Názory k článku Invalidů je více než nezaměstnaných. Co nepokryje stát, chce doplnit komerční pojištění dlouhodobé péče a invalidity
-
Já nad tím uvažoval.
Co mě odrazuje, je fakt že je to podmínečně navázáno na "státní" uznání závislosti. Vim jak "stát" (čti posudkoví doktoři ) dnes léčí od stolu (mám několik známých kde šel ID z 3 na 1 stupeň aniž by se stav nějak změnil)...
já dnes uzávěru pojistku, a za pár let třeba stát bude uznavat 4 nebo 5 stupeň úplně podle jiných pravidel....Ve státě s nejistým právním systémem mi přijde lepší raději těch 300 měsíčně investovat, nebo aspoň spořit.
Jiná věc by byla , kdyby pojišťovny měli přímo v podmínkách definováno za jakého stavu pojištěného budou plnit.
-
Nemohu mluvit o konkrétních případech Vašich známých, ale s posudkovými komisemi, ČSSZ i ÚP mám bohaté a dobré zkušenosti.
Stát se o nemocné umí postarat a stará se dobře, nenechá si ale kálet na hlavu.
Je mnoho diagnóz, kde se práceschopnost s časem zvyšuje i bez zlepšení zdravotního stavu. Proto se často ID uděluje jen dočasně a dochází k pravidelnému přehodnocení.
Osobně s tím problém už nemám - ID 3.st mám natrvalo,, PnP mám momentálně 4.st. ale věřím že dosáhnu zlepšení stavu a bude možné snížení na 3. st
Pro přiznání ID i PnP jsou tabulky a metodické pokyny.
S několika lidmi jsem řešil navýšení plateb a pokaždé, když byl nárok, tak to prošlo bez větších komplikací.Navýšení ID jsem řešil jen u sebe, ale také úspěšně (3.st jsem měl od začátku, ale žádal jsem o vyšší důchod, na který mám nárok).
Tohle pojištění je zajímavé, ale větší problém vidím v tom, že je složité (až nemožné) sehnat za ty peníze péči. Peníze mi posraný zadek neumyjou.
-
Peníze mi posraný zadek neumyjou.
Bohužel. Pojišťovny se při marketingových aktivitách snaží nabudit dojem, že pojištění něco vyřeší. Ne, nevyřeší. Ani nezlepší váš zdravotní stav, ani se o vás nepostará. Když to jo dobře dopadne, tak vyplatí nějaké peníze, které dost často nestačí na to, co člověk potřebuje a obvykle ta péče ani není možná sehnat (nejen za ty peníze, často obecně není dostupná). -
Tak to asi nemáte posudkovou jako u nás na okrese, která posuzuje děti stylem, že když někde najde náznak něčeho, tak je pro ní splněna celá posuzovaná životní schopnost.
Například 3.5 leté postižené dítě, někde ve zprávě v lázní při přijímání napsali že si umí sundat botu - no tak podle posudku zvládá kompletní oblékání a obouvání! Což by mělo znamenat následující, ovšem nic jiného než sundat tu botu neumí.
Na okrese nám nechali dvojku kterou nám přiznali v roce, na ministerstvu jsme dostali čtyřku (!) prakticky ve dveřích.Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem,
rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit,
oblékat se a obouvat se,
svlékat se a zouvat se,
manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. -
Posudková komise na okrese není zas tak důležitá. To mi vysvětlil už první sociální pracovník, tenkrát ještě na městském úřadě (Než to přišlo pod úřad práce). První instance má za úkol zamítnout vše co jde. Svoji práci dělají dobře a jde o první filtr, Jinak by jsme měli ve státě 10 000 000 invalidu.
A podstatná je až odvolací instance. Oni se dá opřít o metodický pokyn i stanovisko ombudsmana.A sama píšete že vše dopadlo dobře že máte 4. st.
v zásadě kde všude o to samé. Úředník nestojí o to aby někomu dělal zivot složitý. Jde mu o to aby měl svůj život jednoduchý. To znamená že vše se musí podstrčit tak aby mohl jenom zaškrtnout všechny polička ve své tsbulce.Na druhou stranu s posudky na děti nemám zkušenosti. Připadá mi dost zvláštní chtít po dítěti 3,5 letech, Že si musí samo umět vybrat oblečení, obléknout se, rozeznat rub a líc … Tady se posudkové komisi vůbec nedivím, také bych to neuznal Příspěvek na péči by v takovém případě musel pobírat skoro každý. Ale nejsem posudkář už vůbec neznám konkrétní případ.
-
První instance má za úkol zamítnout vše co jde. Svoji práci dělají dobře a jde o první filtr
no vidíte a já měl doteďka pocit že by měli rozhodovat hlavně podle zákonů....
Odvolací instance je sice fajn, ale znamená to dalšího půl roku navíc. Teda nás to finančně nezruinovalo, ale pro někoho to problém klidně být může.
U dítěte se to posuzuje úměrně věku podle toho co by mělo umět stejně staré zdravé dítě. Jistě že tříleťáci potřebují stále nějakou pomoc, ale určitě ne oblíkat jako roční mimino.
-
Jako bývalý pojistný likvidátor a aktuálně správce pojistných událostí mám k pojištění "silně rezervovaný" postoj. Však taky bylo mojí prací se starat o to, aby pojišťovna platila, pokud možno, co nejméně, tak vím, jak to funguje, že likvidátoři jsou motivování snižovat plnění vyplácením tzv. prémií za úspory (vždy mi vyvstane na mysli případ feťáka, co vám rozbije okno u auta a ukradne autorádio, aby za něj dostal v bazaru dvě stovky a vám způsobil škodu i za desítky tisíc). Aktuálně je zase mojí prací se snažit, aby pojišťovna zaplatila to, co na první pokus odmítla.
Jasně, hlavní roli hrají pojistné podmínky, pokud ty jsou napsané ve prospěch klientů, tak s tím ani sebemotivovanější likvidátor nic neudělá. Bohužel většinou jsou napsané spíše ve prospěch pojišťoven.
Ještě v případě úrazů to jde, hlavně v případě nějakých "totálních" následků (trvalá a úplná ztráta zraku, sluchu, končetin či jejich hybnosti (tj. ochrnutí),... umí tato pojištění celkem plnit. Problém zastává u nějakých částečných omezení, kdy nejste již schopni vykonávat svoje zaměstnání (neuvidíte na počítač, nebudete rozumět telefonu, nedokážete 8 hodin sedět na židli), ale v zásadě vám nic nebude, vaše soběstačnost nebude výrazně omezena (sami se najíte, oblečete, umyjete, nakoupíte si,...) a posudkový lékař zhodnotí, že stále jste schopni si vydělávat (byť už ne jako v článku zmiňovaný manažer nebo účetní, ale třeba jako noční hlídač). Bohužel tyhle případy kryje špatně jak státní pojištění, tak to soukromé. To mi na trhu chybí - pojišťění ztráty schopnosti vykonávat dosavadní zaměstnání na které máte praxi a kvalifikaci a kde jste také odpovídajícím způsobem oceněni. Další věcí, v čem se státní a komerční pojištění může lišit, je možnost dalšího výdělku. Jako účetní, když skončíta na vozíčku, tak můžete svoji práci vykonávat bez nějakého omezení dál a přesto pobírat invalidní důchod. Pro osobní život tragedie, po finanční stráce si můžete i polepšit. V komerčním pojištění může být ale "ztráta pracovní schopnosti" definována jinak a v momentě, kdy pojišťovna vidí, že Váš příjem nijak neklesl, může být v pokušení případné plnění odmítnout nebo alespoň omezit.
Dalším omezením komerčních pojištění (proti pojištění státnímu) je preexistence zdravotních problémů při přijetí do pojištění. Typicky to je častý způsob odmítání různých degenerativních onemocnění, protože téměř u každého (pokud se nepojistil zrovna při narození) se ve zdravotní dokumentaci najde nějaká ta bolest zad, kloubů, ať už po úraze, námaze nebo opravdu začínající degenerativní onemocnění.
No a pak tu máme různé výluky, typu alkohol (i jedna sklenička, která vůbec nemusí souviset s tím, že jste spadli ze schodů, může hrát roli), pokus o sebevraždu (byť v důsledku nějakého psychického onemocnění), aktuálně "atraktivní" následky válečných nebo teroristických událostí, atd.
No, berte to jako názor člověka, co každý den válči s pojišťovnami a hádá se o různé výluky, výmluvy a zdržovačky při placení :)
28. 2. 2025, 08:50 editováno autorem komentáře
ČLÁNKY DO MAILU