Ono to není tak černobílé. Některé banky ve smlouvách poplatky stanovily (v minulosti, teď už si to ošetřily) neurčitě, nebylo jasné, za co je poplatek účtován. V takovém případě byl účtován neoprávněně.
Sám jsem vyhrál spor s GE Money, která mi naúčtovala 2x "smluvní pokutu" 500 Kč (tj. 1000 Kč celkem), ale v sazebníku žádný takový poplatek (tehdy) uveden nebyl.
No já bych to tak jasně neviděl. U hlavy mi sice pistoli nikdo nedržel, ale stejně mne donutili to podepsat (nesoudím se). Pokud jsem chtěl bydlet, tak jsem musel podepsat (komerční nájmy předražené, regulovčík jsem nebyl, ...). Poplatky měly všechny banky, takže na výběr nebylo. Tj. banky zneužily Vaši potřebu bydlet. A podobně se taky vyjádřil ten německý soud. Banky zneužily situaci klientů a napálily poplatek za něco, co klient nepotřebuje, nechce a banka to zvládne i bez toho. Tj. soud prohlásil tento poplatek za nezákonný a i když jste jej podepsal, tak co je v rozporu se zákonem, jako byste nepodepsal (od počátku se ruší). A že to banky zneužívají je snad všem jasné. Například Hypoteční banka. Za fiktivní účet chce 150,- Kč/měsíc a ještě z té jedné splátky udělá drama - skásne Vás dalším poplatečkem za příchozí a odchozí platbu. A aby toho nebylo málo, tak z té odchozí udělá dvě - splátku jistiny a úmoru. Tj. dalších 3x5 z Vaší kapsy.Když chcete potvrzení o úrocích do přiznání, další kilečko. Tj. vše je znovu zpoplatněno, žádný úkon není zadarmo, takže těch 150 platíte za nic. A ty režijní náklady, co měly banky s vyřízením si započetly vůči poplatku za vyřízení hypotéky.
takto, ja nerikam a ani si nemyslim, ze ty poplatky jsou spravne a opodstatnene.. jako v obecne rovine, to samozrejme ne. Spis jsem myslel zpetne vymahani neceho co bylo vysvetlene a podepsane. A predpokladam ze to tak i bylo, nebo v idealnim pripade melo byt, ze kdyz nekdo neco podepise... presne vi co podepise. Osobni zkusenost s tim nemam, ale vim ze nez bych neco podepsal, tak bych mel jasno.
Druha vec - pokud se v urcite dobe vsude poplatky platili ze nebyla jina moznost nez podepsat. Jasne no, to je asi smutne, ale zase ja osobne to nevidim jako duvod ke zpetnemu vymahani podepsane smlouvy. Nevim no, osobne je mne to jedno, pro mne za mne at se klidne soudi..
Nezájem klientů? No, v podstatě je to pravda.
Ona ČSOB je taková "jiná banka". Nabízí běžný účet, ale vlastně nenabízí, na pobočkách mají vedením zakázáno ho nabízet, mohou ho zřídit jen když si o něj klient sám řekne. Nabízí vedení hypotečního účtu i bez poplatků, ale vlastně nenabízí, klientu nebídnut není ani při zřízení, ani při refinancování. A když by si o něj sám řekl, tak se stejně téměř nikomu nevyplatí, protože úrok nabízený k takové smlouvě je výrazně vyšší.
Prý to je, tedy ne podle ČSOB, ale podle Jana Slaniny, "právě pokus, jak získat větší tržní podíl." Který, co čert nechtěl, pro "nezájem klientů selhal."
Když budu nabízet 10 jablek a jednu shnilou hnusnou bramboru, anebo za stejnou cenu 8 stejných jablek, tak podle logiky Jana Slaniny bude mezi lidmi mimořádný zájem o shnilé hnusné brambory. Zatímco pokus nabízet samotná jablka selhal.
To, že lidi racionálně vybírali, ale nijak nesouvisí s meritem věci. Onen německý soud, od kterého se vše odvíjí, rozhodl, že poplatek za vedení úvěru je nezákonný, jelikož banka nebyla schopna prokázat, jakou službu za ten poplatek poskytuje, a smluvní ustanovení, podle něhož je někdo povinen platit za nic, je nezákonné a tedy neplatné. Jestli to byla je blbost té banky, že to nebyla schopna prokázat, je otázka. U našich soudů, co jsem si všimnul, to pak dopadá tak, že pokud soudce jen koukne do smlouvy a vidí poplatek za vedení, tak řekne, že banka je v právu. Pokud ale soud začne zkoumat platnost tohoto smluvního ustanovení, tak už to banka tak jisté nemá a musí prokázat, že za tu platbu opravdu nějakou službu poskytuje. Což se jí ne vždy daří. Výsledek pak opravdu závisí na tom, co všechno banka zpoplatňuje (pokud si nechává platit za každý prd, tak je poplatek za vedení opravdu za nic) a jak dokáže obhájit, že poskytuje i jiné služby, než za které si nechává platit přímo, zákazník tyto služby vyžaduje, a jejich cena je schovaná v paušálním poplatku.
Úvahy o neplatnosti toho ujednání v našich poměrech (německý soud aplikoval německé právo, které je odlišné od našeho, a, pokud jsem měl možnost mluvit s německými právníky, i to německé právo aplikoval nanejvýš sporným způsobem) stojí buď na § 55 OZ (odchýlení od zákona v neprospěch spotřebitele - pokud to spotřebitel racionálně volil jako výhodnější, argument padá, bez ohledu na svou předchozí vachrlatost), nebo § 56 (nerovnováha stran v neprospěch spotřebitele - opět pokud racionálně volil jako výhodnější, argument padá).