Vlákno názorů k článku Jak ochránit své peníze? od Pavel - Zajímalo by mě, na čem zakládájí svoji spokojenost...
-
Pavel (neregistrovaný)
Zajímalo by mě, na čem zakládájí svoji spokojenost lidé, kteří jsou spokojeni se svou investicí do zlata (v anketě). Jenom na tom, jak jim virtuálně roste hodnota podle nějakých aktuálních cen? Nebo už zpětnám prodejem dokázali vydělat na něco rozmného, bez čeho se člověk neobejde (třeba chleba)? Či snad dokonce už mají zkušenost s použitím zlata k plabě při nějaké krizi?
Jeden známý mi líčil, kterak jeho babička přečkala 2. světovou válku. Když začala tušit, že se blíží průšvih, vybrala všechny úspory a koupila - ne zlato, ani diamanty, ale tabák. A směným obchodem potom během války získávala dostatek potravin pro celou rodinu. Uvědomnte si, že zlato je v podstatě zcela neužitečný šutr a v případě skutečné nouze nedostanete bochník chleba ani za tunu zlata.
-
Michal (neregistrovaný)
Ano, ještě bych dodal, že v podstatě je hodnota zlata dána pouze psychologicky. Lidi od pradávna zlato přitahovalo, bylo ho málo, vypadalo pěkně, nerezlo. Dají se z něj sice vyrobit efektní šperky, tj. ale to je věc v podstatě zbytná. Zlato nemá žádnou (nebo téměř žádnou) užitnou hodnotu - v tomto ohledu má užitnou hodnotu menší než stejné množství oceli. Zlato má tedy "hodnotu" už jen tím, že "je", což však znamená, že tato hodnota je ve skutečnosti jen virtuální, závislá pouze na lidské psychice, a proto bude mít "hodnotu" jen do té doby než případně lidi jednou přijdou na to, že žádnou skutečnou hodnotu nemá.
-
Plkal (neregistrovaný)
Ano, je to zajímavé, ale to že zlata je omezené množství (Dosud se prý vytěžilo tolik zlata, kolik by se vešlo do krychle o straně 40 metrů.) z něj opravdu dělá zajímavou surovinu.
Ve vězení to prý funguje podobně. Nedostatkové věci se stávají platidlem. Údajně si celkem dobře vedou konzervované šproty a tresčí játra...
-
Jen bych upřesnil, že zlata bylo zatím vytěženo jen omezené množství (na těchto stránkách http://www.zlato-diamanty.estranky.cz/clanky/ryzovani-zlata.html je uvedeno, že 90 % zlata bylo vytěženo po roce 1948!), ale ještě hodně ho na vytěžení čeká. Stačí tak objevit nové ložisko nebo nové způsoby těžby (z mořské vody, z extrémních hloubek, kde lze předpokládat jeho vyšší obsah nebo možná na jiných planetách) a jeho cena můře být rázem odlišná. Pak je tu zatím čistě teoretická možnost výroby zlata, když to dokáže příroda (všechny prvky vznikají ve hvězdách z vodíku), proč bychom to jednoho dne nedokázali i my.
-
Standa (neregistrovaný)
Nová ložiska se nacházejí každý rok. A cenu to nijak neovlivňuje – těžba je stále dražší, tak jak se zpracovávají rudy s nižším obsahem zlata.
Těžba z mořské vody je již také reálná. Jen cena je zhruba o řád vyšší, než cena zlata z koncentrovaných ložisek, takže se nikdo do těžby nepouští.
Těžba na jiných planetách je zatím zcela nereálná. Vždyť i vynesení 1kg nákladu na oběžnou dráhu je dnes dražší než 1kg zlata na Zemi. A to nemluvím o tom, že současné teorie o vzniku zlatých ložisek předpokládají působení zlatomilných bakterií. Pokud tak tomu je, mohou být všechna ložiska v asteroidech stejně rozptýlená jako mořská voda.
I transmutaci rtuti na zlato v laboratořích zvládáme. Jen ta cena je absolutně někde jinde.
Takže šancí na výrazný pokles ceny je v dohledné době minimum. Ostatně to platí i pro většinu ostatních komodit – levná ložiska jsou vytěžena.
-
Nox (neregistrovaný)
Proboha tou energii temer zadarmo nestras! Dovedes si predstavit ty nasledky? Treba jenom to, ze by se z toho vyrabela elektrina klasickou cestou voda-para-turbina. Vysledkem je krome elektriny i odpadni teplo. Pri urovni plytvani energii dnes by pri vyuziti teto levne energii nenastalo neco tak slabeho jako globalni oteplovani, ale cela planeta by snad shorela.
-
Alci (neregistrovaný)
1) Jaderná fůze není levná. To že má potencionálně levné zdroje (dnes vyráběné elektřinou), neznamená levnou energii. Technologie fůzního reaktoru je náročná. Mnohem komplexnější než jaderná elektrárna a vemte si jak dlouho a kolik zdrojů stojí a jak dlouho vydrží. Přitom co se týče ceny paliva budou na tom obě elektrárny velmi podobně. Fůzní není ani tak o ceně jako o velkých (ne neomezených, není to obnovitelný zdroj!) zásobách paliva na mnoho let a přijatelné šetrnosti k ž.p.
2) nároky na přenosovou soustavu, zůstávají (a nejsou malé), srovnejte cenu silové elektřiny a toho co máte na účtu.
3) všechna energie skonči v teple, nemusíte počítat tepelné ztráty v elektrárně, nebo voda-pára-turbína. Všechno skončí v teple. Elektřina se k ničemu jinému ani nepoužívá.
4) vliv na prostředí a zdroje energie na Zemi: zdroje se deli na Slunce a Slunce. Slunce lze dale rozdelit na Slunce, Slunce a Slunce, pricemz Slunce z nich zabira nejvetsi pomer. Takze asi tak. Vsechno tu bezi na slunce. Kytky akumuluji slunecni energii, pak je sezere zvire a koncentrovanou slunecni energii zase uvolni. Biomasa, bioplyny, ropa, uhli, metan, vsechno karbonhydraty, produkty nahromadeneho slunce. Vsechno tu uz bylo.
5) takze zaver. Plytat se nebude, fuzni energie nebude ani blizko "zadarmo", pokud vubec kdy bude. To se dozvime nejdriv za 13 let. Soucasna energeticka produkce odpovida 40x vykonu cloveka. Takze se vsim tim jak "devastujeme prostredi" tim, ze uvolnujeme nadmernejsi mnozstvi ulozene energie na teto planete (opakuji, ze jednou tu ta energie byla) je stejne jako by tu behalo 40x vice lidi a vydychavalo 40x vice vzduchu. To planetu nepolozi. A s tim "veskery zivot" nebudte tak egocentricky. Znicit veskery zivot.. k tomu rozhodne nedojde nejakou lidskou postupnou cinnosti, nebot lide vyhynou mnohem drive nez staci zpusobit dost nevratnych skod, krome toho, ze lidi jsou technologicky dost pokrocili na to, aby prezili i v celkem nehostinnych podminkach, kdyz bude nejhure. -
Plkal (neregistrovaný)
Když bude levná energie, tak na hromadění majetku kašlu. Bude se až do smrti rýpat v zemi a pěstovat si jen to co budu potřebovat k obživě. Pokud nebudou existovat nějaké zákeřné daně a odvody státu tak nebudu nic dalšího potřebovat.
P.S. Škoda, že nemám životní zkušenost z nějakého teplejšího místa na Zemi. Třeba to tam podobně jde dělat už dnes.
-
Nenapsal jsem zadarmo, jen velmi levná. Samozřejmě do toho mohou vstoupit další faktory, jako např. snaha ekoparazitů tuto energii zdanit (jako je to v Německu) aby nekonkurovala v současnosti privilegovaným zdrojům energie, jako jsou větrné elektrárny, solární panely a podobně, kde mají lobbystické skupiny napojené na ekologické organizace silné ekonomické zájmy.
U štěpné jaderné reakce tvoří značnou část nákladů řešení jaderného odpadu, který by v případě fůze pravděpodobně odpadl.
Takže přál bych si, aby to vyšlo, ale mám obavu, že silnějšímu rozšíření bude ještě velmi dlouho bráněno. -
Standa (neregistrovaný)
U štěpné energie tvoří amortizace elektrárny více než polovinu ceny. Poplatky na řešení jaderného odpadu tvoří jednotky procent. Cena jaderného paliva jsou řádově kolem 10%. Provozní náklady podobně.
Je pravda, že část zdražení jde na úkor ekologistů. Ale ruku na srdce – kdo by dnes byl ochoten akceptovat jadernou elektrárnu, kterou může obsluha vyhodit do povětří?
U fůze lze počítat, že náklady na stavbu budou ještě mnohem vyšší. Ani problém s jaderným odpadem nezmizí – použité materiály budou po odstavení elektrárny radioaktivní. A navíc se objeví problémy, o kterých zatím jen tušíme. Například křehnutí materiálů vlivem silného toku neutronů.
Podle optimistických vizí by první plně komerční fůzní elektrárny mohly být spuštěny kolem roku 2070. takže nás případné zlevnění rafinace zlata z mořské vody levnou energií ještě dlouho nemusí zajímat.
-
Standa (neregistrovaný)
Ano, ekoparaziti v tom zcela jistě prsty mají. Přiklepnout 200 miliard euro dotace na projekt superobří solární elektrárny Desertec nebyl problém. Ale sehnat padesátinu této částky na dostavbu prototypového fůzního reaktoru ITER trvalo celých 20 let! Nebýt průtahů, dnes by již fyzici vyhodnocovali první testy a možná připravovali stavbu prvního skutečné fůzní elektrárny.
-
Michal (neregistrovaný)
To záleží na konkrétní situaci. Jestli se tak stane v době kdy bude krachovat stát, o jehož obježivo půjde, dá pekař velmi pravděpodobně přednost zlatu před penězi. Zlato, ať už si o něm myslíme cokoli, je s ohledem na historickou zkušenost nepochybně nesrovnatelně stabilnější "měnou" než jsou peníze kteréhokoli státu..
-
Jarmila (neregistrovaný)
Nikomu. Stáhne rolety a chleba šoupne do vlastního špajzu. I on bude měnit za potřebné komodity, jako kus flákoty, boty, oblečení.
Koncem války jste mohl mít zlata plnou tašku, a bylo vám to houby platné. Lidi měli hlad, zlata se nenajedli. Kdo měl potraviny, byl king. Na ně ale potřebujete minimálně zahrádku, lépe fotbalové hřiště. Můj strejda šel v dubnu 1945 pěšky z Berlína z nuceného nasazení. Šli jen v noci, ve dne se báli. Živili se bramborama, které vyhrabali na poli a upekli ve spadaném listí. Když měli strach z odhalení, někde mezi Lipskem a Drážďanama, tak je dlabali syrové. Další známý přežil ruský gulag. Při jeho vyprávění ani nevydechnete. Ten říká totéž: v bídě jsou nejcennější potraviny. Kingem je ten, kdo je umí přetvořit na jídlo. Proto se i v gulagu měli neljépe kuchaři. -
Jarmila (neregistrovaný)
Ušlo Vám, že jaro r. 1945 bylo mimořádně teplé. Koncem dubna už kvetly šeříky, jak dokládají fotografie ruských vojsk z té doby. Normálně kvetou šeříky až v pol. května, výjmečně dřív. Já na 1. máje ještě kvést neviděla (kdysi mne zrovna tohle totiž zaujalo, tak jsem si těchto agrotechnických lhůt víc všímala). Brambory se sázejí koncem dubna (my to před r. 1989 dělali zásadně na 1. máje, slavili jsme tak svátek práce). Takže v r. 1945 mohly být na poli klidně i v polovině dubna. Pokud bylo sucho, bylo spadaného listí dost, ono přes zimu nezetleje a z dubů padá až na jaře, s růstem nového listí. Škoda, že se na to nemůžu ještě přesněji zeptat, strejda už nežije.
-
Standa (neregistrovaný)
Ano, v bídě jsou nejcennější potraviny. Ten kdo má na sýpce obilí a v peci chleba, je king.
Ten, kdo má v bídě v kapse zlaťáky a stříbrňáky, je ponížený prosebník.
Ale ten, kdo v ruce žmoulá svazeček potištěných státních papírků, které kdysi představovaly celé jmění, je žebrák.
Už se to tak odehrálo mnohokrát, ale lidé ještě nepochopili: Ano, stalo se to dávno nebo jinde, ale to neznamená, že tady se to za pár let stát nemůže. A věři, a že stát ve svém majestátu zajistí potištěným papírkům hodnotu na věčné časy.
Jednoho dne se probudíme, a může to vypadat třeba takto: http://www.youtube.com/watch?v=2N8gJSMoOJc
Takže rada je jasná: Kupujte ornou půdu a skutečné statky, které vás mohou v bídě živit. K tomu přikupte trochu zlata a stříbra, které vyměníte za potřebné věci.
-
Standa (neregistrovaný)
To se nedá, ale i v největší bídě se vždy našel někdo, kdo ho za jídlo vyměnil.
Horší je to s papírovými penězi. Politici stále žijí v iluzi, že když natisknou více peněz, bude hned i více jídla a ostatních statků.
Až jim realita ukáže, že tomu tak není, bude to bolet nás všechny. A za jídlo ty papírky už pak nikdo nikdy nevymění.
Naštěstí se dá papírovými penězi alespoň topit[1], utírat pr*el[2] a užít spoustu zábavy[3].
[2] http://freakonomics.blogs.nytimes.com/2008/12/18/freak-shots-when-money-goes-down-the-toilet/
-
martin123 (neregistrovaný)
Můj děda at mu je zem lehká, přežil obě světové války a říkal že za války se měli nejlíp řezníci :-). Taky zažil měnové reformy, jo to pár lidí investovalo do provazů na kterých se i oběsili. Chce to se hlavně nezbláznit!!! Jo a byl sedlákem takže co si vypěstoval a vychoval to i snědl. Přebytky se směnily za jiné věci co byly potřeba.
-
Jeden známý mi líčil, kterak jeho babička přečkala 2. světovou válku. Když začala tušit, že se blíží průšvih, vybrala všechny úspory a koupila - ne zlato, ani diamanty, ale tabák. A směným obchodem potom během války získávala dostatek potravin pro celou rodinu.
Coz o to, jakakoliv realna, dlouhodobe skladovatelna komodita je dobra. Muzu si napr. nakoupit latky (samozrejme radeji platno, nebo dzinovinu, nez brokat :-) ) a pokud se je nerozhodnu sam prodat, porad si z nich muzu usit (nebo nechat usit - a treba casti materialu zaplatit za poskytnutou sluzbu) obleceni pro vlastni potrebu.
Jak uz pise kolega, babicka mela stesti, protoze za valky byla smelina (existuje i krasny "cesky" termin "ketaseni" z nemeckeho Kettenhandel - Kette (retez), Handel (obchod) ) trestna. Konkretne u tabakovych vyrobku je nezakonne je prodavat za jinou, nez kolkovou cenu jiz dnes. Navic muze byt tabak pozdeji zcela zakazan, nebo prodej povolen jen ve specializovanych obchodech.
Uvědomnte si, že zlato je v podstatě zcela neužitečný šutr
Zlato neni ani neuzitecne (pouziva se v pocitacove technice a jine elektronice, ale treba kosmonautice - slaby zlaty povlak maji napr. helmy kosmonautu, a urcite by se naslo vice oboru, kde je nenahraditelne, napr. v medicine, kdy se u nemoci postihujicich nervy davaji pacientum injekce s obsahem zlata), ani to neni sutr ;-). Do teto skupiny bych zaradil spise ty diamanty. Jednak to jsou sutry (= nerosty) a druhak v prumyslovem pouziti byly jiz nahrazeny temi umele vyrabenymi.
Kazdopadne investici do realnych veci chapu jako moudrou, ale spise pro vlastni spotrebu, nez pro obchod, ktery muze byt v pripade krize ruzne omezovan. Problem je ale spise v te skladovatelnosti. Alkohol, ocet (ovsem co s nim, leda by se tam clovek nalozil ;-) ) nebo sul maji skladovatelnost neomezenou, potraviny ale jen par let - i kdyz maminka jedne me kamaradky vzpominala, jak v 50. letech pili susene mleko z balicku americke armady :). -
Michal (neregistrovaný)
Celý to je o tom, že šance najít nějaký univerzální, za všech představitelných okolností 100 % fungující uchovatel hodnot, prostě neexistuje. Existuje jen více či méně špatně odhadnutnelná míra pravděpodobnosti, kterou ten který uchovatel přináší nebo může v budoucnu přinášet. Pokud by nastal nějaký skutečný průšvih, lidi by se formou směny přirozeně vrátili ke komoditám, tj. k reálným hodnotám, bez kterých se nedá existovat.
-
Prostě od všeho trochu. Na přežití krize je třeba potrava, úkryt a teplo. Ovšem každý člověk toho spotřebuje jen omezené množství, proto je nesmysl dávat vše do zásob potravin. Každá krize jednou skončí a pak získá zlato (a jiné komodity) opět na hodnotě.
Tedy jídlo po dobu krize, zlato (samozřejmě ve fyzické podobně, žádné papírky) po jejím skončení. Každopádně to vyžaduje nějaké skladovací prostory a to v bytě na sídlišti asi nebude.
Tedy vlastní dům s pozemkem je základ (když bude ten pozemek dost velký, tak na něm budu moct pěstovat např. zeleninu). Bohužel u toho většina obyvatel skončí, protože se tím vydá z většiny volných prostředků a někdy se i navíc zadluží.
Když zbudou peníze, tak zásoby paliva (dřevo, uhlí, koks, popř. i benzín (i když teda mít ve sklepě tunu benzínu - no nevím, docela bych se bál) nebo nafta (po tom, co do toho začali přidávat zelený sajrajt je její skladovatelnost problematická, proto armáda používá naftu bez ekosajrajtu), nebo podzemní nádobu na propan-butan plus úpravu na možnost plnit si nádrž v automobilu, případně látky na možnost ušití oblečení a trvanlivé potraviny (za skutečné krize budou dobré, ale jinak komu by se chtělo jíst deset nebo dvacet let staré masové konzervy :D ).
Všechno to (kromě toho zlata) ale vyžaduje dostatečné skladovací prostory :D
ČLÁNKY DO MAILU
