Vlákno názorů k článku Jak dopadnou politická rozhodnutí na naše bedra? od Tomáš Marek - Je s podivem, že na tento článek ještě...

Je s podivem, že na tento článek ještě nikdo nezareagoval...

Všechny ty sliby, které teď politické strany sypou z rukávů jsou, obzvláště pokud by se realizovaly všechny, ekonomicky nesplnitelné, nebo splnitelné za cenu zadlužení.
Já bych byl rád, kdyby autor tohoto právě počatého seriálu hodnotil návrhy politických stran z hlediska jejich sociální spravedlnosti. Podotýkám, že nejsem přívržencem modroptačí strany!
Z hlediska Fair-play je rovná daň v pořádku. Má ale některá strana v programu narovnání sociálních a zdravotních odvodů? Z mého pohledu by tyto odvody měly být rovné ve smyslu absolutní výše. Proč by měl člověk s vyšším příjmem přispívat do zdravotnictví vyšší částkou, když má stejný počet orgánů, je stejně náchylný na nemoci a hlavně, v případě nadstandardní péče musí stejně šáhnout do peněženky, neboť tu zadlužené zdravotní pojišťovny nehradí. U sociálního je to obdobné - proto bych s jeho narovnáním zároveň nastavil podporu v nezaměstnanosti tak, aby nezohledňovala výši předchozích příjmů. Podpora v nezaměstnanosti má sloužit k tomu, aby si člověk mohl uhradit nezbytné životní náklady, tj. stravu a bydlení. Chleba a regulované nájemné je pro všechny stejné ;-). No a takto bychom mohli pokračovat. Když jsem už nakousl to nájemné - to je záležitost na téma Fair-play jak vyšité.
Děkuji autorovi předem za zvážení mého návrhu.

Dobrý den pane Marku,

díky za zajímavou reakci. Využil bych slova J. Stiglitze, který hovořil o veřejných financích jako o koláči, který společnost rozděluje. Podle něho se nelze shodnout na tom, jak koláč rozkrájet, lze se pouze shodnout na tom, že všichni chceme, aby ten koláč byl velký. Větší ho učinit umíme a máme na to i recept. Jak ho ale rozkrájet, je čistě subjektivní. Proto seriál nebude o tom, jaké důsledky budou mít politická rozhodnutí na sociální spravedlnost, ale o tom, zda umožní, aby v budoucnu rostla celá ekonomika.

Autor