Vlákno názorů k článku Jak se daní virtuální měny? Část zisku odvedete vždy, bitcoin je pro berňák věc od haryk - zajímalo by mě,jestli by v případě prodělečné investice...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 11. 12. 2017 8:06

    haryk (neregistrovaný)

    zajímalo by mě,jestli by v případě prodělečné investice do Bitcoinu,stát hradil investorovi také 15 procent,ztráty,když si přivlastňuje nárok při zisku,aniž by se na investici jakkoliv podílel,

  • 11. 12. 2017 10:36

    Jaroush (neregistrovaný)

    pravda, stát se na zisku nepodílel. Zase na druhou stranu, stát z něčeho musí zaplatit školy, silnice, policii, zdravotnictví, armádu. Je třeba se na to dívat objektivně, že když něco využívám (např. dostalo se mi vzdělání), tak za to i zaplatím (třeba formou daní)

  • 11. 12. 2017 10:50

    ne (neregistrovaný)

    1) To vše umí poskytnout i trh. Jen stát si ta odvětví silově zmonopolizoval a zakazuje konkurenci - nemohou dát děti na soukromé školy a přestat platit na ty státní. Nemohu si platit komerční zdravotní pojištění a neúčastnit se toho státního socialistického. Nemohu si na penzi spořit sám, té státní se vzdát a nic na ně neplatit.

    2) Pokud někdo vydělává zrovna na bitcoinech, nebo třeba pracuje z domova jako freelance analytik/progra­mátor/grafik, tak těch státních služeb (silnice, atd...) spotřebovává VELMI MÁLO. Méně, než nějaký dělník či řidič kamionu. Ale vy tvrdíte, že na ně má platit více? Jako proč? Sorryjako!

  • 11. 12. 2017 11:23

    Jaroush (neregistrovaný)

    1) popravdě nevím, jestli něco takového umí i trh. Můžete prosím poskytnout příklad země, kde by něco takového fungovalo?
    2) vůbec netvrdím, že někdo má platit více nebo méně. Kde jste to z mého příspěvku vyčetl (respektive ze kterého prstu jste si to vycucal)? Do debaty o nastavení daní jsem se vůbec nesnažil zabřednout, pouze jsem napsal, že je správné platit daně, když za to dostávám služby. A vůbec neřeším jestli to má být 10%,20%,30% nebo podle počtu našlapaných kroků po obecním chodníku. sorryjakovole!

  • 11. 12. 2017 11:56

    ne (neregistrovaný)

    Je jedno, jestli nevíte, zda něco trh umí poskytnout.
    Pokud lidé něco chtějí, říká se tomu poptávka :-)
    A podnikatelé se mohou přetrhnout, aby přišli se zajímavou nabídkou, která tu poptávku uspokojí.
    Jestli tomu vy věříte, nebo ne, to by mělo být irelevantní.
    Já jen říkám, že každý člověk má právo nakládat se svým životem a majetkem dle svého uvážení, pokud tím nenarušuje obdobné právo někoho jiného.
    Pokud si vy myslíte, že jen stát umí zajistit penze, zdravotní péči, vlakovou dopravu, silnice, školy, poštovní služby, výrobu Budvaru, atd... tak já vám nijak nebráním, abyste s lidmi podobného názoru měli nějaký Stát s.r.o., který vám to bude zajišťovat. Plaťte si mu třeba 95% ze svých mezd, já vám to neberu.
    Jen tvrdím, že pokud já si na penzi chci spořit/investovat individuálně, zase do toho není nic vám. Stejně tak když budu chtít své děti vzdělávat v soukromých školách, platit si komerční zdravotní pojištění, atd...
    Pokud nevěříte, že volný konkurenční trh přináší lepší a levnější služby, tak si je tam samozřejmě nekupujte a mějte na některé věci družstva, kolchozy, kibucy, atd...

    PS: Za nevyžádané služby se neplatí

  • 11. 12. 2017 13:05

    Jarmila (neregistrovaný)

    "Podnikatelé se mohou přetrhnout, aby přišli se zajímavou nabídkou, která tu poptávku uspokojí".
    Řekla bych, že v mnoha oblastech je teda lepší stát, i když si myslím, že jeho služby by v mnohém mohly být lepší. Třeba pokud vezmene nemocenské pojištění pro OSVČ, tak státní má nakonec nejlepší parametry. Obdobně je tomu ve školství. Obecní školka se snaží a dovede dělat s dětmi zajímavé činnosti i s minimem peněz, soukromá jen natáhne ruce a chce hlavně prachy, pročpak ne, když to rodiče zaplatí. Základní a střední školy jsou na tom obdobně. Konkurence prostě v mnoha oborech zrovna moc dobře nefunguje.

  • 11. 12. 2017 13:17

    ne (neregistrovaný)

    Jak jsem napsal - nebráním vám využívat služeb jakéhosi státu. Jen prosím ty, kteří je využívat nechtějí, k tomu nenuťte a také je nenuťte platit služby, které nevyužívají.

  • 11. 12. 2017 21:23

    Behemot (neregistrovaný)

    Jo, stádní školky jsou výborný, proto rostou soukromý (a hlavně tzv. lesní) jak houby po dešti, co.

    Stád nastavil podmínky tak, že hlavní je jakejsi papír. Tak se soukromý školy chovají naproto tržně a vydávají papír.

    U jakékoli zdravotní a nemocenské daně je trochu úsměsné mluvit o pojištění, nemyslíte?

  • 11. 12. 2017 13:11

    Jaroush (neregistrovaný)

    Chápu, že vám je jedno, jestli já něco vím nebo nevím. Ale mě to vadí a rád bych se něco nového naučil, případně poučil ze svých omylů abych mohl změnit svůj chybný názor. Ale protože mi nejste schopen dát žádný rozumný příklad či argument a místo toho jen mlátíte prázdnou slámu, tak to je z vaší strany marná snaha. Jen mi prosím už nepište, že já chci někomu platit 95% ze mzdy nebo že nevěřím ve volný trh nebo co všechno jste si ve své hlavě vydedukoval za nesmysly.

  • 11. 12. 2017 13:26

    ne (neregistrovaný)

    Nevěříte tomu, že pošta, dráhy, ČEZ, školy, nemocnice nemusí být státní?
    Nevidíte nikde ve světě příklady, kdy státní nejsou a funguje to?
    No to je váš problém. Ale nijak z té vaší nevidomosti neplyne, že někdo má právo mě nutit využívat výhradně těch státních služeb, případně je platit, když chci přejít ke komerční konkurenci.

    Naštěstí tu máme právě bitcoin. Jeho největší potenciál je v tom, že si ho stát nemůže tisknout a ani daněmi se k němu lehce nedostane. Až bude rozšíření BTC mezi lidmi dostatečné, začnou si za zboží a služby platit přímo v BTC, anonymně a tedy nezdanitelně.

    To, co řeší tento článek (zdanění při směně BTC za CZK), se stane bezpředmětným.

    Kdo bude chtít bitcoin, bude muset ve směně nabídnout nějakou užitečnou protihodnotu tak, aby protistrana na směnu dobrovolně přistoupila.
    Bitcoin se stane měnou těch, kteří svým spoluobčanům nabízejí něco užitečného na oplátku. Na rozdíl od korunové ekonomiky, kde poměrně podstatná část kupujících kupuje buď za falešné peníze (nově vzniklé ze vzduchu), nebo za peníze ukradené (takzvané daně). Když si celník kupuje chleba, nedělá to penězi, které si vydělal něčím užitečným, za což mu někdo rád dobrovolně zaplatil.
    Skončí to tak, že za koruny mezi sebou budou obchodovat státní zaměstnanci, grantaři, dávkaři, dotačníci, penzisti, byrokrati, neziskovkáři - budou si za koruny mezi sebou směňovat svoje "užitečné" produkty.
    A za bitcoiny mezi sebou budou obchodovat ti, kteří něco užitečného produkují, nabízejí ve směně nějakou protihodnotu. Dělníci, zemědělci, inženýři, programátoři, kadeřnice, ...

  • 11. 12. 2017 13:38

    L. (neregistrovaný)

    > Až bude rozšíření BTC mezi lidmi dostatečné, začnou si za zboží a služby platit přímo v BTC, anonymně a tedy nezdanitelně.

    Dlouhou dobu si lidé platili takřka výhradně hotovostí, tedy anonymně. Přesto byli daněni. Jak si to vysvětlujete? ;)

  • 11. 12. 2017 14:40

    ne (neregistrovaný)

    1) Zdanění nebylo tak vysoké a proto byla nižší motivace se mu vyhýbat
    2) Struktura daní byla jiná, daně se platili z toho, co před státem skrýt nešlo
    3) Hotovost je sice anonymní, ale špatně se skrývá a hůře zapřete, kolik máte a kolik jste vydělal
    4) Ekonomická aktivita se přesouvá. Napřed většina lidí pracovala v zemědělství (a tak se daně platily podle hektarové výměry). Následně se těžiště aktivit přesunulo do průmyslu a následně do služeb. Nyní nastupuje Ekonomika 4.0. Odehrává se na internetu, který nezná hranic. Pokud sledujete, jak státy obtížně dostávají daně z firem jako Google, Facebook a podobných, tak vidíte počátek toho vývoje. Nastupuje sdílená ekonomika (Uber, AirBnb) - ale také je jen v začátcích, budoucnost má OpenBazaar a ArcadeCity - totálně decentralizovná tržiště (není za nimi žádná firma se sídlem, kam by šlo poslat URNA), anonymní, placení kryptoměnami. Za pár let těžiště ekonomiky (nejvyšší přidaná hodnota) bude v Ekonomice 4.0. Budou vznikat firmy, které nebudou nikde registrované. Založené budou jen pomocí SmartContracts. Lidé běžně budou dělat na dálku, přes internet. Aspoň ti vzdělanější a s vyššími příjmy - že stát stále bude schopen zdanit zemědělce a zedníka, to ho nezachrání.

    A samozřejmě do toho všeho přijde další krize (hlubší, než ta minulá - protože z příčin té minulé se nic nevyřešilo, naopak dluhy jsou ještě větší), zásadní problémy eurozóny, dedolarizace světové ekonomiky a také kolaps penzijních (sociálních a zdravotních) systémů "vyspělých západních ekonomik" z důvodů stárnutí populace.
    Státy tyto problémy budou "řešit" zvyšováním daní (další motivace se jim vyhnout), tiskem peněz, zápornými úroky (pádné důvody se vyhnout státním měnám), záchranami bank z peněz vkladatelů (kdo uteče, vyhraje).

    Růst ceny bitcoinu svědčí o tom, že to mnozí již tuší...

  • 11. 12. 2017 20:59

    Jarmila (neregistrovaný)

    "Lidé běžně budou dělat na dálku, přes internet. Aspoň ti vzdělanější a s vyššími příjmy - že stát stále bude schopen zdanit zemědělce a zedníka, to ho nezachrání." To jako že dneska ti, co pracují přes Internet, nejsou zdaněni? Ale jsou, protože jsou OSVČ, případně si založili firmu, pokud to pro ně bylo výhodnější. Dneska pracují virtuálně účetní, překladatelé, youtubeři, ajťáci, programátoři, spousta lidí podniká pomocí netu, ale daněni jsou, i když ne tak, jako montér Tolja v Kolbence.

  • 12. 12. 2017 9:41

    ne (neregistrovaný)

    Grafici, webdesignéři, programátoři, analytici.... pracující pro zahraniční firmy za bitcoiny daněni nejsou. A já tvrdím, že tento fenomén jen poroste.
    A zároveň budou vznikat nadnárodní/bez­hraniční "firmy", nikde neregistrované (leda pomocí SmartContracts), vydělávající v bitcoinu, platící své lidi v bitcoinu.
    Do max. 10ti let uvidíte tu revoluci.

  • 15. 12. 2017 14:02

    dino (neregistrovaný)

    Pěkně si to malujete, ale nebojte, stát si na své přijde, pokud nedosáhne na práci, zdaní spotřebu. I když budete pracovat vzdáleně/virtu­álně/anonymně, stejně máte pořád fyzické tělo, co potřebuje přebývat ve fyzickém prostoru, potřebujete elektřinu, vodu, jídlo, oblečení, elektroniku a tisíc dalších vymožeností moderní doby, za něž utrácíte své peníze... A to vše se k Vám musí nějak dostat, takže to lze spočítat a zdanit.

  • 18. 12. 2017 15:25

    ne (neregistrovaný)

    Spotřebu?
    No to není tak jednoduché.
    Čím vyšší budou daně ze spotřeby (DPH, spotřební daň, daň z luxusu, ...), tím větší motivace bude se jim vyhnout, kupovat jinde, utrácet své peníze jinde, pašovat.
    Zkuste si představit, že výroba rohlíku sice bude stát 1Kč, ale díky daním na pultě bude stát 30Kč. Myslíte, že to lidé nezačnou nějak "řešit"?

    Ano, odnesou to chudí lidé (jako vždy), protože jídlo a energie se ze zahraničí dováží/pašuje nejhůře, takže na nich si to stát vybere. Ale dobře jim, jsou to právě oni, kdo volí nejvíce doleva, za stále větší daně a regulace.

    Bohatší člověk má spotřební koš zcela jiný. Tyto základní věci (jídlo, energie, ...) v něm tvoří jen zlomek. A ty nadstavbové věci si lehce koupí v zahraničí. Na rozdíl od chudého tam často jezdí. Navíc tato turistika bude podporovat daňovou konkurenci. Chytré státy to pochopí a daně budou spíše snižovat, než zvyšovat. A nalákají tím bonitní klienty z ostatních zemí. Asi nepoletím na dovolenou tam, kde bude vysoká daň z hotelů, půjčoven aut, benzínu, restaurací, že...

    Navíc - stále více se dá pracovat přes internet. Třeba mě je docela fuk, jestli s notebookem sedím v Plzni, nebo na Maledivách. A při výběru místa budu zohledňovat právě i ty daně. Takže státu zbudou ke zdanění jen rohlíky a pivo pro kolbenkáře. Na tom se ale moc nenapakuje (na penze to nedá ani náhodou - na ně peníze dojdou i kdyby lidé před daněmi utíkat nezačli). A kolbenkáři se jednou také naštvou a dojdou si to s konšelama ve vládě a parlamentu vyřídit po dělnicku.

  • 11. 12. 2017 13:42

    Tom (neregistrovaný)

    Víceméně s vámi souhlasím, že by se nemělo platit za to co se nevyužívá, bohužel ještě stále to nelze ve všech případech změřit. Například veřejné osvětlení. Vy ho bude chtít mít před domem a budete na něj platit, ale jak zajistíte, aby si soused platit taky svoje a nejen využíval vaše?? Nebo třeba silnice, to je stejná debata. Ale ve školství a důchody s vámi stoprocentně souhlasím.

  • 11. 12. 2017 21:34

    Behemot (neregistrovaný)

    Pravděpodobně tak, že bude ulice mít svého majitele a ten se vo to postará, aby dostal zaplaceno? Nebo třeba družstvo, cokoli. To se uvidí, až k privatizaci dojde, jak to trh vyřeší.

  • 11. 12. 2017 13:44

    Jaroush (neregistrovaný)

    tak vy jste fakt patologický grafoman, ale pořád a pořád a pořád mlátíte prázdnou slámu.
    Jak jste sám výše napsal - je irelevantní, čemu já věřím nebo ne. Možná byste se toho měl držet a neklást mi pak řečnické otázky, jestli tomu věřím nebo ne. Vypadá to směšně.

    Jinak pošty, dráhy, školy, nemocnice opravdu nemusí být státní (a některé z nich už nejsou ani dnes). Ale ukažte mi příklad země, kde to opravdu funguje, kde mají zaveden model, kdy všechny služby mají privatizované a díky tomu neplatí daně? Relativně blízko k tomu má Švýcarsko, díky tomu mají i nižší daně z příjmu než u nás. Každopádně ale i tak bohatý stát s vyspělou společností daně z příjmu má, protože prostě usoudili, že ty služby prostě nemohou privatizovat všechny, že neviditelná ruka trhu nefunguje na 100%. A pokud nefunguje ve Švýcarsku, nemůže fungovat ani u nás.

  • 11. 12. 2017 14:46

    ne (neregistrovaný)

    Urážlivými slovy jen demaskujete svou nevyzrálost.

    Ve Švýcarsku "usoudili" kdo?? Příjemci daní a služeb z nich placení (asi většina společnosti), nebo vykořisťovaná menšina, která to musí platit? Je to jen důsledek systému, kdy dva vlci a jedna ovce hlasují o tom, co bude k večeři.
    Systém, kde vás vlastně bezdomovci v parku mohou beztrestně okrást, protože tam mají demokratickou většinu a tu krádež si tak mohou přejmenovat na "snižování sociálních rozdílů".
    Kdyby takový perverzní systém neexistoval a například síla hlasu byla úměrná odvedeným daním (a logicky státní zaměstnanci nemohli hlasovat, protože daně neplatí, naopak z nich žijí), tak se vsaďte, že by se rychle ukázalo, že to jde i bez těch daní.

    Navíc zde je samozřejmě silná lobby těch u moci, kteří udělají vše proto, aby uhájili smysl své existence a zdroj svých prebend.

  • 11. 12. 2017 15:21

    Jaroush (neregistrovaný)

    ve Švýcarsku si v referendu odhlasovali, že nechtějí zaručený příjem. Ti samí příjemci daní a služeb, které nazýváte většinou společnosti, ho odmítli. Víc slov netřeba. Ale pořád jste nenapsal žádný příklad země, kde by se každému účtovalo jen podle jeho skutečné spotřeby veřejných statků.

  • 12. 12. 2017 9:43

    ne (neregistrovaný)

    A pokud nyní taková země neexistuje, tak to dokazuje co?
    Byly doby, kdy všude byl feudalismus, nevolnictví či otroctví. A kdo navrhoval změnu, byl buď za blázna, nebo nepřítele režimu.

  • 2. 1. 2018 16:14

    Hobbit (neregistrovaný)

    To dokazuje to, že to prostě nefunguje. A to z jednoduchého důvodu, jakmile zrušíte pravidla a necháte to na "tržních silách", tak pár těch nejsilnějších si postupně osvojí moc a nadiktuje vám svá pravidla. Vy máte totiž idealistické představy, které vymejšlí nějakej matfyzák, co zapomíná, že ty jeho perfektní vzorečky přestávaj fungovat, jakmile do toho skvělého systému pustí lidi. Ty blbosti, co navrhuje předpokládají elementární zodpovědnost a ohleduplnost od lidí. Obojí jaksi u stáda chybí. Proto to v praxi nikdy nemůže fungovat a nikdy nefungovalo na větších vzorcích, než nepatrných komunitách, které se ale musí držet hodně daleko od ostatních, protože jinak by je někdo taky ovládnul.

  • 11. 12. 2017 21:30

    Behemot (neregistrovaný)

    Kdybych měl univerzální odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec, tak tady nepíšu etatistovi, ale vlastním už půl zeměkoule. Nevim, ale zcela jistě vím, že ty statisíce a miliony podnikatelů se budou snažit řešení najít. Rozhodně to nebude horší, než když to dělá stád centrálně (protože centrální plánování nemůže dlouhodobě fungovat, to je dokázáno už století a půl), maximálně stejně špatný. Spíš lepší.

    Jinak různý soukromý varianty pojišťoven, záložen, družstev apod. existovaly a poměrně dobře fungovaly tuším v 17. a 18., možná ještě 19. století hlavně v západní Evropě. Pak se začali moci chápat socialisti a kde co znárodňovat a dotovat to plebsu, aby si ho získali na svou stranu.

  • 11. 12. 2017 11:25

    haryk (neregistrovaný)

    "stát" by měl v první řadě fungovat,jako služba svým občanům,daňovým poplatníkům,a ne ,jako nenasytná hydra,která nemá nikdy dost a čím více dostává,tím více je nenasytnější,peněz by bylo dost,pokud by s nimi nebylo plýtváno za nesmyslné projekty,dota­ce,odměny a přebujelý úřednický aparát,každý občan,který něco umí vyrobit,nebo se na produkci podílí,se uživí,ale armáda nic neprodukujících,kte­řá se na ně nabaluje se stále zvětšuje.Jistě daně je nutno platit,ale stále jsou to peníze poplatníků a stát je pouze správcem.Pokud je špatným a nehospodárným správcem,který plýtvá,podvádí a neposkytuje poplatníkům služby,proč by mu měli své peníze svěřovat?

  • 11. 12. 2017 11:36

    Jaroush (neregistrovaný)

    to je bohužel smutná realita, že se spousta peněz cestou ztratí. Ale popravdě ten stát vedou politici, lidé, které jsme si my sami vybrali. Těžko házet vinu na "stát", když bychom jí měli hledat u sebe.

  • 11. 12. 2017 12:01

    ne (neregistrovaný)

    Já si nikoho nevybral!
    Na nikoho jsem své pravomoci a práva nedelegoval a tak mi logicky měla zůstat!
    Není možné tvrdit, že jsem delegoval svá práva na pana X, přestože jsem volil pana Y (který se tam nedostal), nebo přestože jsem nevolil vůbec (protože buď nesouhlasím s principem, kde jedni smějí rozhodovat/hlasovat o životě a majetku druhých, nebo jsem se rozhodl svá práva nedelegovat a ponechat si je).

    Mimochodem - pokud se někdo rozhodl svá práva na nějakého svého zástupce delegovat, pak je to v pořádku. Ale ten zástupce má práva k životu a majetku jen toho člověka, který volil/delegoval.
    A rozhodně nikdo na zástupce nemohl delegovat práva, která ani sám nemá (jak by také mohl??). Nikdo třeba nemá právo jít k sousedovi a sebrat mu polovinu výplaty. A proto ani toto právo nemůže delegovat na svého zástupce! Pokud se tak děje, je to špatně logicky i morálně.

  • 11. 12. 2017 12:04

    ne (neregistrovaný)

    Ano. Ale bylo by naivní si myslet, že to může být jinak. Každý sleduje své zájmy. Politik také. A když někdo rozhoduje o cizím majetku, nutně se dostaví korupce.
    Není to nějaká anomálie, ale vlastnost systému.


    PS: Za nevyžádané služby se neplatí!
    Nota bene ne tehdy, když si poskytování nějakého typu služby někdo silou/zákonem zmonopolizoval, přestože jsem přesvědčen, že bych si danou službu na volném trhu koupil levněji a ve vyšší kvalitě.

  • 11. 12. 2017 21:44

    Behemot (neregistrovaný)

    Plebs přece chce, aby se režim staral. Vo hento zdravotnyctvý, školi, kvalitní potravyny a vůbec všecko, žejo mámo!

    Na to potřebuje každej rok 5-10 tisíc novejch budižkničemů. To přece dává smysl, ne? :D

  • 12. 12. 2017 9:13

    Jarmila (neregistrovaný)

    A jak to dopadlo, když začaly vznikat henty soukromé školy? Každá škola potřebovala studenty, těch nebylo dost, aby se škola uživila, tak se začaly snižovat nároky, laťka padala níž a níž. Kdyby stát nezavedl státní maturity, tak by maturitu složil snad i podprůměrný šimpanz. Přiznám se, jsem odpůrce státních maturit, ale jejich zavedení bylo v tomto bordelu nutné. Jak to, že za toho vysmívaného socialismu uměli středoškolští profesoři sestavit kolekci otázek z předmětu, dovedli oznámkovat maturitní písemné práce, uměli vyzkoušet žáky a ohodnotit je známkou? A maturita měla určitou hodnotu, přinejmenším zaručovala, že absolvent není totální debil. Dneska na to musíme mít speciální firmu (protože profesoři jsou asi blbci, že), zkoušející profesor musí mít osvědčení, že je oprávněn zkoušet u maturity (jak to, že to před r. 1989 uměl, to je dneska blbější?). Jak to, že nám s rozvojem soukromých škol klesla úroveň až někam pod Somálsko?
    O učňovském školství nemá ani psát, to během několika let stejně zanikne. Jo, aha, pro montovny potřebujeme hlavně blbce, ti se taky snáz ovládají (ale bohužel taky snáz radikalizují).

  • 12. 12. 2017 9:47

    ne (neregistrovaný)

    Pokud by zde nebyl státní sektor, kam lidi berou podle toho, zda maj titul a ne podle toho, že něco umí, tak by se to velmi rychle srovnalo.

    Soukromý vlastník už dnes odmítá lidi z pofiderních soukromých škol. Viděl jsem plno konkurzů, kde lidi ze škol typu UJAK vůbec nepozvali na pohovor. Soukromý vlastník potřebuje, aby se mu zaměstnání daného člověka vyplatilo.

    Jenže když tu máme státní sektor, kde nabíraj minimálně tempem 10tis byrokratů ročně a jakýkoli titul z jakékoli školy je zárukou karierního růstu, tak čemu se pak divíte?

    Kdo by asi investoval X set tisíc do studia na pofiderní soukromé škole, kdyby pak trh jeho kvalifikaci neocenil a investice do takové školy by se tedy nevyplatila?

  • 12. 12. 2017 12:47

    Jarmila (neregistrovaný)

    Ještě jeden příklad, tentokrát obecní versus soukromé: začala privatizace bytového fondu s tím, že stát je špatný hospodář a že vlastníci budou byty udržovat v lepším stavu. Stát převedl byty na obce, ty je začaly privatizovat, mnohdy za hubičku, proč ne, když je dostaly zadarmo, že? Jenže byty si nekoupili jen ti, co v nich bydleli. Byty si koupila řada různých kamarádíčků, což byly obvykle byty v zajímavých lokalitách, a doslova za hubičku. Pak je řada investorů, kteří koupili byty jako tzv. investiční, což jsou byty na pronájem. Proč ne, byt jim de facto zaplatí nájemník. Část bytů zůstala obecních. A zatímco soukromé byty na pronájem jsou mnohdy prázdné, protože nájemné v nich je pro nájemníky vysoké, na pronájem obecního bytu 2+1 se hlásí taky 100 zájemců (v bývalém okresním městě, cca 35.000 obyvatel). Proč? Protože byt je pronajímán na rozumný nájem. Proč jsou soukromé byty prázdné? Protože zbavit se problémového nájemníka není jednoduché a proč by si měl soukromý majitel nechat dobrovolně demolovat vlastní majetek. Nějak nám tu ta privátní sféra nefunguje, aby nabídla rozumné podmínky, zatím ji ta obecní vesele válcuje.

  • 12. 12. 2017 13:29

    ne (neregistrovaný)

    Ale jak jste sama napsala, nefunguje nám DÍKY STÁTU - protože to on může za to, že se problémových nájemníků lze zbavit jen velmi obtížně.
    Za normálních tržních podmínek se majitel samozřejmě bude snažit byt pronajmout, protože prostě nájem je u této investice něco jako dividenda u investice do akcií. Je to smyslem té investice. Pokud se majitel té dividendy vzdává, je to důkazem toho, jak strašně moc stát tržní prostředí deformuje regulacemi.

  • 13. 12. 2017 11:22

    mendrit (neregistrovaný)

    Dneska hlavně neplatí, že obecní byty jsou levnější na pronájem než od kohokoli jiného z jednoduchého důvodu, protože jako občan dané obce přece chcete, aby se obec chovala jako správný hospodář a neměla dumpingové ceny. Také to vyplývá ze zákonů a pokud chce obec mít sociální byty, tak si to musí obhájit před státními úřady, že nájemné je nižší než by mohlo být a i když si to takto schválí, tak je v budoucnu může obvinit opozice z nehospodárného hospodaření.

  • 13. 12. 2017 11:30

    * (neregistrovaný)

    Nesmysl. Za dumpingové, tedy máš asi na mysli* podnákladové ceny, dnes nepronajímá nikdo. Ostatně jestliže je dnes nákladová cena kolem 80 Kč/m2*měsíc, ukaž mi soukromníka, co pronajímá levněji.

    A ukaž mi soukromníka, co pronajímá levněji i když se nebavíme o podnákladových cenách. Dnes obce pronajímají za nejčastěji 80-150 Kč, ale hlavní výhoda je obvykle výrazně solidnější chování vůči nájemníkovi. Proto lidé dávají přednost obecním bytům i při stejné ceně.

    * Dumpingem se rozumí prodej vyváženého zboží za hranicemi levněji než v zemi výroby.

  • 13. 12. 2017 14:41

    mendrit (neregistrovaný)

    Dumpingem jsem měl namysli výrazně levněji, než jsou tržní ceny.

    S tím rozhodováním, kam se lidé chtějí spíše nastěhovat máte pravdu.
    Těch případů co nájemník pronajímá pod průměrem tržního nájmu je celá řada, protože velká společnost s desítkami a více byty se snaží maximalizovat zisk a má k tomu nastavené procesy, smlouvy a lidi. Soukromník má často smlouvy, kde není zmínka o pravidelném zvyšování nájmu a spoustu věcí řeší jen dohodou a je velká šance, že právě u něj získáte nejlevnější možnost pronájmu.
    Naposled o velmi nízkém nájmu (jen za náklady) v malém obecním RD jsem slyšel v rámci případu starosty obce Božího Daru což se nelíbí tamní opozici, nebo jednotlivcům z dané obce.

  • 27. 12. 2017 19:29

    Petr (neregistrovaný)

    První a základní službou, kterou jakýkoli stát poskytuje, je ochrana. Tedy v první řadě armáda, působící v dnešní době v součinnosti s dalšími armádami v rámci NATO a poté policie a ostatní bezpečnostní složky (tajné služby...).

    No a dál je to jednoduché. Kdo má armádu, má ozbrojenou moc. Kdo má ozbrojenou moc, ten v praxi nastaví pravidla. Kdo nebude dodržovat pravidla nastavená ozbrojenou mocí, bude potrestán. Kdo ozbrojenou moc nemá, ten může trestat a tím pádem ani nastavovat pravidla, která by šla vymáhat.

  • 11. 12. 2017 14:48

    guest (neregistrovaný)

    Ano. Ale na to by mu snad měly stačit daně, které od nás vybere i tak. Tyto daně stačili před bitcoinem tak musí stačit i po něm. Pokud někdo investuje do bitcoinu nebo do zlata a něco mu to vynese, proč by to měl navíc danit znovu státu? Jakpak kdyby vůbec neinvestoval a tedy neměl ani žádný zisk. To by mu pak stát nemohl nic zdanit.
    Proč má tedy někdo být trestaný za to, že dovede vytvořit zisk z bitcoinů?
    Tvůrce bitcoinu náš stát k ničemu nezval. Bitcoin k ničemu nepotřebuje náš stát. Jenže stát se k tomu sám nasáčkoval a chce opět vytahat peníze ze slušných lidí. Ať se o bitcoin nestará, když se o jeho vznik vůbec nezasloužil.

  • 11. 12. 2017 14:54

    ne (neregistrovaný)

    To je sice hezké, ale úplně stejně (a zcela logicky a oprávněně) lze argumentovat proti jakékoli dani.

    Proč má někdo platit 10x vyšší daně, než někdo jiný? A to i když při tom spotřebovává méně státních služeb (silnice, ...) a produkuje i menší ekologické škody.
    Sorryjako - vemte si OSVČ IT konzultanta na volné noze dejme tomu s příjmem 2M/rok. A srovnejme si ho s horníkem, slévačem či řidičem kamionu. Ti druzí zatěžují přírodu, ten první sedí doma a k práci potřebuje jen notebook. Ti druzí si ničí zdraví a při tom platí nižší pojištění, než ten ajťák, který jí zdravou stravu a každý den sportuje. Co to je za logiku? A od roku 2018 tomu ajťákovi snížej daňovej paušál, takže na daních a soc+zdrav (při stejných příjmech) odvede cca 300 tisíc NAVÍC. Jako proboha za co?

  • 11. 12. 2017 21:07

    Jarmila (neregistrovaný)

    Mám tomu rozumět tak, že ajťák nejí, chodí nahatej, bydlí v lese pod širokým stromem, v zimě netopí a chroupá rampouchy, co visí z toho stromu? Vážený, kdyby tu nebyl kamioňák, tak chroupete leda zmrzlé brambory, možná s kyselým zelím. Jak myslíte, že by se zboží dostalo k zákazníkovi, kdyby ho kamioňák nepřevezl právě v tom kamionu? A ajťákovi by počítač běhal na rozsvícenou louč, ne? Protože horník narubal uhlí a a kamioňák ho dovezl do tepelné elektrárny (protože jádra není tolik a na Slunce ještě taky moc nejedeme). No, a díky slévačovi existuje třeba ten kamion, který nahradil vozku s bryčkou.

  • 12. 12. 2017 9:51

    ne (neregistrovaný)

    Nechápu, co svým příspěvkem sledujete.

    Ano, kamioňák je užitečný a ta míra užitečnosti je vyjádřena tržní cenou jeho práce, tedy jeho mzdou.

    Já ale mluvím o daních. Ajťák na nich zaplatí třeba 10x víc, než ten kamioňák a při tom státních "služeb" (buzerace) využívají cca stejně.

    Rozhodně ale není pravda, že by ajťák měl být kamioňákovi, slévačovi a horníkovi nějak vděčný. Oni nepracují z lásky k ajťákovi, pracují pro peníze a ty také dostávají - úměrně jejich přínosu v podobě tržní mzdy.

  • 22. 2. 2018 8:33

    Alex. (neregistrovaný)

    Vy vážně věříte tomu, že ajťák je stejně užitečný jako dělník? A že potřebuje stát míň než zemědělec? A že ten zemědělec by dobrovolně vyměnil něco co vypěstuje za IT služby?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).