Moje prababička, bývalá selka, po roce 48 nahnána do družstva, komunisty ráda neměla. Ale vždy tvrdila, že komunisti odstranili největší bídu. To jak probíhal život v obecních pastouškách bylo šílené. Takže si to zase neidealizujme...
Ano, odstranili největší bídu, ale za cenu jakéhosi "zprůměrování" životní úrovně všech obyvatel. To znamená, že na jedné straně přidali, ale na druhé straně u střední a vyšší třídy silně "ubrali".
Odstaranili bídu ? Za jakou cenu ? Za cenu zbídačení celého národa. Tam, kde komunisti bídu neodtraňovali, se, podle mého subjektivního názoru, nežije důchodcům tak zle :)
Když byla JZD, tak jejich činnost byla státem dotovaná. Předtím byli obyčejní sedláci zničeni předepsáním vysokých dávek, které museli odevzdat státu. Ale všeobecně byla na venkově jen těžká dřina a živoření.
Co se týče likvidace soukromého hospodaření, tak ačkoliv máte velký kus pravdy, nebylo to ani zdaleka tak černobílé. Obrovské množství rolníků vstoupilo do družstev dobrovolně, protože možná neměli tak hluboce zakořeněný vztah ke své vlastní půdě a ke svému gruntu a možná jen nechtěli už dělat celý týden a celý rok od nevidím do nevidím.
Samozřejmě naprostá zhovadilost bylo násilné kolektivizování po sovětském vzoru. Bolševici ovšem nejsou pro jakoukoliv konkurenci, takže rozumové úvahy o tom, co mohli udělat lépe, ty nemá ani cenu rozvíjet.
Pokud jde o družstva, tak zase říkáte jen polovinu pravdy. Dotace držely nad vodou jen menší množství a velká část naopak byla lukrativními zaměstnavateli a vysoce výdělečnými podniky. Samozřejmě to bylo i za cenu udržování netržních výkupních cen. Co je ovšem děsivější, tak je skutečnost, že systém dotací, garancí a protěžování není speciálně v zemědělství zdaleka jen produktem socialistického hospodaření, ale funguje nejvíce pod taktovkou EU. Jen se podívejte, kam směřuje největší část dotací z EU. Ano, je to zemědělství.
Nebudu se rozepisovat o kladech a záporech tohoto systému a o možných důsledcích jeho možného omezení nebo zrušení. To by bylo na samostatný článek.