… jak ukázala krize. Předkrizové období bylo charakterizováno tím, že inflace se projevovala zejména zvyšováním cen nemovitostí, investičních staveb atd. Jenže žádná z těchto položek není zahrnuta ve spotřebitelském koši. Takže ačkoliv skutečná inflace rostla, centrální banky držely úrokové sazby velmi nízko, protože levné dovozy z Asie držely psuedoinflaci (index spotřebitelských cen) nízko. Bublina v celém vyspělém světě se mohla nafukovat a nafukovat …
v článku se neříká že inflace = index spotřebitelských cen, ale že je tento index v čr jedním z nejvyužívanějších indikátorů cenového vývoje. I v úvodním perexu je odlišen spotřební koš a inflace:o) a na indexu spotřebitelských cen je pak ukázáno, jak je možné cenový vývoj zjišťovat…Gábina KLimánková
Původní (a asi jediná objektivní) definice inflace je NAFOUKNUTÍ peněžní zásoby, nafouknutí objemu peněz v ekonomice.
Na nafouknutí objemu peněz (díky nízkým úrokům, nízkým povinným rezervám či díky monetizaci dluhu) dříve či později naváře růst cen (ovšem pokaždé něčeho jiného – někde prostě vyhřezne bublina).
Humorné je, že hlavním oficiálním cílem centrálních bank je „boj s inflací“ a při to právě ony jsou v podstatě její jedinou příčinou.
Kdybychom obnovili tuto definici, můžeme zrušit ČSÚ, protože nebudeme muset inflaci složitě měřit, jen se zeptáme penězokazců z ČNB, kolik nám toho zase vytiskli.
Jinak článek se ptá, jestli proti inflaci chráníme své peníze. K tomu musím dodat, že moje peníze jsou proti inflaci odolné, protože jsou vyrobené ze zlata a stříbra (investiční mince). Takže centrální banky ať si klidně tisknou (padělají) jak chtějí, já už ale s nima nehraju…
No tak samozrejme je otazka, nakolik je dnesni cena dobra. Ja zacal nakupovat pred vice jak rokem, kdy jedna mince nestala 26000, ale 18500. A kdo nakoupil jeste drive, pred krizi, udelal samozrejme nejlepe.
Na druhou stranu ani dnesni cena neni (po odecteni inflace) vyssi, nez maxima z osmdesatych let.
Navic pokud opravdu dojde ke kolapsu nekrytych=falesnych papirovych men a prejde se opet ke zlatem/stribrem krytim penezum, tak se v podstate hodnota celosvetoveho bohatstvi bude muset prepocitat na existuici zasobu drahych kovu – kap by kupni sila Au a Ag vzrostla treba 1000×. Proste pokud zanikne USD, EUR, CZK, … a vse se bude ocenovat (existujici zasabou) zlata a stribra, jeho kupni sila opravdu vzroste enormne.
Proste diky priserne rozvratne cinnosti FEDu (nulove urokove sazby, nakupovani statnich dluhopisu za cerstve vytistene penize, uvahy o nakupu korporatnich dluhu, nemovitostnich cennych papiru a mozna i akcii za cerstve natistene dolary) se lehce muze stat, ze vem unci zlata nikdo neda ani za trakar plny dolaru. Kdo si to neumi predstavit, at se podiva do Zimbabwe, nebo do Nemecka zacatku minuleho stoleti.
Experiment s nekrytou menou trva historicky velmi kratky casovy usek (od 1971), podobne experimenty v minulosti vzdy skoncily hyperinflaci a hospodarskym rozvratem a dost mozna se blizime k neslavnemu konci dalsiho neuspesneho pokusu o nasilne (zakonne) vnuceni nekryte statni neprirozene/nespontanni meny lidem/trhu.
Ale to se nikdy nestane. Lide jsou jiz zvykli na nekryte penize a hyperinflace zatim nehrozi, aby bylo nutno brzdit strmy pad cen. Jestli se to stane, je mozne podlozit peniz i jinym zbozim nez jenom drahymi kovy, treba obilim a pod.
–
To ze ceny nejsou na urovni osumdesatych let nic moc neznamena. Je nutne nejprve hodne dobre hodnotit proc uz neni takova poptavka po zlatu ani stribru? Vyprodal nekdo zasoby? Technologie jiz tolik drahych kovu nepotrebuje? Lide nosi vyrazne mene sperku? Atd. Vetsina z tech veci se totiz jen tak neobrati zpet, aby cena sla rychle nahoru.
Obilí nesplňuje prakticky žádné kritérium, které dělá peníze penězi:
1) Není trvanlivé, není tedy uchovatelem hodnoty
2) Nekoncentruje vysokou hodnotu v malém objemu
3) Nelze jej použít jako prostředek směny (představa, že si kupuju auto za 3 vagony obilí je směšná, 20 zlatých je daleko realističtějších)
4) Je závislé na systému, opět na nějaké centrální bance, která bude byrokraticky stanovovat, že 100Kč je 10 kilo obilí. Zlaté a stříbrné mince naproti tomu mohou obíhat, mohou být vydávány kýmkoli důvěryhodným, zcela spontánně, bez jakékoli centrální byrokratické moci. Co se stane, když systém klekne? Kdo mi dá moje obilí? Moje zlaťáky v mém sejfu mi nikdo nevezme.
5) Au a Ag jako peníze (globální!) fungují již nyní – zlatou investiční minci vám za papírové peníze smění kdekoli na světě, včetně pražských směnáren. Větší roli nepřevzaly pouze proto, že státy zlato a stříbro omezují a zakazují, násilím/zákonem lidem vnucují své inflační papírky. Tento tlak je ale nepřirozený a nevydrží dlouho.
6) Au a Ag má tradici, je v myslích lidí zapsané jako ty pravé, trvanlivé a neinflační peníze. Používalo se jako globální měna po staletí – a jistě ne bez důvodu, ty důvody stále trvají.
O bublině se více píše nžý aby lidé u nás šlíleli a kupovali zlato ve velkém..
Bublina bude vrcholit, až úvahy o bublině zmizí úplně a všude budou jen články „zlato je věčné“ a tady na fóru se budou čtenáři chlubit, kdo kde ještě našel obchod, který nebyl vyprodaný a kolik sehnal uncí.
Ano. A nakonec ani to nemusi znamenat bublinu na zlate, ale naopak to muze znamenat konec/kolaps nekrytych papirovych penez. Protoze toto drive ci pozdeji prijde a projevi se to prave tak, ze zlato nebude mozne sehnat, nebude jej mozne koupit prakticky za zadne mnozstvi papirovych penez. Pak to praskne, zlato spontanne prevezme roli penez, tedy prostredku smeny, protoze jako prostredek uchovani hodnoty (druha funkce penez) uz papirove „penize“ nahradilo.
Naprosto netusim, jestli se to stane za rok, nebo za 30 let, ale drive ci pozdeji ano. A jak vidim situaci svetove ekonomiky a zpusoby, jakym se ji politici snazi „lecit“, tak to bude spis drive, nez pozdeji.
A on-line bankovni transakce se bude delat potrubni postou. Pro zakoupeni triceti tun zeleza pojede do fabriky nejprve kamijon s jednou tunou zlata. A plne automatizovana banka, bude chrestit jako prasatko, jak se tam budou penize sypat z uctu na ucet (ucet bude takova mala ocelova krabicka). :-D
Si to predstavujes jak Hurvajs valku.
Banka bude i nadale prenaset cisilka, akorat ze ty cisilka nebudou nicim nekryte eura a dolary ale „poukazky“ na skutecne existujici zlato ci jine komodity.
Viz http://en.wikipedia.org/wiki/Liberty_Dollar nebo http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_gold_currency.
Ale přijde. Přijde hyperinflace, rozpad eurozóny, kolaps dolaru a eura, kolaps „sociálního“ státu a jeho penzijních+zdravotních+sociálních+školských systémů, spontánní přechod na zlatý/stříbrný barter následovaný vznikem komoditních peněz, pravděpodobně i nějaká (netuším jaká) změna politického režimu na „Západě“, atd… Dějiny neskončily, hazardní experimenty s nekrytou měnou a demokracií/lůzovládou/diktaturou většiny se právě chýlí k bolestnému konci.
.. především: inflace se nestanovuje, ale vypočítává resp. zjišťuje její míra. IMHO – růst cen nemovitostí tzv. inflaci „správně“ neovlivňuje, stejně jako podpora stavebního spoření či podpora státu neovlivňuje hodnotu reálných resp. nominálních příjmů. Nemovitosti do spotřebního koše nepatří, neb se nejedná o spotřební zboží, ale investiční majetek. Ale jistě se shodneme na tom, že výsledek závisí na tom, co do výpočtu zahrneme, a co již ne a o tom se tu můžeme dohadovat hezkých pár let, aniž bychom došli k závěru, se kterým budou všichni spokojeni..
Míra inflace je také velmi výrazně ovlivněma metodikou. Třena změna vaj jednotlivých produktů, využití předpokledu, že když něco podraýí lidé začnou kupovat levnější substitut a automaticky tak změnit váhy těchto produktů atd. atd.
Kdyby za Clintona nezměnily v USA metodiku výpočtu, byla by roční inflace o několik procentních bodů vyšší a řeči o deflaci by tak vůbec nebyly na programu dne. Dalším výsledkem by bylo, že USA by byly prakticky od roku 2000 v recesi…
Jo jo, reálná ekonomika je jen jedna, ale záleží, jak ji popíšeme…
Inflace je často individuální záležitostí na což současná metodika spotřebního koše nemyslí,je to jen průměrná veličina.Jinak přeci bude postižen inflací např. rodina která staví dům a většinu financí směřuje dlouhodobě do této části spotřebního koše,tudíž léta využívá třeba jen 1/3 spotřebního koše kde inflace je často rozdílná od průměru celého spotřebního koše.Taktéž jinak bude postižen inflací např. alkoholik, který navíc hodně kouří a 2/3 svých financí utratí pouze za zlomek spotřebního koše,která je každoročně státem navyšována např. o 10%.Někdo si třeba na vesnici téměř vše k obživě vypěstuje a navíc své finance převážně směřuje do segmentů spotřebního koše,ve kterých ceny dlouhodobě klesají (např. oděvy,elektronika,… a navíc nakupuje často ve slevách,na dovolenou nejezdí,topí dřevem z lesa který má vedle chalupy,má studnu…Jiný zas bydlí po drahých pronájmech,cestuje,má drahá auta a téměř vše na půjčky.Záleží tedy dost na životním stylu rodiny či jednotlivce.U těchto příkladů jsou jistě odlišně finance inflací postiženy než u rodin či jednotlivců, jež využívají ke své spotřebě jednotlivé části onoho spotřebního koše daleko hojněji,tedy blíže tomu průměru-vyhlašované inflaci národní bankou.