Jenze to bys musel mit hypoteku s velmi dlouhou fixaci (nejlepe na celou dobu, treba 20 let) a to ti zadna banka neda. Takze si ji ted vezmes s fixaci na 5 let a kdyz za tu dobu vzroste inflace, tak ti ji banka po tech 5 letech peke osoli (14+ % uroky u hypotek jsme tu uz meli a to ani neslo o nejak extra velkou inflaci) a refinancovat nebude kde, protoze zvednou vsechny.
Navic nyni kupovat na pronajem? Najmy klesaji, ceny bytu take (takze kdyz budes chtit za tech 5 let dum/byt prodat, protoze to neutahnes), tak nebude komu (za rozumne penize).
Vubec dnes pronajmout byt je problem. Tech, kteri si to mohou dovolit a zaroven nechteji vlastni bydleni moc neni, takze zbyvaji ti, kdo nemaji ani na kauci a to zrovna neni vyhra :(
Patriku, tvůj pohled ohledně hledání nájemníků je trochu apokaliptický. Nicméně těch blbečků, kteří si nabrali spekulativní hypotéky (navíc v Praze!!!) bylo dost. Když si člověk spočítá průměrný roční návratnost takové investice (roční nájem/kupní cena), zjistí, že Praha v tomto ohledu nevychází vůbec dobře. Ale někde v Mostě to nemusí být špatný nápad.
A ohledně těch fixací: v nabídkách bank se dají najít i dlouhé fixace, ale banka nikdy neuzavře takový obchod, aniž by si nepřisadila tučnou rizikovou marži, takže to pak asi nebude chtít klient.
Nesouhlasím Patriku. Vždy tady bude skupina lidí, kteří právě nájem hledají. Studenti jsou typický příklad v našem univerzitním městě. Pak třeba mladé páry, které spolu zkouší žít. Nebo singles, kteří zkouší žít sami a střídají lokality. Lidé, kteří přicházejí jen kvůli pracovní příležitosti, protože u nich taková není.
Nájem má opravdu i své výhody, ne všichni se chtějí a mohou usadit jak předpokládáš.
Ano, nájmy třeba klesnou, v Praze. U nás třeba ne, máme nejnižší v republice. A že by byty zůstaly prázdné a všichni šťastně žili v okolí města v postavených baráčcích? To si také nemyslím, na to je potřeba víc milionů a pozemků je stále méně. Mám třeba v 3+1 rodinu, kteří by si hypo nevzali ani náhodou. A čas jim dal za pravdu, cena tohoto mého bytu už klesla o statisíce za 4 roky co je tam mám. A klesne třeba dál, ikdyž někde se to určitě zastaví. V garsonkách mám čerstvě rozvedeného pána a starší rozvedenou paní. Oba neví, jestli budou mít dalšího partnera, jestli napořád a jestli pak risknou zadlužit se společně, když už mají jednu zkušenost že vztah nemusí trvat věčně.
Krattkodobi najemnici maji velkou nevyhodu - nemaji k bytu vztah a tak maji tendenci ho vice nicit (za rok, dva, tri budou uplne jinde).
V dome, kde bydlim, se jeden byt studentum pronajimal, vysledek: totalni rekonstrukce po nekolika letech
Mam v mem okoli lidi, kteri maji s najemniky problemy - bohuzel dostat ven neplaticiho najemnika je velky problem, tzv. ochrana najemniku u nas podnikani vubec neulehcuje. Osobne to povazuji za vysoce rizikovy druh podnikani (proto take, kdyz se to umi, tak muze gnerovat skusny zisk, viz klidky s dotacemi pro socialne slabe).
Studenti jsou nejvíc riziková skupina, mladí a neklidní :) Však se jim vyhýbám.
Jinak ale myslím, že to vidíš moc černě. Samozřejmě, že jiný vztah k bytu má majitel a jiný nájemník. Ale nemusí to nutně znamenat, že v bytě někdo bydlí a zároveň ho vybydluje. Každý není takový dobytek, aby snesl žít v čurbesu.
Ale třeba kamarád pronajímal byt studentkám v domnění, že budou čistotnější než kluci. Realita ho překvapila. Při prohlídce bytu uviděl takový bordel, že se mu až udělalo zle a musel si poopravit názor na ženy. Chci říct, od toho jsou prohlídky. Dát si do smlouvy jak často a nájemník pak musí vyhovět. Je to druh podnikání, takže to vyžaduje se o nemovitost starat a dohledovat ji.
Tak je jisté, že každý máme úhel pohledu deformovaný svým okolím. Já mám v okolí lidi, kteří si stěžují na nájemníky a podnájemníky a k této činnosti je nutí okolnosti (peníze potřebují a zároveň nemohou byt prodat, např. proto, že na něm visí hypotéka).
Je to druh podnikání, jasně. Dle mého názoru případný zisk (pokud se nevyužije nějaká ta zákonná klička s dotacemi a sociálními podporami) neodpovídá riziku. No a k tomu stále hrozba nějakých zákonných omezení a praktická nevystěhovatelnost některých nájemníků. Prostě nic pro mě. Kdybych se já stěhoval někam jinak, tak byt raději nechám prázdný (pokud bych např. uvažoval o návratu), než bych ho pronajímal.
Kličku s dotacemi a soc.podporami neznám, to by mě zajímalo. Nechat byt prázdný mi přijde nerentabilní, platit měsíčně zbytečně zálohy za něco co nepoužívám. Ale když je na to odpovídající příjem tak proč ne.
Já bych dnes taky už asi nepronajímal, ale kde ty úspory lépe zhodnotit? Kdybych měl jistotu, že nakoupím třeba akcie Philip Moris a každý rok bude dividenda 6-11% z původní ceny akcie tak jako dosud tak proč ne. Ale tu jistotu mám právě spíš v nemovitostech. Mně zas třeba přijde úplně mimo jak dnes lidi nakupují zlato. Je to vlastně konzerva. Nic to nevynáší jen jsou v tom uložené peníze. Na základě zkušenosti z minula, že až peníze ztratí cenu, tak budou směňovat zlato. To já radši držím pole a půdu, abych měl kde pěstovat třeba brambory a přežil.
Kličku s dotacemi a soc.podporami neznám, to by mě
zajímalo.
Byt se pronajme "tem o kterych se nesmi mluvit" za velmi vysoke najemne, na ktere oni dostanou dotace, ktere tak jdou rovnou k majiteli.
Nechat byt prázdný mi přijde nerentabilní, platit měsíčně zbytečně zálohy za něco co nepoužívám.
Ona celkova rekonstrukce zniceneho bytu take neni zadarmo. A to je ten lepsi pripad. Ono ani vystehovat problemoveho najemnika neni uplne snadne, zvlaste pokud ma nezletile deti.
Ty nemovitosti a tu pudu ti muze stat vysoce zdanit, pripadne zcela zabavit. Za minuleho rezimu se to delalo tak, ze stat nucene nastehoval najemnika, kteremu urcil najemne tak nizke, ze nepokryvalo naklady na udrzbu nemovitosti. Majitele tak byli nuceni nemovitosti statu darovat. U pudy zase predepisoval nesplnitelne davky, nekdy "podporene" zabavenim casti zemedelske techniky. Statkar tak mel na vyber mezi vstupem do druzstva (tedy de facto odevzdani sve pudy) a kriminalem (za neplneni dodavek).