Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Důchody u nás a v Evropě od Anonym - s tímto názorem: "jakmile má mladý člověk zabezpečenou...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 22. 9. 2004 8:44

    Anonym (neregistrovaný)
    s tímto názorem: "jakmile má mladý člověk zabezpečenou svou vlastní rodinu a má vyřešenu bytovou situaci, začíná myslet i na finanční zabezpečení v době svého důchodu. K tomu dochází přibližně již ve 30 letech.". To je nesmysl, protože ve věku 30 let se spoustě mladých lidí teprve rodí první nebo druhé dítě, nehledě na to, že pokud si vezmou ve věku 30 let hypotéku na 20 let, mají postaráno tak akorát o nemalou finanční zátěž do svých 50 let. Pokud bude toto dítě (nebo všechny děti) navíc ještě v budoucnosti studovat na vysoké škole, což je další dosti značná finanční zátěž (dojíždění, stravování, koleje), mají o další a dosti vysoké výdaje postaráno do svých cca 54-56 let. Na spoření na důchod jim tedy moc času opravdu nezbyde.
  • 22. 9. 2004 12:05

    Petr Gola (neregistrovaný)
    Situaci nemůžeme posuzovat dle měřítek v Česku, ale v ostatních vyspělých zemích Evropské unie. Mít vyřešenou bytovou situaci znamená, že dotyčný již bydlí ve vlastním bytě nebo domě a jeho měsíční splátky úvěru jsou již napevno vedeny v domácím rozpočtu. Zabezpečit se na stáří je pro většinu mladých Evropanů velice aktuálním problémem, který se snaží řešit. Stát v budoucnu nebude moci garantovat tak poměrně štědrý penzijní systém jako nyní a začít spořit až v 50 letech je pozdě.
  • 23. 9. 2004 8:49

    Anonym (neregistrovaný)
    Až budu žít ve vyspělé zemi, budu posuzovat situaci jako ve vyspělé zemi. Situace je ale taková, že řada lidí, kteří mají průměrný a podprůměrný plat, už na situaci rezignovali se slovy, že stejně nemají nic moc z čeho ušetřit a nakonec dostanou všichni stejný důchod. A ono šetřit tak, že si nekoupím boty, protože jsou drahé, a dítě nepůjde studovat, protože to je sakra drahá legrace pro rodinu s průměrným příjmem taky není to pravé ořechové. Já vím, namítnete mi, že si student může při studiu přivydělat. Je to ale ta správná cesta? Přivydělat, to ano, pak si peněz váží, ale ne se na studiích plně živit bez jakékoli podpory rodičů, protože ti na to nemají. To už se můžou živit děti samy už od 15 let. Jiná je taky situace v Praze a mimo ni. V Praze třeba snáz seženete práci, mimo Prahu a ve středním věku je to složitější. Znám lidi, co za prací dojíždějí 20-30 km, denně, a protože nemají spojení, tak vlastním autem. Při průměrném platu tak jde prakticky třetina až polovina platu na dojíždění do práce. Např. v Německu je dojíždění do práce odčitatelnou daňovou položkou, protože Němci si spočítali, že je lepší jeden zaměstnaný, který sice moc do státního rozpočtu kvůli odčitatelným položkám nepřinese, ale alespoň z něj nic nečerpá. My na rozdíl od nich preferujeme nezaměstnané. Viz automobilka v Kolíně: co to je proboha za politiku, když si stěžují, že nemají pracovní sílu, když se zaměstnancům nevyplatí se do blízkosti Kolína přestěhovat? Tedy, abychom byli přesní: výše platu zase není taková, aby v rozumné době zaplatila náklady na přestěhování a vyšší náklady na ubytování. Ale to jsem trochu odbočila. Prostě, řada lidí si spočítala, že s průměrným a podprůměrným platem stejně dostanou jen průměrný důchod, který se po odpočítání nákladů na děti, které mají v současnosti, od jejich současného příjmu moc lišit nebude. Pokud začnou šetřit na důchod někdy ve 40 letech a nemají na víc, než cca 300-500,- Kč měsíčně, stejně svou důchodovou situaci nespasí. Tak na co by proboha měli spořit?
  • 27. 9. 2004 8:42

    Jája (neregistrovaný)
    A když k tomu přičteme ještě fakt, že v 1. pol. 90. let byly úspory znehodnoceny dvoucifernou infalcí, na což stačilo nějakých 5 let, a budou znehodnoceny ještě jednou při konverzi na EURO, tak je to jasné: slamník nebo to zavčasu probendit. Jo, kdyby se v těchto krajinách každou chvíli neprivatizovalo, neznárodňovalo, nebyla měna a jiné, tak by mělo smysl i šetřit na důchod.
  • 26. 10. 2004 12:41

    Finance (neregistrovaný)
    Jo jo, ale kdybyste se o tom, co sem pisete trochu vice informovali, tak sice v prvni polovine 90 let byla inflace dvouciferna, ale vynosy ve fondech, kam mimo jine jdou penize z duchodovych programu, byly zhodnocovany take dvouciferne a to vic nez byla ta inflace, takze jedinny zpusob, jak ochranit penize pred inflaci je tyhle penize fyzicky nemit, ale ulit je nekam, kde vydelaji vic. V bankach to rozhodne neni, ale neustale jsou stovky takovych moznosti. Takze vam preji jen stastnou ruku pri jejich vyberu.
    A jak rikam, nez neco placnu, tak to chce o tom neco vedet.
  • 26. 10. 2004 12:32

    Jirka (neregistrovaný)
    Ja s tim souhlasim a je ciste na cloveku, kdy chce zacit resit neco pro svoje stari. Ja treba nehodlam cekat na to, co mi da stat, takze stradat neco treba po malych castech jsem zacal uz ve svych 23 letech. Jasne, taky nechci cekat na odchod do duchodu az na duchodovou hranici, ale chtel bych si poradne odpocinout uz tak od padesatky. A taky toho dosahnu. I hypotekou i se vsema vydajema na deti a cestovanim. Zivot je jen otazkou priorit. A ja nechci drit cely zivot jako mezek a na stari mit prd. Vsechno jde, kdyz se chce. A rikam to jeste jako student, sice solidne vydelavajici, ale porad student.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).