Hlavní navigace

Hrozí Číně splasknutí nemovitostní bubliny?

27. 5. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Investice do nemovitostí jsou důležitým hnacím motorem čínské ekonomiky. Navíc determinují velikost globální poptávky komodit ze stavebního sektoru (železo, ocel) od Perthu po Peru.

Pokles nových developerských projektů o 22 % v prvním čtvrtletí letošního roku ve srovnání s prvními čtyřmi měsíci roku 2013 tak nelze přehlédnout a dělá vrásky na čele nejen analytikům, ale i představitelům komunistické vládní strany. Analytické oddělení agentury Moody‘s v této souvislosti odhadlo, že sektory pokrývající výstavbu, prodej a vybavení apartmánů se v roce 2013 podílely na čínském HDP až 23 %, což je mnohem více než v případě hospodářství USA, Španělska nebo Irska, ještě před pár lety, v čase před splasknutím hypoteční bubliny.

Komunistická vláda a stimulační podpora ekonomického růstu 

Čínské HDP by podle tamní vlády mělo v roce 2014 dosáhnout 7,5%, nicméně mnozí odborníci mluví o tom, že i 7procentní číslo bude letos považováno za velký úspěch. Čínští komunističtí představitelé k tomuto tématu dodávají, že ekonomové i obyvatelé si budou muset zvyknout na pomalejší tempo růstu druhé největší ekonomiky, které je přirozeným výsledkem transformace státu z exportně orientovaného na spotřebitelsky zaměřený. S tímto procesem přirozeně souvisí i publikace slabších makroekonomických dat, ve srovnání s hodnotami, na něž jsme byli ještě před pár lety zvyklí. Vláda tak prozatím odmítá poskytnout ekonomice další větší stimuly. Nicméně letos na jaře rozšířila infrastrukturální projekty a prodloužila některé daňové úlevy. K větším vládním výdajům se ale zatím ve jméně silnějšího růstu HDP nepřiklání.

Stavebnictví a šedé bankovnictví

Trable na čínském trhu nemovitostí nelze v ekonomickém systému izolovat, a tak přirozeně negativně ovlivňují i ostatní sektory, mezi něž se primárně řadí finanční systém, a to zejména oblast šedého bankovnictví. To poskytlo obrovské úvěry developerům, kteří jako kolaterál využili půdu, jež měla v minulosti mnohem vyšší cenu. Nyní developerské projekty s poklesem nákupní horečky utichají a zájem o půdu a tedy i její cena padají.

Nižší cena půdy ve výsledku snižuje hodnotu kolaterálu v bilancích věřitelských bank, na což finanční instituce reagují omezením poskytování půjček ostatním průmyslovým odvětvím s cílem sanace svých finančních výkazů. Nicméně omezené úvěrování může výrazně zpomalit aktivitu ostatních odvětví a ve výsledku i celé čínské ekonomiky. Jako záruka se kromě půdy využívala i měď nebo zlato, jejichž ceny byly právě kvůli obavám z uvolnění většího množství těchto zásob na trh předmětem nedávného výprodeje.

Pokles developerských projektů snižuje zájem o půdu, což indikuje další velký problém hlavně pro municipální rozpočty. Ačkoliv zadlužení Čínské lidové republiky je poměrně nízké (podíl dluhu na HDP byl v roce 2013 22,4 %), dluh lokálních municipalit dosahuje podle odhadů analytiků až jednu třetinu čínského HDP. A tak souhrnné zadlužení státu spolu se samosprávními celky může nabývat hodnot až kolem 60ti procent čínského HDP.  Dluh nejzadluženějších municipalit se nachází kolem 40 – 60 % jejich HDP, které ročně vyprodukují. Rozpočty mnohých municipalit profitovaly v posledních letech právě z prodeje půdy. Výpadek těchto příjmů tak může vyústit v existenční problémy.

Splasknutí realitní bubliny ovlivní i další hospodářské odvětví 

Sebe-realizující se očekávání ohledně splasknutí realitní bubliny a poklesu cen nemovitostí spolu s finančními potížemi developerů a křehkým finančním systémem, jehož velkou součástí je právě šedé bankovnictví, naznačují skutečnou hrozbu pro čínskou ekonomiku. Data z trhu bydlení jsou tak nyní ostře sledovaná. Ceny domů v 70 čínských městech v dubnu meziročně vzrostly o 6,4 % ve srovnání s březnem, kdy byl evidován 7,3procentní růst cen bydlení a únorem s 8,2procentním nárůstem cen.

Napětí na nemovitostním trhu podporují nejen pomaleji rostoucí ceny, ale i zprávy o poklesu počtu prodaných nemovitostí a informace, že banky nejsou ochotné poskytovat půjčky kvůli obavám o zdravotní stav svých bilancí. Pro částečnou představu velikosti čínského realitního boomu ideálně slouží výroba cementu. Čína v letech 2011 a 2012 vyprodukovala více cementu než USA v celém 20. století. 

Prodeje rezidenčního bydlení v Číně klesly od ledna do dubna v meziročním srovnání o 9,9 procenta a podíl neobsazených bytových jednotek na rezidenčním trhu aktuálně tvoří 15 procent. Podle všeho investice do bydlení momentálně nejsou pro Číňany tak atraktivní, jako tomu bylo v minulosti, kdy se předpokládal další růst jejich cen. Aktuálně se mluví o cenovém vrcholu, a tak zájem o koupě bytu nebo apartmánu klesá. Momentální situace je v rozporu s tím, co se v zemi dělo ještě před pár lety, kdy čínská vláda udělovala limity, jimiž omezovala maximální počet vlastnictví bytových jednotek.

dan_z_prijmu

Dnes vedoucí představitelé státu naopak poptávku po bydlení podporují, aby se jim tento trh nesesypal jako domeček z karet a nevzal se sebou i další oběti, mezi nimiž by mohli být i samotní obyvatelé. Tím by  v případě poklesu cen nemovitostí spadla hodnota jejich majetku. Ve výsledku by omezili nákupy, čímž by utrpěla domácí spotřeba. Právě ta má být v budoucnu hlavním tahounem ekonomického růstu poté, co se Čína přestane primárně orientovat na export.

Slábnoucí čínská ekonomika – strašák luxusních značek

Zpomalující se čínská ekonomika je například velkou hrozbou i pro mnoho luxusních značek, které si zvykly na silnou asijskou poptávku, jež nahradila klesající evropský a americký odbyt, v čase krize.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je analytičkou finančních trhů společnosti BOSSA.CZ.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).