Čekal jsem konkrétnější příklady, na čem tedy banky vydělávají, a čeho si klienti "nevšimnou" (nevnímají).
Pravda je, že cenotvorba je někdy alchymie a někdy exaktní věda :) Nejrozumější asi je, loajálním klientům nasadit nízké ceny, a když poruší smluvní povinnost (u bank tedy typicky opoždění se splátkou), nasadit poplatek za upomínku, smluvní pokutu a navýšený sankční úrok z prodlení.
Jsou to třeba poplatky Kč 6,- za provedení trvaláku/inkasa.
Všechny banky v ČR mají s provedení trvaláku/inkasa v mezibankovním styku maximální náklad Kč 0,3. Když k tomu přidám řekněme korunu na vývoj a údržbu softwaru jsem stále maximálně na Kč 1,3.
Přesto si účtují nehorázných Kč 6,-.
ČNB si za clearing v nejlevnějším pásmu (17 - 7:00 ráno, kdy posílá většina bank), účtuje od 2 do 12 haléřů (dle měsíčního objemu transakcí). Když dokáže ČNB za tuhle cenu zúčtovat převod z jedné banky do druhé, není důvod, aby to za max. stejnou cenu nezvládla banka zúčtovat mezi sebou a ČNB. Takže tak koruna je ještě přehnaná.
Tak to zase ne, 10 % je opravdu málo. Musíš počítat s nesplácenými úvěry, z 10 % by fakt nevyžili. Dále je třeba počítat s tím, že ne všechny vklady může banka půjčit, jednak musí držet povinné minimální rezervy (2 %), něco v hotovosti na pobočkách a v bankomatech. Pak ještě náklady na pojištění vkladů jsou 0,8 % ročně.
Nicméně bez poplatků za základní služby se vydělávat dá, jak ukazuje ziskové FIO.
A co 10% marže u všeho? Např. dva krejčí ze stejné látky a za stejnou dobu, tedy za srovnatelné náklady, dokážou zhotovit dva rozdílné obleky, stále 10%? A i když jsou oba obleky stejné, tak proč si nenechat třeba zaplatit za dobrou pověst? A jsou-li některé zákaznice ochotny připlatit švadleně za to, že u její babičky šila třeba Hana Benešová, tak proč ne? Do důsledku uvedené, by se při snížení nákladů musela snížit cena. A výše bankovních poplatků se tvoří jako cena čehokoli jiného, prostě jsou takové kolik si můžou dovolit a v jednotlivých případech mohou být i podnákladové. A přece i když má banka s některými produkty náklady a nabízí je zadarmo, tak to znamená, že to na nás trhnou někde jinde.
Myslím, že reaguješ na špatný příspěvek. Vždyť sám píšu, že Tak to zase ne, 10 % je opravdu málo.. Také jsem nikde neříkal, že cena u všech bank musí být stejná. Psal jsem, že to to JDE u základních služeb i zdarma.
Ano, pokud nabízí banka něco zdarma, vybere si to jinde. To ale není můj problém, prostě využiji jen ty produkty, co se mi hodí a jiné využiji jinde (např. zahraniční platby dělám přes devizové společnosti. Zatímco v běžné bance bych dal za převod v rámci kolem dvou stovek (ve FIO 50 Kč), přes devizovku ho mám zdarma a ještě dostanu lepší kurz).
Asi jsem to špatnět odklikl, reagoval jsem na jezevce. Ovšem debata na téma: zda je marže 10% (na cokoliv) velká či malá, se mi zdá poněkud nešťastnou. Tvorba cen ve smyslu náklady plus přiměřený zisk je systém ranně socialistický. Ranný proto, že se brzy ukázalo,že je to neudržitelné a byly následně uvolněny výrobky, kde byl zisk již hrubě nepřiměřený, označené jako módní novinka, později se objevily prodejny Luxus a Eso a ovoce a zelenina se mohla prodávat o 50% dráž než za státní ceny atd.
Nepsal jsem 10%, ale 10.000%.
Na běžném účtu mám 0,15%, a na kontokorentu 16%.
Stejná banka, jeden účet.
Jsem línej počítat, jestli je to tisíc procent nebo deset tisíc procent, ale rozhodně je to víc než deset procent. Domnívám se, že od sta procent nahoru by měla marže pokrýt veškeré náklady na povinné rezervy, rizika, a transakční náklady. Poskytuje některá banka úvěr za 0,3%? Nebo úroky z vkladu na bažném účtu 8-10%? To by bylo sto procent ziskové marže.
Také majitel eKonta? :) Nejvíc mě štve, že provedení trvaláku (operace proběhne jen v počítači banky) stojí 6 Kč, zatímco jednorázový příkaz (posílání autorizačního kódu na mobil a zaměstnání webového rozhraní banky) stojí 4 Kč. Názorná ukázka odrbávání na o něco méně viditelném místě. (Pro úplnost, provedení inkasa stojí 3 Kč, nikoli 6 Kč, tedy u eKonta RB.)