Já na své práci víc oceňuji volnější pracovní dobu. To, že vstávám bez budíku, to, že si řídím konec pracovní doby jak potřebuji. Určitě bych nechtěl trvale "vmáčknout" množství odvedené práce do 4 dnů, buď ve stachanovském tempu ve standardní pracovní době, nebo být ty čtyři dny v práci o hodinu, dvě déle. Ale je fakt, že na to má vliv i věk a druh vykonávané práce, která je duševní a pod tlakem je vyšší pravděpodobnost chyb a ztrácí se nápady. "Být mladší", uvítal bych 4 denní pracovní týden víc.
Ano, u některých druhů práce to lze - např. účetní - má určitý objem práce, který prostě musí za měsíc udělat a může to dělat víceméně jak se jí hodí ( manželka účetní si sebou bere počítač i na dovolenou, protože to zkrátka za ní ve firmě nikdo jiný neudělá ). NA druhou stranu , když to stihne dřív, klidně má volné pátky. Plat stále stejný.
Potom je ale druhá skupina, a ta bude v české "montovně" větší - např. prodavačky, dělníci u pásu, kde pokud bude pracovat jen 4 dny místo 5, tak logicky udělá o 20 % méně práce a dostane o 20% nižší mzdu. Bude to tak chtít ?
Jinými slovy, ne u všech profesí to půjde udělat stejně a když řeknete většině lidí, že budou brát o 20% méně výměnou za volný pátek, asi se jim to líbit nebude...
Já sám s tím zápasím už roky, stálo mě to změnu práce, snížení úvazku v nemocnici (aby člověk mohl dělat co ho baví ) a přijetí částečného úvazku resp. práce na ičo v ambulanci ( aby člověk mohl dělat, co ho uživí a zároveň, kde si sám řídí, zda bude, či nebude v práci ). Pak už se to dá, ale znamená to mít minimálně 2 práce ( resp. ještě s nějakými dohodami mám vlastně 3-4 ). Základem je si vydělat tolik, aby se do "pseudodůchoodu=pracovat jen tolik, kolik chci, třeba i vůbec" dalo jít v cca 60ti, dokud si to člověk může trochu užít.
21. 7. 2024, 16:34 editováno autorem komentáře