. Podpora v nezaměstnanosti je jen pět měsíců, invalidu druhého stupně nikdo nezaměstná na plnou invalidku nemá nárok a přivydělat si nesmí, jinak riskuje vyřazení z evidence. Podpora je cca 5000, invalidka 4800 a 5200 platím nájem. Ale tahle skutečnost nikoho nezajímá. Úřad mi řekl "Bydlet kde máte, bez prostředků nejste, takže na jakoukoliv sociální dávku nemáte nárok. Ale až nebude podpora, tak se budu muset vystěhovat a jelikož nemám kam jít rozšířím řady bezdomovců a dlužníků.
A nechci ani domyslet, co by se stalo, kdybych příšel i o invalídku. Ale nic z toho prostě nikoho nezajímá a já ač chci pracovat-NEMŮŽU. ZÁKONODÁRCI BY SI MĚLI DÁT PÁR FACEK A VYKOUŠET SI ŽÍT S TÍMHLE PŘÍJMEM.
Je pravda, že ta výše možného přivýdělku, když jste vedeni na ÚP, je opravdu malá, ale taky je pravda to, že tam člověk není od toho, aby pobíral podporu, ale aby si našel práci.. příliš dobré podmínky by některé lidi k nalezení nového zaměstnání moc nemotivovaly. Samozřejmě, samotná podpora k zaplacení nájmu a dalších nákladů rozhodně nestačí, ale i tak se podle mě nevyplatí se z úřadu nechat vyhodit. Všechna pravidla, která je třeba dodržovat, popisují například tady - https://www.hyperfinance.cz/magazin/i-nezamestnany-si-muze-vydelavat/ :)