 
Také se s tím setkávám. Hlásím pojistné události za firemní zaměstnance a spoustu internetových formulářů je moc “návodných”
Třeba Uniqa pojišťovna chce na grafickém provedení vozidla vyznačit místo poškození - jenže není k dispozici model autobusu (jen nákladní vozidlo), takže názvy dílů nesouhlasí.
ČSOB pojišťovna chce vyplnit místo prohlídky, ale nepočítá s tím, že vozidlo nezajíždí do ČR a neumožňuje vyplnit místo v zahraničí (přitom ale pojišťuje škody vzniklé v zahraničí, včetně škod na nemovitém majetku)
Jak je uvedeno v článku, nepočítá se s variantou “nevím”, případně “nerozumím otázce”. Byla nehoda setřena policií? No, přijeli na místo, řekli řidičům, že se musí nějak shodnout a odjeli. Mám dát ano, nebo ne?
 
U ČSOB Pojišťovny mi hodně dlouho trvalo, než jsem formulář přesvědčil, že pro dané místo nehody neexistuje ani obec, ani číslo popisné, leda tak číslo pozemku, nebo GPS souřadnice :-) (Nehoda mimo obec.)
U jedné banky jsem jako původ prostředku poctivě označil "investice". Hned se otevřelo podokno s dotazem: "Pochází váš příjem z investic do kryproměnových obchodů"? Tušil jsem problém, tak jsem... ... ... lhal. :-)
24. 10. 2025, 09:54 editováno autorem komentáře
 
Každé místo v ČR se nachází buď v katastru nějaké obce nebo ve vojenském újezdu. Takže pokud se nejdnalo o druhý případ, minimálně obec existuje ....
 
Díky za originální a vynikající článek, nakonec něco nového.
Ty formuláře u bank jsou opravdu problém, protože všude chtějí příjmy, ale často ty pojmy nejsou jednoznačné (vysvětlené), některé kategorie (typicky příjmy z kapitálového majetku) úplně chybí. Speciální kategorií jsou investiční dotazníky, kde jsou na výběr často jen nesprávné odpovědi nebo je potřeba cíleně kreativně odpovídat, aby to banka vzala jako ideální a chovala se jak člověk potřebuje. Je např. rizikový obchod na páku? Třeba na páku 0,1, když to mám navíc 10x kryté dluhopisy? Tohle prostě nikomu nevysvětlíte.
Ještě horší je, že ty nesmyslné formuláře banky cpou do databází, které si pak vyměňují. Narazil jsem tak na případ, kdy bankovní registr klientských informací vede úvěr na obchodování s cennými papíry (nečerpaný) mezi kartami (protože je revolvingový), pak vám díky tomu nenavýší kreditku, protože to vypadá, že člověk má mnohamilionové úvěry na kreditkách. Chybu odmítla odstranit jak banka, tak registr.
 
Co je divného nebo nejednoznačného na otázce "Kolik rolet jste koupil?" Odpovím "21". Že jsem použil 13 a 8 zbylo, to není podstatné. Otázka nebyla "Kolik jste použil rolet?" nebo "Kolik jich zbylo?"
Zrovna tak "očekávací" otázky. Že něco očekávám a ono se pak stane něco úplně jiného, to není lež. To je špatný odhad nebo smůla.
 
Zajímavý text, dobré postřehy, v praxi se s tím setkávám taky čím dál tím častěji. Nejen u bank. Myslím si, že je to spíš tím, že lidé (zadavatelé těch otázek) příliš nepřemýšlejí. A taky je trendem mít všechno jednoduché, stravitelné...
Jenom ten úvodní příklad se zrovna nepovedl. Když se někdo ptá, kolik rolet jsem koupil, je otázka zadaná jednoznačně.
 
Původní celý příklad byl "
21. september 2021
Ahoj, ty máš taký istý byt ako ja. Koľko roliek tapiet si kúpil, keď si tapetoval chodbu?
13.
Ok. Ďakujem.
25. september 2021
Počúvaj ma! Akých 13? Však mi osemd zostalo!
Hej, presne toľko zostalo aj mne!"
"S tím rozdílem, že v chatu by nic nebránilo odpovídajícímu odpovědět obsáhleji s dovětkem, např. „13, ale 8 mi zbylo“. Ve formuláři banky, v dotaznících nemáte možnost odpovědět s dovětkem a vysvětlením. Ve formuláři banky byste měli otázku: Kolik rolet jsi koupil a nějaké roletové menu s čísly, případně odpovídající pole, které by nevzalo nic jiného než čísla. Máte odpovědět po pravdě dle otázky, tedy 13? Nebo odpovídat dle vašeho uvážení, že to asi chtějí znát z důvodu, na který by bylo příhodnější odpovědět 5 – ale zde je riziko, že vlastně úmyslně sdělujete nepravdu (zkráceně dále jen lžete) na danou otázku a taky riziko, že správně neodhadnete důvod, proč se ptají. To, že vám zbylo tolik rolí, neznamená, že není vhodné koupit raději pár rolí navíc, zvláště když tapetujete poprvé. Nebo protože jste sice tapetovali chodbu, ale míníte v budoucnu tapetovat celý byt, tak jste koupili 13 tapet. V každém případě, jakmile neodpovídáte přesně na otázku, riskujete vy, riskujete pokuty, sankce, obvinění nebo jen to že se ztratíte ve vašich domněnkách. "
Ano, otázka byla jednoznačná. A přesně jak v tomhle vtipu, je na zvážení, jestli odpoví na to, na co se otázka ptá. Nebo se zkusí zamyslet, proč se asi ptá s rizikem, že se ztratí v dojmech.
 
Že se tazatel ptal na počet koupených a nikoliv počet použitých tapet, to je chyba tazatele. Není to chyba odpovídajícího. Samozřejmě můžu odhadnout, že ho zajímá počet použitých a tak mu to řeknu, ale když na takovou odpověď není místo (kolonka), tak prostě odpovím přesně na to, na co se ptá.
 
Poprvé co čtu podobné lkaní takto veřejně.
"Odjakživa" to mám úplně stejně. Lidé na přepážkách, kteří mě musí obsloužit, mě nesnášejí, protože se neustále ptám "zbytečnými otázkami" a vždy to utnou záhy slovy nepřemýšlejte nad tím. Systém a lidi operující v tomto systému vás nutí NEPŘEMÝŠLET.
Nikdo nic neřeší, dokud je vše v pořádku. Jakmile se objeví malinký problém, nastane peklo a vše co bylo řečeno, napsáno a vyplněno bude použito proti vám.
Stejné jsem to měl ve škole s testy. Otázky nebyly jednoznačné, vůbec nepočítaly s vyšší úrovní znalostí, hlubšímu porozumnění, některé doslova nutily odpovídat špatně. A takto jsme vychováváni od útlého věku. Bohužel, když je někdo osobnostně založený, jak zmiňuje autor třeba autistické spektrum, na úplnosti pravdivosti a cokoli mimo mu působí významný diskonfort... ocitáte se mezi mlýnskými kameny a obyčejný život vám působí reálnou bolest. Jak se řiká: "ať dělám, co dělám, vždy jsem jednou nohou v kriminále".
 
Trochu se divím, že se tímto někdo vůbec zabývá, nebo dokonce píše článek.
Všechny formuláře vždy vypisuju účelově - účelem je tím formulářem projít tak, abych získal co chci - nikoli uvádět pravdivé údaje.
Tak si to holt ohýbám podle potřeby. A ne, nemám s tím žádný morální problém. Existence co ty formuláře vymýšlí taky nepřemýšlí, zda dávají logiku a dá se na ně odpovědět. Pro toho člověka je vytvoření formuláře taky jen práce, tak to flákne, ať už to má za sebou. Stejně tak já to pak vyplním.
Samozřejmě je třeba přemýšlet, které vkládané údaje jsou ověřitelné a dávají nějaký smysl a nenechat se nachytat na hruškách.
Prostě účel světí prostředky. A tohle nikomu neubližuje, když si to přiohnu podle potřeby.
 
Děláte to třeba i u dokumentů z finančáku? Myslím, že by vám to vaše přesvědčení a styl vyplňování docela rychle rozmluvili... A finančák nemá zase tak daleko od bankovních institucí, ne?
Tak jen doufejte, že do vámi vyplněných dokumentů nebude nikdo šťourat :)