daně, clo, zdravotní, sociální pojištění a další poplatky státu se vybírají a měly by sloužit (podle mého) k zajištění společností uznávaných služeb státu občanům a k zajištění chodu státu. V praxi naše daně slouží k pochybným investorským a investičním akcím (Temelín, navyšování základního jmění bank, …), pan Grégr politik-investor-amatér dovedl tento náš národní sport v investování cizích peněz k dokonalosti svým „třeskem“.
Jsou sanovány banky, a jiné podniky, které mají své majitele (neumím si představit jak v Americe představitelé kupříkladu AT&T požadují ze státních peněz podporu, s tím že u nich pracuje hodně lidí, letošek se nějak nevydařil, a muselo by se propouštět – absurdní co?).
Myšlenka, že vidět na výplatní pásce celé břemeno je demotivující je platná pouze v systému, který existuje u nás. Kdykoliv si něco kupuji, vím kolik to stojí a mohu se jako svobodný člověk rozhodnout, zda koupím, či nikoliv a účet je pouze dokladem mého rozhodnutí. To, že politici nechtějí, abychom viděli náš účet, je podle mě důkazem toho, že se bojí, abychom za své peníze nechtěli zboží, které nemohou nabídnout. Velice mi to připomíná socialismus – cesta na západ jistě byla velice demotivující – co oči nevidí to srdce nebolí, a jak jsme si tu bez zbytečných otázek a hlavně informací krásně žili.
Ještě krátce k IPB. Žádná recese by se nekonala. Konalo by se následující : naštvaní lidé by začali volat po důsledné novelizaci zákonů, které umožňovaly (umožňují) právně čistou formu okrádání akcionářů, vkladatelů,…, byl by větší tlak na vyšetřování kauz spojených se špatnou správou svěřeného majetku a samozřejmě by byl větší tlak na naše politiky z hlediska kvality a systémovosti (viz kauza zajištění státních peněz pro stranické pokladny) zákonů. Recese by to byla teprve v okamžiku, kdy by u nás existovaly zákony jako v EU (které vy tak neradi) a tyto zákony by byly jako v EU i vymáhány. To by teprve byla recese – hlavně pro bývalé vedení IPB.
Takže na závěr – problém není ve výši daní, ale v jejich užití. Rád budu platit daně pokud budou použity skutečně na to, na co použity být mají. Jsem přesvědčen, že v tom případě, by byl důvod k oslavě o hodně dřív a kdybych náhodou věděl, kolik za co platím to už bych snad byl v Americe
"...vím kolik co stojí a jako svobodný člověk se mohu rozhodnout zda koupit či nekoupit" - dobrý postřeh, bohužel právě u daní to neplatí...proto mi asi daně připomínají spíše krádež než svobodnou transakci...
dik za podporu v otazce transparentnosti danoveho systemu...