Vlákno názorů k článku Jak se nám bude žít na stáří? Představy mladých se od reality liší od Richard Fuld - Přesné tak Jarmilo. Pokud by se v průběžném...

Přesné tak Jarmilo. Pokud by se v průběžném systému náležité zohlednily náklady na výchovu dětí mohla by výše důchodu citelně vzrúst rodičúm a poklesnout bezdětným. V současnosti se na toto nebere vůbec žádný ohled. Současně by se tím vyřešil problém se změnami ve vývoji porodnosti.

Finanční poznámka: Václav Klaus mladší tvrdí, že náklady na žáka jsou, z hlediska školy, 60.000 Kč ročně. To se má v důchodech a daních podle tebe zohlednit jak? A to nejsou jen náklady na školu.

To je dobrá otázka. Asi bych do do výše důchodu vůbec nepromítal, protože to jsou náklady státu na svého, budoucího, daňového poplatníka. Protože jedině vzdělaný poplatník může odvádět kvalitní práci, která se dá vůbec nějak danit. Takže si to ten člověk zaplatí během svého života sám.

Předchozí příspěvek přinesl námět na změnu ohodnocení rodičů v důchodu. A to především proto, že si tito lidé museli snížit svou životní úroveň právě proto, aby ty děti vychovali. Ono jedna věc jsou náklady státu na školství a druhá jsou náklady rodičů na školáka, které taky nejsou zanedbatelné. Takovej žáček stojí ročně víc, něco projí, něco onosí, pak nějakej ten sešit, pero, učebnice, edukativní vejlet, moře času samostudiem doma s rodiči....

Spíš bych ale takovouto finanční injekci do důchodu podmínil tím, že ty děti budou platit daně. Takže to spíš udělat tak, že část odvodů do sociálního systému by člověk mohl směrovat adresně na "svého" důchodce. Dneska to takhle dělám taky, ale beru to ze své čisté, zdaněné, mzdy.

Čímž se ovšem vracíme na začátek k stejnému - jde jen o jiný způsob výpočtu.

Tady narazíte na to, že dítě může předčasně umřít, nebo se stát invalidním, bez ohledu na "zavinění" ze strany rodičů a podobné problémy, které povedou k dalším druhům nespravedlností. Proto určitá míra agregace na úkor přesnosti zde bude nutná.

Bezdětní se na nákladech na výchovu dětí podílí prostřednictvím odváděných daní z cca 20%. Takže zhruba takový by měli mít nárok na důchod z průběžného systému. Pro ostatní, kteří děti vychovali, by tak zbylo na důchody více. Bezdětní by si měli povinně spořit např. ve státním důchodovém fondu spravovaném ČNB. Samozřejmě, že uvedená redukce nároku důchod z průběžného systému by se týkala až nově do práce nastupujících generací, aby měli bezdětní dostatečně dlouhou dobu na to, aby si na důchod naspořili.

Ono je to všechno složité a neco z toho padlo už v mnoha jiných diskusích: snížením důchodu pro bezdětné byste potrestal ty, co děti mít chtěli, ale z nějakého důvodu nemohli. Tak proč je trestat ještě jednou. Komunisti to měli tak, že bezdětní platili vyšší, tzv. volskou daň, ta byla ovšem v rámci kapitalistické demokracie zrušena. My máme dneska jen daňové odpočty na děti, což je ve výsledku pár stokorun ročně.

Jak chcete zohledňovat náklady na výchovu dětí? To musíte taky udělat citlivě, abyste nepodporovat množení nefachčenků, žijících ze sociálních dávek. Takže daňový odpočet, nikoli plošné dávky. Zrušit státní důchody, jak po tom volá parta nějakých pomatenců, taky nelze, to bychom se dostali do Afriky, kde jsou důchodovým systémem děti. Dospělé dítko je zárukou. že se o rodiče ve stáří někdo postará, proto jich musí být hodně, aby byla jistota, že se dožijí dospělosti, nemůže to být jedno nebo dvě děti, ale minimálně čtyři, ideálně ještě víc.

Tak si jen změňte slovíčka a hned t toho lépe pochopíte problém. Říkejte tomu zvýšení důchodu pro ty, kteří vychovali děti, aby se jim kompenzovali náklady na ně. A hned z toho vidíte, že bezdětní nikolivěk ze svého rozhodnutí nijak tretáni nejsou - nemají děti, tak nepotřebují žádnou kompenzaci.

Prostě brát ohled na to, jestli někdo dítě nechtěl nebo nemohl mít, je naprostý nesmysl. Na jeho výsledné ekonomické situaci se příčina bezdětnosti nijak neprojeví.

Ještě k té větě "kompenzovaly náklady na ně" nějak šikovně zakomponovat, že jen těm lidem, kteří si vydělávali a ty náklady na děti hradili ze svých příjmů - ne ze sociálních dávek (na sebe, na ty děti, na bydlení atd.). Jinak řečeno : pokud někdo celý život nepracoval (nebo pracoval málo) a vychoval pár dětí, tak tomu bych za tohle důchod nezvedal.

To je přece jednoduché. Nárok na důchod bude spojen se splnění minimální doby pojištění stejně jako dnes. A na výši důchodu by nemělo žádný vliv, pokud by rodina vychovala více, jak 2 děti.

O žádné trestání bezdětných vůbec nejde. Jde pouze o narovnání podmínek. Samozřejmě, že redukce důchodů u bezdětných nemůže být zavedena ze dne na den. Platila by pouze do budoucna pro nově do důchodového systému přicházející mládež. To, že systém fungoval minulých 50 let nespravedlivě, nelze napravit okamžitě.

Namísto volské daně by zde byla zavedena povinnost spořit si na důchod ve státním fondu, který by při výplatě důchodů měl obdobně nastavená kritéria zásluhovosti jaká jsou v průběžném systému, resp. částky vybrané v rámci průběžného systému by se vždy sloučily s penězi vyplácenými ze státního důchodového fondu a rozdělily by se mezi důchodce na základě jednotného pravidla zásluhovosti.

Lidem, kteří by měli následně děti, až po té, co už by měli ve státním fondu naspořeno, by státní důchodový fond vyplácel z dosud naspořených peněz měsíční částku, která by byla rozpočítána na předpokládanou délku výchovy dětí.

Tytéž principy by platily rovněž pro osvojení dětí.

Nefachčenkové by byly stále v situaci, že by pro nárok z průběžného systému museli mít potřebnou dobu sociálního pojištění jako každý jiný, bez ohledu na to, zda měli nebo neměli děti. Totéž by platilo pro minimální dobu, po kterou by lidé museli dovádět do státního důchodového fondu. V případě nesplnění těchto podmínek by měli nárok pouze na sociální dávku, nikoliv na důchod.

Co se týče úvah o zrušení státního důchodového systému, nelze než s Vámi souhlasit. To by byla civilizační katastrofa a genocida chudých.

Co se týče počtu dětí, tak v tomto jsem zcela konzervativní a v tomto ohledu by se "započítávaly" pouze 2 děti na rodinu. Kdo by chtěl mít dětí více, ať počítá s tím, že se mu to z hlediska nároků na důchod z průběžného systému nijak nezohlední. Není důvod, aby stát pozitivně nebo negativně podporoval k růstu nebo odrazoval od poklesu počtů obyvatelstva.

Rodiče, kteří by měli pouze jednoho jedináčka, by byli oba napůl v průběžném systému a napůl ve státním důchodovém fondu.

Narovnání podmínek? Pokud to "narovnání podmínek" spočívá v "každý za své", tak by mě ale zajímalo, jak to ti s dětmi všechno poplatí a tu péči o dítě utáhnou. Gynekolog, všechna vyšetření, porod, veškerá péče o dítě a matku, všechny školy, tedy náklady na budovu, učitele, tělocvik, všechny slevy třeba MHD (žákovské jízdné) atd. Žádná mateřská / rodičovská... vše za svoje.

Upřímně: Dovedu si představit, že to bezdětní nějak utáhnou a naspoří si. Ale nedovedu si představit, jak to budou dělat rodiče s dětmi. Tedy dovedu: pro naprostou většinu lidí obrovské zvýšení úmrtnosti matek i dětí, standardem bude 5 tříd základky + v 12-ti k někomu do učení za chleba a vodu.... takže to si lidi řeknou, že tohle ne, a další snížení porodnosti.

Uvědomte si, že to "každý za své" víceméně funguje už teď. Ten gynekolog a ostatní jsou placeni z peněz, které vám stát zabavil. Žádné nové peníze se v tom přerozdělovacím kolotoči nerodí, jen mizí v kapsách těch, co ten kolotoč roztáčí. Kdyby to bylo "každý za své", tak si každý za své bude, moci pořídit výrazně vice, než dnes.

Obávám se, že jste ne zcela pochopil, co jsem napsal. Nikde nepíšu o principu "každý za své". Naopak píšu, že jak v průběžném, tak ve fondovém systému bude panovat obdobná úroveň zásluhovosti a tedy i "solidarity", jaká panuje v současném průběžném systému.

Rodiče, kteří si pořídí minimálně 2 děti, budou mít v mnou navrhovaném systému k dispozici své pravidelné příjmy + přestanou odvádět do státního důchodového fondu + naopak jim státní důchodový systém bude vyplácet doposud naspořené peníze v době, kdy vychovávají své potomky (pouze tady by šlo o výplatu peněz připadajících na daného rodiče a neuplatňovala by se zde žádná "solidarita", resp. pouze při vracení naspořených peněz by panovala 100% zásluhovost).

Abych byl úplně přesný. Po narození prvního dítěte by rodiče nadále spořili do státního důchodového fondu již pouze polovinu toho, co před narozením dítěte a současně by jim však začala být vyplácena pravidelná částka z poloviny již naspořených peněz. Při narození druhého dítěte, by rodiče přestali spořit ve fondu úplně a začala by jím být vyplácena měsíční částka z celé dosud naspořené částky. Po ukončení výchovy dětí by tak rodiče neměli ve státním fondu naspořeny žádné peníze a v důchodu by tak byli příjemci důchodu toliko z průběžného systému.