Tak mám pocit, že článek je hodně jednostranný: zlá a všemocná banka krutě zachází s hodným a bezbranným klientem. Ono vše může být úplně jinak. Především postrádám informaci o tom, zda a případně jak klient s bankou řešil svůj nesplácený "podnikatelský" hypoteční úvěr. Pokud například s bankou přestal komunikovat, asi lze těžko očekávat, že s ním jako soukromou osobou (dtto jeho manželkou) bude banka jednat více "proklientsky", než jí smlouva a obchodní podmínky umožní. Pokud navíc za "podnikatelský" úvěr ručila manželka, je logické, že při řešení jeho nesplácení se banka bude obracet se zajištění svých pohledávek právě na ni. Kritika není na místě ani v případě obecné odpovědi banky, protože nic konkrétního o vývoji daného případu médiím kvůli bankovnímu tajemství banka ani sdělit nemůže. Nechci hájit KB, protože si to nezaslouží. Tendenční články hájící dlužníky mi ale fakt vadí.
Dobrý den,
informace o věřitelích, ručení i druhu podnikání má redakce k dispozici, ale čtenář si nepřál zveřejňovat bližší informace. Ostatně nám volala zaměstnankyně přímo z KB a věděla sama o kterého klienta se jedná. Bance jsme samozřejmě popsali situaci podrobněji.
O to ale v článku nešlo. Jednalo se spíše o to, že svou hypotéku klient splácel řádně a nepřipustil, aby se jeho potíže v podnikání odrazily na splácení hypotečního úvěru, který si vzal jako občan. Kdyby nebyl věrný své bance a šel si pro podnikatelský úvěr jinak, tyto problémy by ho nepotkaly, což je trošku paradox.
Nemyslím si, že si banka něčím pomůže, když ví že má majitel hypotéky problémy v podnikání, a ještě zesplatní tento úvěr, když je řádně splácen a je evidentní, že najednou klient peníze ani náhodou vzhledem ke své situace mít k dispozici nemůže. To ho možná tak připraví o střechu nad hlavou a banka v tomto případě nepokryje exekučním prodejem možná ani celou pohledávku. O to jde. Když je tento úvěr řádně splácen, proč podrážet nohy když víme, že to, co děláme, je opravdu podrážení nohou?
Zdravím vás, Gábina Klimánková
Ale proč by KB teď zabavovala dům kvůli podnik. úvěru u KB (dům by tedy byl zabaven ve prospěch té samé KB), když může vybírat splátky za hypo a zároveň exekučně podnikatelské nedoplatky?
Nebo je pro banku v něčem výhodnější, když nemovitost zabaví kvůli hypo a ne kvůli podnik. úvěru?
Z čeho vyplývá, že jištění nemovitostí zanedlouho nebude?
Je to myšleno tak, že banka chce zrušit břemeno u domu a následně jej zabavit kvůli nesplácení podnik. úvěru?
Pokud ale zesplatnění hypo neproběhne, bude muset zabavit dům, a jak si tím pomůže oproti variantě se zabavením domu kvůli pohledávce z podnik. úvěru?
No, přímo z ničeho, protože redakce nakousne problém a přitom podstatné informace nesdělí. Byla to moje spekulace, že kvůli dluhu z podnikání bude muset dům tak jako tak prodat a tím hypotéka přestane být krytá.
Navíc banka je podřízena nějakým regulačním pravidlům, takže nemá úplnou volnost v úvahách "čím si pomůžu a čím si nepomůžu". Předpokládám, že kdyby nechala běžet hypotéku, na kterou je zástava prodávána, tak se to třeba nebude líbit ČNB...
Jaký smysl má vypuštění článku, kde chybí ZÁSADNÍ informace? Pak se mnohem lépe vykresluje ta "zlá" banka, že? Jestliže klient nechce pustit důležité informace, PROČ se obrací na média? Klidně si to může tutlat doma. To se nenašel jiný klient, který by pustil KOMPLETNÍ informace?
Takový neúplný článek bych vůbec nezveřejňoval Ještě víc to degraduje redaktory, celkem oprávněně kritizované z odfláknuté práce.
No nevím. To, že klient (zatím!) splácí jeden úvěr a nesplácí druhý asi jeho důvěryhodnost příliš nezvýší. Pokud banka dospěla k závěru, že klient opravdu není schopen platit, tak ono podražení nohou má pro ni dvojí efekt:
1. V případě platební neschopnosti se závazky musí hradit v pořadí jejich vzniku, tedy čím dříve zesplatní úvěr, tím má vetší šanci se k penězům dostat.
2. Když si penálem a sankčním úrokem pohledávku "nafoukne", tak má v případě úpadku větší podíl na na dluzích a tím pádem se dostane k větší sumě peněz.
Tedy za předpokladu, že si banka skutečně vyhodnotila, že klient není schopen dluhy splatit, je toto chování zcela racionální.
Mě by docela zajímalo, kde berete jistotu, že by při "rozdělení bank" tento problém nenastal, nebo obecně že by dopadl lépe...
Pokud to dobře chápu, tak v rámci řešení dluhů jeho splácený dům byl součást ručení. Kdyby měl ten "podnikatelský dluh" jinde než hypotéku, tak by nejspíš věřitel stejně uplatňoval i náruk na dům a tak či onak by jednal s institucí, která držela hypotéku - dost možná by pak nastalo přesně to samé.
Dotyčný navíc dojemně argumentuje tím, že banka nebere jeho situaci v potaz, ale přímočaře řečeno ta situace je prostá - má cca 3 milióny (2 plus 1) dluhů, proti nim majetek v nemovitosti méně než milión a zřejmě dost nejistou schopnost splácení.
Upřímně - kdybyste byla na místě banky, připadal by vám dotyčný jako perspektivní klient, kterému je na místě vyjít vstříc anebo byste také spíš uvažovala nad tím, jak se ho zbavit s minimalizací škod banky?
popisované situaci? Běžnou součástí úvěrových smluv je právo úvěrující banky zjišťovat si finanční situaci ibonitu dlužníka. Často je to povinností klienta pravdivě úvěrující banku informovat. Jakmile se dostane klient do registru dlužníků má banka tuto informaci jako na talíři a protože zatajování této skutečnosti je důvodem k možnosti použít právo banky na okamžité splacení půjčky není úniku.