Vlákno názorů k článku Jak se nám bude žít na stáří? Představy mladých se od reality liší od Majkkl - Spoření... Pokud člověk není advokát, špičkový lékař, manažer...

Spoření... Pokud člověk není advokát, špičkový lékař, manažer apod., nevidím prostor na nějaké velké spoření. Pokud nemá mladý člověk bohaté rodiče, zadluží se na třicet let hypotékou, ceny bytů přitom letí raketově nahoru. Pak přijdou děti, jsou-li dvě, chce to pár milionů na jejich výchovu. Jak k tomu všemu spořit ještě větší částky na důchod? Drtivá většina tzv. obyčejných lidí bude ráda aspoň za ten mrňavý státní důchod...

Přesně tak. Průběžný systém je v těchto případech prakticky jedinou možností, jak mít alespoň nějaké zajištění na stáří.

Vždyť jste si odpověděl sám: zadluží se na třicet let hypotékou – to spoření je v tom bytu! V mládí byt neměl, ve stáří ho má. To snad není nic?

Ve stáří pak s takovým bytem může udělat dvě věci:

1. zdědí ho jeho děti/vnuci – pak na tom jeho děti/vnuci budou zjevně lépe než on sám. Kdyby on sám během života zdědil nemovitost, hypotéku má splacenou raz dva
2. při nástupu do důchodu (a ztrátě příjmu) udělá na byt tzv. „zpětnou hypotéku“ – byt de facto prodá za to, že tam může stále bydlet, ale banka mu bude až do jeho smrti vyplácet nějakou rentu. Po smrti si byt vezme. Pak je jen otázka odhadu, jak dlouho se chystá ještě žít. Případně si může nechat tu částku vyplatit jednorázově. Peníze z prodeje takového bytu mu tak zajistí další příjem

Tak jaképak spoléhání se akorát na státní důchod? Jasně, pokud budete celý život v pronájmu, ve stáří jste v pytli.