Názory k článku Jak je výnosné penzijní připojištění?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 8. 8. 2002 6:13

    Klient z Vysočiny (neregistrovaný)

    Zapomněl jste podotknout, že výnosy u penzijního připojištění se nakonec zdaní 15%. Nezmínil jste se o stavebním spoření. V dnešní době je to nejvýhodnější spořící produkt a mnoho lidí jej využívá právě pro zabezpečení na stáří. Název není rozhodující. A pokud toto spoření dozná nějakých změn, tak určitě ne zpětně. Stavební spoření (jednu smlouvu) mohu mít nekonečně dlouho, až do důchodu. Samozřejmě při splnění určitých podmínek. Na konci nic nezdaním a výnosy, včetně státní podpory jsou podstatně vyšší. U penzijního připojištění jsou také státní příspěvky, ale jejich vliv s postupem let klesá a pak jsou rozhodující hlavně výnosy z hospodaření fondu. Kromě toho je stavební spoření bezpečnější. Proč myslíte, že je tolik smluv na stavební spoření? Že by všichni chtěli stavět, v tom to asi nebude.

  • 11. 8. 2002 17:45

    Martin Hrdý (neregistrovaný)

    To máte v podstatě pravdu. Výnosy z penzijního připojištění jsou zdaněny 15 % stejně jako všechny ostatní kapitálové výnosy. Máte pravdu, že státní podpora u stavebního spoření je vyšší, nicméně i její význam postupem let klesá (jak je tomu u PP). Na druhou stranu, pokud budete spořit v systému penzijního připojištění 1500 Kč měsíčně, budete profitovat i z daňových výhod. Při daňové sazbě 25% by roční "úspora" představovala 3000 Kč na daních plus dalších 1800 Kč na příspěvcích. To dělá 4800 a to je víc, než 4500 ze stavebního spoření. No a v neposlední řadě by mě zajímalo, proč si myslíte, že je stavební spoření bezpečnější než penzijní připojištění.

  • 12. 8. 2002 6:09

    Klient z Vysočiny (neregistrovaný)

    Za stavební spoření ručí stát. Teď nevím, jestli do 90, nebo do 100%. Za penzijní připojištění neručí nikdo.

  • 14. 8. 2002 18:05

    JirkaZ (neregistrovaný)

    Taky to můžeme zkombinovat. Uložíme 18000 Kč do penzijního pojištění, uplatníme daňovou úlevu, po 12 měsících zrušíme smlouvu a daňovou úlevu investujeme - např. do stavebního spoření.
    Původních 18 tis. Kč použijeme pro další "sezónu" u PP. Asi 10 let před předpokládaným odchodem do důchodu je však dobré začít ukládat peníze do PF seriózně.
    Nebo ještě jiná možnost - dohodnu se ze zaměstnavatelem, aby mi část mzdy(max.3% z hrubého platu) nevyplácel, ale posílal do PF(proč ne, když ušetří 35% na SaZ pojištění). Po roce si je vyzvednete, zaplatíte zvláštní 25% daň z příjmu, ale ušetříte na svém SaZ pojištění (12,5%) a na své normální dani z příjmů. Pokud je to těch 25%, vyjde to výhodněji - reálné daňová úspora je 34%, zatímco "sankční" zdanění 25%, tj. rozdíl 9% řekněme za rok. Pozor, u životního poj. to nejde.

  • 19. 8. 2002 9:08

    ZIL (neregistrovaný)

    Prosím, můžete mi napsat, kolik tato úspora činí měsíčně ?
    Chápu, že optimalizace je užitečná věc, ale běžný člověk systému různých desátků a antidesátků nerozumí. Podle mého názoru si myslím, že pokud mám peněz málo, je špatná cesta přemýšlet o tom kde uspořit pětikorunu denně. Mnohem lepší je věnovat energii tomu, jak vydělat víc.

    Občanům chybí všeobecná osvěta týkající se životního pojištění, penzijního pojištění a sociálního pojištění.

    Reklamy typu: "Stát se o vás ve stáří nepostará" a k tomu tichý souhlas státu nutí k zamyšlení, na co si sociálku vlastně platím.

    Životní pojištění s výnosem 6 procent a to ještě jen z části pojistného asi také nebude finanční bomba při odchodu do penze. Srovnejte prosím úrokové sazby z nákupů na splátky a to, jak velké množství lidí si nějakým způsobem takhle půjčuje. Úrok? 20%? 40%? A přesto je klientů dostatek. Je to o té osvětě. Za 40% si půjčit a na druhé straně za 5% uložit. A na každé straně finanční poradci, kteří vás přesvědčují o výhodnosti.

    Penzijní pojištění bych přirovnal k půjčce sousedovi na třicet let, který mi dá do zástavy barevnou brožurku s přehledem svého majetku, nebo počtu lidí, od kterých si také ještě půjčil. S takovou jistotou bych se penze nerad dožil.

    Už dlouho jsem neviděl nějaký globální pohled na finanční plán pro obyčejného člověka. Zpravidla je to vyjmenovávání všech produktů, od kterých se vezme "od každého kousek" a zabalí se to do jakéhosi optimalizačního papíru, kde procenta lítají nahoru a dolů, až z toho jde hlava kolem.

    A pak se třeba zapomene na to, pojistit si barák proti povodni.
    Využívaje stávající složité popovodňové situace, dovoluji si tvrdit, že pojištění domu proti živlu je důležitější, než životní pojištění a penzijní připojištění dohromady. Finanční poradce by měl sedět svému klietovi na krku a nepustit ho, dokud si takové pojistky neuzavře. Bohužel nás teď čeká období vystřízlivění, kdy jsme si pod tlakem trhu uzavřeli všechny možné finanční produkty, a pojištění vlastní nemovitosti nechali až na rok 2004, až budeme mít více peněz. Právě jsem se s takovým případem setkal. Se žádostí, zda by s tím něco nešlo dělat. Nešlo. Vypovědět životní pojistku do pěti let trvání znamená, že dostane méně, než jste na pojistném zaplatili a předčasné ukončení penzijního připojištění? Zkuste se zeptat.
    A přitom živelní pojištění patří k nejlevnějším.
    Po bitvě každý generálem. Ale myslím, že tato nebyla poslední.

  • 19. 8. 2002 18:53

    JirkaZ (neregistrovaný)

    V prvním případě činí 250 Kč/měsíc, ve druhém pak 95 Kč/měsíc, platí to samozřejmě za výše uvedených předpokladů. při nižší daňové sazbě výhodnost klesá, případně se mění na nevýhodnost. Připouštím, že tyto částky nebudou vytvářet nějaký zásadní kapitál, na druhé straně: kdo vám ty peníze dá ?
    S Vašimi názory však naprosto souhlasím. Stěžejním problémem asi není podrobná znalost či neznalost jednotlivých finančních produktů, ale uvědomnění si : co mám, co chci a jestli na to mám a co má větší přednost. A to zejména u obyčejných lidí, protože ti sednou různým agentům na lep nejčastěji. Ti lépe situovaní špatné rozhodnutí nějak přežijí. Máte pravdu, že mít PP a nemít pojištěný dům v zaplavené oblasti je tragédie.

  • 19. 8. 2002 21:43

    ZIL (neregistrovaný)

    Děkuji Vám za odpověď.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).