Česká republika, morální žumpa, jediný co je v našich soudních budovách stabilní jsou ony samé, nic víc. Divím se že dotyčnýho nezačnou lynčovat s razítkem od soudu, a že po něm chtěj tak málo peněz, určitě by se u nás našli exekutoři který umí vykouzlit bez problémů a v rámci zákonů České republiky z 32tisic klidně 32 milionů korun... to j česká móda ne? Na jednom chudým se přiživí třeba dvacet sviní a pořádně.
1. Dám vám půjčku úplně zadarmo, RPSN 0%, opravdu, nekecám.
2. Pokud to nesplatíte včas, bude z toho dost drahá půjčka.
3. Pokud ani tu dost drahou půjčku nesplatíte včas, tak se těšte!
Tohle je přesne i business model kreditních karet, ne? Tam je bod 1 dokonce i s nějakými bonusy. Jsem v zásadě člověk s dost libertariánskými názory, ale občas přemýšlím, jestli by stát např. místo nájemních a pracovních smluv neměl tvrdě levicově regulovat tohle.
Tak řekněme si na rovinu, že dlužník byl extrémně nezodpovědný a věřitelka více než benevolentní. Dlužník měl dost dlouhou dobu na řešení, ale vykašlal se na to a nevyužil ani druhou šanci, na které se s věřitelkou dohodli. Obecně vzato bych na straně věřitele nebyl (je to jeho riziko), ale v tomto konkrétním případě má dlužník to co chtěl a celé je to jen a pouze jeho vina a nezaslouží si naprosto žádné ohledy.
Máte asi problém s pochopením psaného textu, že? Nejedná se o úrok, ale penále. Nikdo dlužníkovi nedržel pistoli u hlavy při podpisu půjčky, nikdo nedržel pistoli u hlavy dlužníkovi, aby zaplatil půjčku. Věřitelka byla ochotná provést narovnání, byla to její dobrá vůle a opět, nikdo nedržel dlužníkovi pistoli u hlavy podepsat narovnání. A opět nikdo nedržel pistoli u hlavy dlužníkovi, aby splatil svůj nový závazek.
Spíše bych dlužníkovi sebral OP pro nesvéprávnost.
"Spíše bych dlužníkovi sebral OP pro nesvéprávnost."
Jo. A "benevololentní věřitelé" nebudou mít co žrát. Ti by tě pěkně vypráskali - hned jak by jim došlo, co to znamená, co jsi napsal.
"Máte asi problém s pochopením psaného textu, že? Nejedná se o úrok, ale penále."
Tak to máš zjevně ty. Když ponechám stranou, že ta otázka je irelevantní, tak textu "úročit 0,4%" nevyplývá nic, nad čím prskáš.
Technicky samozřejmě je to sankce a ne úrok.
Prakticky si věřitelka "vyrobila" termínovaný revolvingový vklad 32000 Kč s roční úrokovou mírou 1200 procent, tak proč by spěchala někam...
Jak se co nazve je jedno (samozřejmě ne u soudu, to je jasné, tam úrok lichvářský neprojde ale pokuta ano), ale je třeba se dívat na jádro pudla aneb merito věci. A ta je prostě v tom neplatiči, který na to kašlal a pak se chudáček miláček divil...
Souhlasím. Bylo by ale fajn znát i motivaci věřitele k takto zvláštní půjčce (nulový úrok, ale drakonická sankce). Podle mě je varovné hlavně to, že dlužník nezaplatil ani první splátku. To se děje obvykle jen v případě podvodu nebo totální krize (gambler, fetka, skoro nesvépravný jedinec apod.).
Ano, je to hezký příklad, ale museli by jsme znát osoby věřitele a dlužníka. Pokd věřitel již předem věděl, že dlužník svým závazkům nedostojí, (příkladně je to gembler, alkoholik, nemakačenko) tak v pohodě čekal dalších 8 měsíců, což označujete
za ohleduplnost, ale je to jen čekání až dluh naroste o tučné úroky a bude stát za to ho začít vymáhat a platit právníka.
Každá půjčka by měla mít strop, do kterého by mohla narůst. Neměla by být likvidační.
Na druhou stranu se nechci zastávat nezodpovědných dlužníků, kteří si myslí, že jim to nějak projde.
To je ten libertariánský přístup. Nesplněný předpoklad, že (skoro) všichni lidé jsou svéprávní, znají matematiku na úrovni jednoduchých počtů s procenty, jsou schopni základní úvahy i v případě, že se v obchodě objeví něco, po čem děsně touží, myslí i na zadní vrátka, nemoc, rozvod, důchod, recesi....
Jenže tím, že za lidi budete řešit problémy, které jsou jen a pouze jejich, je k zodpovědnosti nevychováte.
Existují statistiky, podle kterých je pokles IQ národa velmi dobře korelován s rozvojem sociálního státu. Chcete-li žít ve společnosti blbů, řešte jejich problémy. Chcete-li žit ve společností lidí moudrých, muste je napřed naučit se o sebe postarat, a to i tak, že je necháte si i pořádně natlouct hubu.
Například. Nebo bys mohl svěřit pravidelné kontroly třetí straně (jako je třeba DTEST). Proč tolika lidem přijde samozřejmé „napálil se na kličku ve smlouvě u finančního produktu jeho vina“ ale „zabila ho probíjející rychlovarná konvice vina výrobce/prodejce“? Ne všichni jsme odborníci na všechno, ať už je to finančnictví, potravinářství, farmacie, elektroinstalace…
Osobně si myslím, že nějaké základní záruky a „bezpečnostní mechanismy“ jsou užitečné. Ideální by pak podle mě bylo, kdyby si je v rozumných mezích mohl každý nastavit, s tím, že by je třeba bylo možné i úplně vypnout, pokud člověk nějakým způsobem ukáže, že je gramotný (například diplomem ze školy kde studoval související obor, někdy třeba složením nějaké zkoušky stejně jako je autoškola, zbroják nebo získání radioamatérského oprávnění). A to nemluvím jenom o finančních produktech (i když tam mě třeba aktuálně štve takové to nařízení, které si většina brokerů vyložila tak, že nesmějí lidem prodávat americká ETF), jako krásný příklad z úplně jiného oboru budiž třeba to, že Vigantol je na předpis.
Tak ono žádné právní kličky by tam být ani neměly!
To mají lidi z toho, že nečtou smlouvy a nesnaží se jim porozumět, natož zapamatovat jaké jsou sankce, kdy je mohou vypovědět atd.
Správně by měli lidé odmítat dlouhé a nezáživné smlouvy, smlouvy by měly být na jednu A4 a když by je pak každý četl by lidé odmítli číst balast na 30 stran.
A o tom to je, lidé se nezajímají, nečtou, vidí jen peníze, které dostanou a je jim to úuuuplně jedno. Jak někdo říkal "Tý máš nový iPhone?" Jo mám, a jak sis ho houpil? Na splátky, ale splácet budu až za měsíc a to je dlouhá doba, na to kašlu...
A o tom to je.
Jenže co jsem viděl poslední smlouvy třeba s bankou, tak tam to podstatné bylo na jednu A4 a zbytek do 30 stran byl balast nařízený zákonem (poučení o GDPR, poučení o právech o odstoupení od smlouvy, ...). Ten balast je téměř shodný u většiny bank. A pokud do toho balastu někdo propašuje řádek navíc, věřím že si toho nevšimnete ani vy. (Samozřejmě, je pak možné namítnout neplatnost toho řádku navíc, protože podle NOZ smlouva nesmí obsahovat překvapující ustanovení nebo ustanovení mimo kontext, ale jak to posoudí soud, to je loterie.)
Podobný názor jsem kdysi zastávala taky. Jenže jsem pak pracovala ve zvláštní škole, kde mi došlo, že v každé společnosti je prostě skupina lidí s nepříliš vysokým IQ a také skupina lidí, kteří i přes bezplatné vzdělávání jsou a zůstanou negramotní. Ne že by se jim školství dostatečně nevěnovalo, ale prostě nemají od matičky přírody naděleno. Prostě společnost by měla některým slabým kusům poskytovat jistou míru ochrany, i kdyby to mělo být formou stanovení opatrovníka.
Asi, vzato formálně, je to v meritu věci správné popsání ze strany NS ČR. Ale jenom právní nalézacího výklad skutkového děje. Ovšem výkon NS ČR popsaného práva (věřitele) za těchto individuálních okolností lze považovat za v rozporu s dobrými mravy. Ač tedy formálně jde o nový závazek dlužníka, založený titulem uzavření dohody o narovnání, výkon práva z takového právního titulu v soudem přiznaném rozsahu se jeví jako způsob nedůvodného obohacení za využití naprosto formálního výkladu zákona a snad nic nebránilo dovolacímu soudu (i po přezkoumání kauzality) za tohoto stavu věci rozhodnout, že právní titul (dohoda o narovnání) je v tomto konkrétním případě od pičátku neplatný pro rozpor s dobrými mravy, kdy lze i zohlednit uzavření takové dohody za nápadně nevýhodných podmínek. Tolik úhel pohledu. Shrnutí: obsahem rozhodnutí NS neposílil pozitivně svou pošramocenou pověst, a víru ve spravedlivé posouzení věci v souladu s obecně chápaným hlediskem dobrých mravů...
Čtení komentářů je opravdu zábava. Polovina populace jsou jedinci, kterým nikdo nevysvětlil to, že půjčka není dar a že se musí splatit. Jinak by si lidé nepůjčovali na dovolené, Vánoce, telefony a jiné zbytečnosti. Základní znalost matematiky pak určuje kolik splácení stojí a dlužník na to musí mít. Všichni ti prosazovači oddlužení a odpouštění dluhů by se se svými názory měli podílet svým majetkem na vytvoření fondu pro dlužníky, nebo ty dluhy za ně přímo platit...Já bych naopak zavedl vězení pro dlužníky s povinnou pracovní povinností v kamenolomu. Zkušenost: před 10 lety jsem bezúročně půjčil kamarádovi, který se ocitl v problémech 300t. Kč. Svých poctivě vydřených, zdaněných a ušetřených 300t. Kč. Jak myslíte, že to dopadlo a co mi vrátil?...
Já si myslím, že jste nic nedostal. Co víc, kdybyste se o ty peníze soudil, poslal exekutora, tak byste přišel ještě o další peníze a podle právě schváleného zákona by "kamarád" dostal lhůtu 5 let, aby vám vrátil maximálně 30%. Přesněji, kdyby se mu těch 5 let nedařilo, nevrátil by vám nic a byl by oddlužený - na věčné časy a nikdy jinak.
Ať žije Česká lidová socialistická komunistická demokratická respúblika.
Copak o to,nikdo asi nezpochybňuje fakt, že dluhy se malí splácet. Jenže oddlužení se v řadě případů netýká vrácení jistiny, ale nemravných úroků, nemravných pokut a nemravného chování, kdy cílem není vydělat nějaký rozumný obolus na úrokách, ale cílem je vytvořit první půjčkou doživotního otroka, který svůj dluh nikdy nesplatí, a tohoto otroka oškubat o veškerý majetek.
Jarmile: takže vy říkáte, že oddlužení se týká jen úroků. Ne jistiny. Zkusme se tedy podívat na tu jistinu příkladem: půjčíte 200 000 Kč. Po deseti letech vám dlužník vrátí jen jistinu, tedy zase 200 tisíc. Při inflaci 2% ročně vám vrátí nominálně 200 tisíc, ale mající hodnotu před deseti lety jen 166 750 Kč. Jarmilo, i kdybyste měla pravdu, tak je to přece zlodějna, i toto "oddlužení", nemyslíte?
Půjčování peněz je byznys, jako každý jiný.
Je spousta firem, kterým mnozí odběratelé nezaplatí fakturu. I mě se to stalo.
Chtěl jsem se tedy obrátit na soud a exekutora, aby mi pomohli vymoci dlužné částky, pokud možno i s penále. Jaké však bylo mé překvapení, když mi bylo v podstatě sděleno, že je to holt riziko podnikání a s penězi ať se rozloučím, protože nebyl prokázán úmysl mě okrást (neplatit fakturu). Naprosto tedy nechápu, proč se segmentu "půjček" vychází tak extrémně kladně vstříc a hned běží exekuce.
Půjčování peněz je skutečně byznys, jako každý jiný a tak by se k exekucím mělo přistupovat jen tehdy, když by byl prokázán jasný úmysl. Každý věřitel si má dlužníka důkladně prověřit, případně žádat ručitele, či zástavu. Jinak holt spláče nad výdělkem.
Ten váš popis nějak smrdí. Pokud vám dodavatel nezaplatí a vymáháte po něm peníze soudně, tak doložíte, že jste odvedl práci / dodal zboží (smlouva, předávací protokol, ...). Žádný úmysl se nezkoumá. Já tipuji, že jste chtěl "ušetřit" a tak jste podal TO pro podvod. Tam je opravdu potřeba, aby byl prokázaný úmysl. Holt kdo šetří má za tři, ale občas taky nic. A v segmentu půjček to funguje úplně stejně, žádnou výhodu nemá.
Hrome,půjčil jsem si 3 knihy.2 byli v hodnotě 58 Kč.Ta poslední,,Hovory k sobě ,,stála bratru 68Kč.V tu dobu mi zemřel bratr a já měl jiné myšlenky než knihovnu.Když už mi tedy konečně přišlo upozornění,chtěl jsem knihy vrátit ale ouha,-věc už byla postoupena k vymáhání.Za ty tři knížečky ještě ted splácím,vlastně ted už ne.Nechal jsem se raději vyhodit.Do konce života to asi nesplatím.Hurá soudci a sláva exekutorovi.