Legální to je. A je to ii logické. Obchodník nedostane stejnou částku (dle oboru a obratu je to cca o 1 - 4 % méně, někdy to může být ii mimo tyto hranice), tak jí logicky chce po zákazníkovi, nebo karty nepřijímá vůbec.
Také zálezí na výši marže. Tam kde je 100 % a vyšší (oblečení) je nějakých několik % zanedbatelných, ale u cenim je to prostě moc.
Ve chvili, kdy by obchodnici prenaseli zvysene naklady (ve srovnani s hotovosti) transparentne na zakazniky, tak proti kartam nereknu pul slova - at si to kazdy pouziva a vidi, kolik plati.
Ale tlacit karty mezi klienty bank s tim, ze je to "zadarmo", to se mi nelibi. Lide si malokdy uvedomi, ze to "zadarmo" neco stoji a kolik. Anebo je jim to fuk, kdyz se ty naklady rozlozi mezi vsechny zakazniky obchodu a takovy vychytraly platic kartou dostanou od banky vraceny zlomek poplatku za platbu kartou...
To je otazka - nekde to asi zvysene naklady prinasi (mala samoska, kde majtel jde vecer s trzbou do banky a tam ji za nejaky maly poplatek ulozi, tak tam je urcite karta drazsi). Jinde je to podle me nastejno - napriklad velke super/hyper, ktere za svazeni hotovosti plati a maji s ni i dalsi vydaje.
No a nekde by PK mohla byt i podstatne levnejsi - to je pripad parkovacich automatu a podobnych zarizeni. Krasnym prikladem jsou tedko ty automaty Kofoly, ktere nemaji zadny otvor na mince, piti dostanete za SMSku. Kofola evidentne usoudila, ze obhospodarovat automaty s mincemi je drazsi nez platit nekolik desitek procent operatorum za premiove SMS. No a karty jsou urcite se svymi naklady v radu jednotek procent vyhodnejsi.
Mimochodem nechapu, proc je DPspokojen s SMS jizdenkami, kde za ni nakonec dostane jen pomerne malo a neuvazuje o zavedeni moznosti platit kartou v automatech - ne kazdy taha po kapsach a v penezence drobne. Stejne tak by Praha mela umoznit placeni PK za parkovani v oranzovych a zelenych zonach (treba prave jen tou bezkontaktni kartou) - je docela blby kdyz zaparkuju v zone a zjistim, ze nemam dost drobnych na to, abych zaplatil.
Důležitý argument pro karty je to, že lidé přes ně utrácejí víc. (např. http://www.psychologytoday.com/blog/ulterior-motives/201001/spending-and-credit-cards) Toho jsou si retaileři na vyspělých trzích dobře vědomí.
Samozřejmě, že zvyšují. O kreditních kartách si snad slyšel. Navíc se kartou utrácí snáz, málokdo nosí celou výplatu po kapsách, s kartou ji má k dispozici neustále. A je tu i ten psychologický efekt kdy člověk musí cash vysázet, kdežto u karty prostě jen nacvaká PIN. sám se občas přistihnu, že sem v sámošce zaplatil kartou a vlastně nevím kolik. S hotovostí se to těžko stane. A to že to pro obchodníky má smysl myslím ukazuje, že i dlouhodobí odpůrci jako makro a Kaufland podlehli.
Kreditní karty umožňují pouze utratit nyní to, co vydělám o něco později - jenže pak to stejně musím splatit. Vydělám-li za rok 300 000 Kč, nemůžu utratit víc než tuto částku (maximálně si můžu trochu "půjčit" z příštího roku, ale o to (a o úroky) pak ten příští (přespříští) musím utratit méně).
Dlouhodobě tak nemůžu utrácet víc, než vydělám.
Samozřejmě s kartou člověk nakupuje více impulsivně a nemá-li dostatečný příjem, musí se jindy omezit (potom nastává to, co popisují obchodníci, že nejvyšší útraty jsou od 15. do konce měsíce, naopak těsně před výplatami jsou nejmenší), sečteno to ovšem vychází nastejno.
Akorát že takto lidé rozfrcají i to, co by jinak uspořili či utratili za dlouhodobé statky. Ochodníci by karty nepřijímali, kdyby se jim to nevyplatilo. Samozřejmě vždy bude existovat určitá skupina obchodníků, kde se ten efekt neprojeví a akceptace se jim nevyplatí. Nicméně dá se čekat, že karetní technologie se budou rozšiřovat a s nimi i skupina lidí, kteří se budou používání hotovosti vyhýbat, pak už to nebude jen o efektu vedoucímu k vyšší útratě ale i tom, že určitá skupina k obchodníkovi bez terminálu vůbec nepůjde.
Ona je to tak trochu hra s nulovým součtem. Obchodník, který karty přijímá tak na tom vydělá na úkor toho, který je nepřijímá . V momentě, kdy budou karty přijímat všichni, tak jsou zase na začátku, jen s tím rozdílem, že platí 1 až 4 % výpalné bance.
Jak už jsem psal, záleží na výši marže u zboží. Tam, kde je marže 100+ % (oblečení) se vyplatí cokoliv, co zvedne obrat i jen o 10 %. Tam kde jsou minimální marže (ceniny, některé počítačové komponenty) si to obchodník musí opravdu rozmyslet, protože asi 100 % nárůst obratu nemusí v konečném důsledku znamenat nárůst zisku.
Akorát že takto lidé rozfrcají i to, co by jinak uspořili či utratili za dlouhodobé statky.
Ve svém důsledku to nakonec stejně utratí, ať oni, nebo dědicové. Takže ano, platba kartou vede ke změně struktury nákupů (větší podíl drobného zboží a služeb (které se dají pořídit "z jedné výplaty"), zejména potraviny, zábava, elektronika), ale dlouhodobě nemají vliv na celkový objem utracených peněz.
Tak jistě, v takto dlouhodobém horizontu to teoreticky bude platit, prakticky nemusí, dluhy mohou zůstat nezaplaceny (osobní bankrot podle zákona, úmrtí dlužníka). Nicméně pro obchodníky je právě podstatná ta změna struktury výdajů a to že lidé nakoupí ihned a ne až našetří, prostě možnost utrácet snadno a půjčovat si snadno, proto berou karty a nabízejí spotřebitelské úvěry bez navýšení.
Tak jisté procento silných povah je pouze výjimka potvrzující pravidlo. Navíc je otázka jestli je to fakt, nebo si to jenom myslíš, protože podvědomí je mocné.
Já úvěrové produkty a tedy ani kreditku nepoužívám. Ale netroufnu si tvrdit, že sem nikdy nezaplatil debetkou nic co bych nezaplatil i hotově, protože prostě nemuset mít tu hotovost u sebe a vysázet jí je tak (v ten moment) osvobozující.
Kdyby se podařilo přenést náklady na vše okolo hotových peněz na lidi, tak by se ukázalo. Hotovostní operace na přepážce banky má pro banku náklady okolo 100 Kč, přesto dávají banky toto zdarma pro vlastníky účtu. O emisi peněz nemluvě.
A náklady karet se přenášejí transparentně - obchodník si může za kartu platbou přirazit a zákazník si pak může vybrat zda to strpí, bude platit hotově nebo půjde jinam.
Jistě že jsou vysoké, a to extrémně. Promítni si to jen na hotovostní pokladny v kterékoliv kamenné pobočce banky. Pokud tam bude například pouze jedna jediná pokladna, je třeba zaměstnat nejméně dvě pokladní na plný úvazek ( nikdy tam nebude sedět jediná osoba od rána do večera ), což je jen ve mzdových nákladech nejméně 70 tisíc měsíčně ( hrubá mzda 2x 25KK + odvody soc. a zdav. Dále náklady na vlastní provoz pokladny, výpočetní technika, počítadla bankovek atd. atd ...... prostě práce s hotovostní je pro každou bankou extrémně drahá záležitost a ani ta stovka za platbu to nedokáže zaplatit.
Ono je to něco jiného v bance a něco jiného v obchodě. Zatímco v bance ta pokladní nemá nic jiného na starosti a musí být zaplacena jen z poplatků za operace s hotovostí (případně je "ztrátová" a je dotována z jiných příjmů banky), v obchodě toho má na starosti víc (minimálně markování zboží, v menších obchodech třeba i doplňování zboží).
Pak záleží na tom, jaké další náklady má obchod s odvodem hotovosti. Z mé zkušenosti z minulého zaměstnání bylo, že v malém obchodě (dvě pokladny) žádné. Tržbu nosila do banky vedoucí nebo jedna z prodavaček během polední pauzy, cesty domů, nebo jiné méně vytížené části dne (kdy klidně mohla jet jen jedna pokladna). Případné schodky na hotovosti šly za prodavačkou (hmotná odpovědnost). Vícenáklady tak byly právě jen u plateb kartou (poplatek za pronájem terminálu, poplatek za internetové připojení (bylo řešeno SIM kartou v terminálu) a provize z transakcí pro banku).
Navíc je tu ta věc, že karty obchod přijímat může, hotovost musí - jednak proto, že stále část zákazníků chce platit hotově a také jsou zde určité zákonné povinnosti (a ČOI by se na odmítání příjmu hotovostních plateb nejspíše netvářila zrovna přívětivě).
To mi prijde docela nebezpecne, nosit pravidelne trzbu do banky a mit za ni hmotnou zodpovednost. Staci aby si nekdo vycihl, kdy to tak byva a ...
Pro maleho obchodnika musi byt platby kartou likvidacni, tedy pokud neprodava zbozi za desetitisice. Docela by me zajimala cena manipulace s hotovosti u vetsich obchodu, napriklad supermarketu.
Ve finale ale asi stejne pro male platby v radech desitek Kc skoncime u hotovosti, nebot tam by provize bance neumoznili ani pokryt naklady. technicky zajimave by mohli byt platby pomoci SMS, ovsem tak je to provizne jeste horsi.
To mi prijde docela nebezpecne, nosit pravidelne trzbu do banky a mit za ni hmotnou zodpovednost. Staci aby si nekdo vycihl, kdy to tak byva a ...
Smůla :( I když tady by asi zaměstnavatel od vymáhání po zaměstnanci ustoupil. Každopádně úplně stejně může někdo ten obchod přepadnout.
Ve finale ale asi stejne pro male platby v radech desitek Kc skoncime u hotovosti, nebot tam by provize bance neumoznili ani pokryt naklady. technicky zajimave by mohli byt platby pomoci SMS, ovsem tak je to provizne jeste horsi.
Poplatek je procento z částky, takže to jestli je to velká nebo malá platba nehraje roli - naopak čím větší, tím to více "bolí", protože jde v absolutní hodnotě o větší částku. Čím větší částka, tím více to hovoří pro hotovost (náklady na manipulaci s hotovostí nerostou lineárně, nejnákladnější jsou mince).
Dost velka smula, vzhledem k tomu ze ten zamestnanec by vetsinou ani nemel sanci to ze sveho platu splatit. Nechtel bych byt v pozici prepadeneho, kdyz vim ze pokud penize vydam, budu financne zlikvidovan a kdyz nevydam, tak mozna zastrelen :(.
Mam dojem, ze si nekde nejaky mensi obchodnik stezoval, ze tam byla i pevna castka za transakci. Tudiz nebyl zrovna nadseny z lidi, co si koupi nec za 50 KC a plati kartou. Tam uz tech par korun za transakci bylo znat.
Netvrdím, že jediný správný způsob pro akceptaci karet je terminál s připojením na internet přes pevnou linku nebo GPRS. Ano, i dnes jsou místa, kde je velmi špatný signál mobilních operátorů, neexistuje pevní připojení k interntu a musí se používat dial-up. Troufám si však tvrdit, že v takových místech tamní zákazníci, kteří tam náhodou omylem zabloudí, nedělají transakce v řádu korun či desetikorun. :-)
A jinak je běžné, že si lze pořídit přenosný terminál GSM/GPRS, SIM paří bance, tedy včetně nákladů na její provoz a může se připojovat vytáčeným připojením nebo přes GPRS.
V roce 2011 už opravdu neobstojí argument, že čím častěji u mě někdo platí kartou, tím více zaplatím na telekomunikačních poplatcích. To je minulost. Pokud to tak přesto někdo má, až na výjimky je to jeho neschopnost.
Jo v Dominikánské republice mi neprodali v supermarketu na kartu zmrzlinu a na Mnichovském letišti zase v supermarketu neprodávali zboží pod 5 EUR. Naopak u nás jsem v Albertu zaplatil kartou 80 haléřů, které mi nakonec ani nestrhli :D.
Jinak i u nás je běžné že středně velká prodejna má terminály připojené přes dial-up (GPRS signál na místě nebyl a internet management firmy neche, případně telefonní linku nepovolí majitel objektu, nebo jí není možné na místo zavést, protože ústředna je obsazená - se všemi zmíněnými možnostmi jsem se setkal).
Už ani nevím kde jsem to zaslechl, ale je to interní odhad nákladů velké české banky, výběr a vklad se liší, jedno je méně, druhé více, už si nepamatuji co je dražší, ale průměr je kolem stovky. Vzhledem k tomu, že reálná sazba za vklad/výběr v bankách je méně, vlastníci účtu to mají často zadarmo, aspoň omezený počet transakcí, takže to prostě banka křížově dotuje z jiných příjmů, což mě jako klienta, který to nevyužívá, štve.
Si vem co všechno by banka nemusela mít, kdyby neprováděla manipulaci s hotovostí - pokladní přepážky, jejich vybavení, jejich obsluhu, trezory, ostrahu, celkově zabezpečení pobočky, svozy a rozvozy hotovosti v rámci banky i mezi bankou a ČNB. A to nemluvím o nákladech ČNB a státu s emisí bankovek. A když si člověk uvědomí, že bezhotovostní styk snižuje množství potřebného oběživa nebylo by špatné aby stát se nějak podílel i na kartách.
Řešit náklady obchodníka by mělo smysl až když by stát a banky na něj přenesly náklady s manipulací s hotovostí jako to dělají u karet.