Pokles nových developerských projektů o 22 % v prvním čtvrtletí letošního roku ve srovnání s prvními čtyřmi měsíci roku 2013 tak nelze přehlédnout a dělá vrásky na čele nejen analytikům, ale i představitelům komunistické vládní strany. Analytické oddělení agentury Moody‘s v této souvislosti odhadlo, že sektory pokrývající výstavbu, prodej a vybavení apartmánů se v roce 2013 podílely na čínském HDP až 23 %, což je mnohem více než v případě hospodářství USA, Španělska nebo Irska, ještě před pár lety, v čase před splasknutím hypoteční bubliny.
Komunistická vláda a stimulační podpora ekonomického růstu
Čínské HDP by podle tamní vlády mělo v roce 2014 dosáhnout 7,5%, nicméně mnozí odborníci mluví o tom, že i 7procentní číslo bude letos považováno za velký úspěch. Čínští komunističtí představitelé k tomuto tématu dodávají, že ekonomové i obyvatelé si budou muset zvyknout na pomalejší tempo růstu druhé největší ekonomiky, které je přirozeným výsledkem transformace státu z exportně orientovaného na spotřebitelsky zaměřený. S tímto procesem přirozeně souvisí i publikace slabších makroekonomických dat, ve srovnání s hodnotami, na něž jsme byli ještě před pár lety zvyklí. Vláda tak prozatím odmítá poskytnout ekonomice další větší stimuly. Nicméně letos na jaře rozšířila infrastrukturální projekty a prodloužila některé daňové úlevy. K větším vládním výdajům se ale zatím ve jméně silnějšího růstu HDP nepřiklání.
Stavebnictví a šedé bankovnictví
Trable na čínském trhu nemovitostí nelze v ekonomickém systému izolovat, a tak přirozeně negativně ovlivňují i ostatní sektory, mezi něž se primárně řadí finanční systém, a to zejména oblast šedého bankovnictví. To poskytlo obrovské úvěry developerům, kteří jako kolaterál využili půdu, jež měla v minulosti mnohem vyšší cenu. Nyní developerské projekty s poklesem nákupní horečky utichají a zájem o půdu a tedy i její cena padají.
Nižší cena půdy ve výsledku snižuje hodnotu kolaterálu v bilancích věřitelských bank, na což finanční instituce reagují omezením poskytování půjček ostatním průmyslovým odvětvím s cílem sanace svých finančních výkazů. Nicméně omezené úvěrování může výrazně zpomalit aktivitu ostatních odvětví a ve výsledku i celé čínské ekonomiky. Jako záruka se kromě půdy využívala i měď nebo zlato, jejichž ceny byly právě kvůli obavám z uvolnění většího množství těchto zásob na trh předmětem nedávného výprodeje.
Pokles developerských projektů snižuje zájem o půdu, což indikuje další velký problém hlavně pro municipální rozpočty. Ačkoliv zadlužení Čínské lidové republiky je poměrně nízké (podíl dluhu na HDP byl v roce 2013 22,4 %), dluh lokálních municipalit dosahuje podle odhadů analytiků až jednu třetinu čínského HDP. A tak souhrnné zadlužení státu spolu se samosprávními celky může nabývat hodnot až kolem 60ti procent čínského HDP. Dluh nejzadluženějších municipalit se nachází kolem 40 – 60 % jejich HDP, které ročně vyprodukují. Rozpočty mnohých municipalit profitovaly v posledních letech právě z prodeje půdy. Výpadek těchto příjmů tak může vyústit v existenční problémy.
Splasknutí realitní bubliny ovlivní i další hospodářské odvětví
Sebe-realizující se očekávání ohledně splasknutí realitní bubliny a poklesu cen nemovitostí spolu s finančními potížemi developerů a křehkým finančním systémem, jehož velkou součástí je právě šedé bankovnictví, naznačují skutečnou hrozbu pro čínskou ekonomiku. Data z trhu bydlení jsou tak nyní ostře sledovaná. Ceny domů v 70 čínských městech v dubnu meziročně vzrostly o 6,4 % ve srovnání s březnem, kdy byl evidován 7,3procentní růst cen bydlení a únorem s 8,2procentním nárůstem cen.
Napětí na nemovitostním trhu podporují nejen pomaleji rostoucí ceny, ale i zprávy o poklesu počtu prodaných nemovitostí a informace, že banky nejsou ochotné poskytovat půjčky kvůli obavám o zdravotní stav svých bilancí. Pro částečnou představu velikosti čínského realitního boomu ideálně slouží výroba cementu. Čína v letech 2011 a 2012 vyprodukovala více cementu než USA v celém 20. století.
Prodeje rezidenčního bydlení v Číně klesly od ledna do dubna v meziročním srovnání o 9,9 procenta a podíl neobsazených bytových jednotek na rezidenčním trhu aktuálně tvoří 15 procent. Podle všeho investice do bydlení momentálně nejsou pro Číňany tak atraktivní, jako tomu bylo v minulosti, kdy se předpokládal další růst jejich cen. Aktuálně se mluví o cenovém vrcholu, a tak zájem o koupě bytu nebo apartmánu klesá. Momentální situace je v rozporu s tím, co se v zemi dělo ještě před pár lety, kdy čínská vláda udělovala limity, jimiž omezovala maximální počet vlastnictví bytových jednotek.
Dnes vedoucí představitelé státu naopak poptávku po bydlení podporují, aby se jim tento trh nesesypal jako domeček z karet a nevzal se sebou i další oběti, mezi nimiž by mohli být i samotní obyvatelé. Tím by v případě poklesu cen nemovitostí spadla hodnota jejich majetku. Ve výsledku by omezili nákupy, čímž by utrpěla domácí spotřeba. Právě ta má být v budoucnu hlavním tahounem ekonomického růstu poté, co se Čína přestane primárně orientovat na export.
Slábnoucí čínská ekonomika – strašák luxusních značek
Zpomalující se čínská ekonomika je například velkou hrozbou i pro mnoho luxusních značek, které si zvykly na silnou asijskou poptávku, jež nahradila klesající evropský a americký odbyt, v čase krize.