Vlákno názorů k článku Islámské bankovnictví: Bez úroků a přemrštěných poplatků od Momentální volnomyšlenkář - Ani nevím proč, ale na mysl mi přišlo...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 19. 3. 2012 12:11

    Momentální volnomyšlenkář (neregistrovaný)

    Ani nevím proč, ale na mysl mi přišlo následující...

    Četli jste o tom třeba u Hemingwaye (Fiestu zbožňuji), nebo to znáte od jinud... Asiaté nepřijmou za službu, třeba proto že je v rozporu s dobrými mravy, peníze. Nabídnou vám například nějakou cetku a tu si za odpovídající hodnotu koupíte. Nevím zda to tak opravdu funguje, ale přiznávám že v jistých situacích (podobných jako je ta posaná v uvedené knize) to působí velmi elegantně a dovedu si snadno představit i obhroublé rozšíření do jiných oblastí života...

  • 19. 3. 2012 14:44

    Patrik Chrz

    ...jo také mi ta aplikace islámského práva přišla jako hledání způsobu jak umožnit fungování normálního finančního vztahu (půjčka-úrok) v nenormálních podmínkách. Výsledek je, že vlk se nažere a koza zůstane celá.

  • 19. 3. 2012 14:58

    Pavel (neregistrovaný)

    Když jsem před časem pobýval v Rijádu, měl jsem v hotelu každý den čerstvý výtisk Saudi News. Tam byla dvoustránka věnovaná otázkám víry. To bylo zajímavé čtení.

    Jeden dotaz byl: Chci použít půjčku, kterou poskytují některé evropské státy, na studium v Evropě. Jenže ta půjčka se musí splatit i s úroky. Můžu, jako pravověrný muslim, využít tuto půjčku ke studiu?

    Odpověď. Ano. Podle islámského práva nesmí výnos z půjčky přinést věřiteli neopodstatněný zisk. Půjčky na studium jsou sice úročené, ale tyto úroky slouží k pokrytí administrativních nákladů spojených s vedením půjčky a nejsou ziskem věřitele, a proto muslim může tuto půjčku ke studiu použít.

    Další otázka: Soused přišel se žádostí o půjčku s tím, že mi dá do zástavy část svého sadu a já můžu do doby splacení půjčky využít úrodu z této části sadu. Odpovídá taková smlouva islámskému právu?

    Odpověď: Ne. Muslim nesmí využít něčí tísně ke svému obohacení a když soused přišel za vámi, znamená to, že už mu půjčku někde odmítli a je tedy v tísni. Úroda z toho sadu by pak byla vaším neoprávněným ziskem.

    K tomu mě napadlo, že pokud by mu ten soused tu část zahrady (za výši té půjčky) prodal s předkupním právem, tak by ale asi bylo podle toho práva OK. Nebo nebylo?

  • 20. 3. 2012 16:04

    atarist (neregistrovaný)

    No treba s temi bankami to maji docela vychytane. Jestli jsem to pochopil dobre, tak banka (nebo jinej 'lichvar') nepujci penize s tim, ze predem vi, ze ten clovek to nezaplati, ale prijde napriklad o mnohem drazsi barak atd. - u nich banka nese vsechno riziko u sebe a stava se vlastne investorem, coz neni "nenormalni podminka", ale mnohem lepsi stav nez u nas (taky se tim asi dost omezuji virtualni penize, bude se min riskovat - stejne banka pujcuje to, co dostane za 0.000nic% od CNB atd.).

  • 20. 3. 2012 16:51

    Patrik Chrz

    Ja jsem to pochopil tak, že banka by onen dům koupila "na sebe" a následně by ho zájemci poskytla formou klasického leasingu. Výsledek by pravděpodobně byl jen dražší (2 x placená daň z převodu nemovitosti).

  • 21. 3. 2012 9:48

    atarist (neregistrovaný)

    nj. to je ten evropsky pohled na vec s nejakou dani z prevodu nemovitosti :-) Nekde je to prave naopak, dokud neni nemovist cela splacena, zadna dan se neplati, cehoz je mozn vyuzit.

  • 21. 3. 2012 10:29

    Michal Kára (neregistrovaný)

    Právě že to moc vychytané nemají. Ne nadarmo bývají rozdíly v oblasti bankovnictví považovány za jeden z hlavních důvodů, proč začátkem novověku předstihla evropská civilizace do té doby vedoucí arabskou.

    Nějak nechápu proč by ten stav měl být lepší - pozice banky v arabských zemích je mnohem rizikovější a proto taky mnohem poskytují mnohem méně úvěrů.

    A k té poslední větě - proč tedy banky dávají vůbec nějaké úroky na vkladech, když by si, podle vás, mohly půjčit "za 0.000nic% od ČNB"? ;)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).