Vlákno názorů k článku Den daňové svobody od Jerry - Souhlasím s názorem pana Marka a s celým...

Souhlasím s názorem pana Marka a s celým článkem. Že daně jsou vysoké až až je nadmíru jasné, ale i to by bylo únosné kdyby se za to stát se svými úředníky postaral o své občany. Myslím, že se nebudu moc plést když prohlásím, že zatím se mu to moc nedaří - aspoň u slušných lidí a zejména mladých rodin. Kdyby se s námi odvedenými daněmi nakládalo jen pro blaho "lidu", byly by podle mého tyto daně i snesitelné. Zatím je jen vidět, že ti co o tom rozhodují raději hrabou pro sebe a pod sebe a vymýšlejí další daně než aby vymysleli jak pomoci mladým rodinám s dětmi žijících na pokraji únosnosti (příkladů je mnoho a stačí se rozhlédnout). Možná by byl potřeba další 17.lisopad (jestli by to pak ovšem nebylo ještě horší), nebo aby se naši páni politici zamysleli nad tím kdo jim ty daně bude odvádět, když se zatím některým pánům podnikatelům vyplatí nedržet se daní tak jak by měli a navíc populace se nemění zrovna moc do plusu. Našlo by se plno dalších a dalších příkladů, důvodů a návrhů, ale to by bylo nadlouho a bez výsledku.
PS: omlouvám se za styl a sloh, ale nejsem žádný spisovatel

Porad se zde omyla, ze stat musi snizit dane. Samozrejme souhlasim s autorem clanku co se tyce korespondence s obecnymi teoriemi verejnych financi. Ale myslim si, ze si autor v necem odporuje. Je pravda, ze mnozi zamestnanci ziji v iluzi, ze jsou jejich dane mensi, nez doopravdy jsou, ale prave tento mechanismus umoznuje existence "zdanlive" nizsi mezni sazby a tedy je naopak motivujici. Pokud by cele bremeno bylo na vyplatni pasce videt, to by byla tepre demotivace.

To, ze byl "den danove svobody" zacatkem stoleti podstatne driv ale take znamena, ze se v teto dobe stat prakticky nestaral o zdravotnictvi, kulturu, skolstvi a velkou cast soucasnych verejnych statku. Americane si plati sve skolne sami, doplaceji obrovske castky za navstevu lekare, spori si na pobyt v nemocnici. Za tuto cenu vydelavaji na sebe driv. Takze jde zase jenom o trade off mezi socialni solidaritou a ekonomickou efektivnosti.

Rust statniho rozpoctu ma svoji logiku vzhledem ke vstupu do EU a implementace jejich pravidel. Na druhe strane se ale bude v nekterych sektorech rozpocet snizovat (financni dohled, sprava dani etc.), takze vysledny efekt, kam se bude rozpocet ubirat v horizontu budoucich 5ti let, je tezko odhadnutelny.

Věřím, že vysoká škola zadarmo je "zajímavá" služba, stejně jako zdravotnictví "zadarmo". Uvozovky jsou namístě, jelikož tyto sluzby samozřejmě nejsou zadarmo, ale jsou placeny právě z daní. K čemu to navíc vede? Věční studenti studujicí VŠ 8 a více let zabírající místo, nezájem o vlastní zdraví (proč bych se staral, když léčba mě nic nestojí..), atd.

Co dnes platíme ze svých daní?Celníky, kteří uměle zdražují dovážené zboží, nákupy nových superstíhaček, sanace polostátních bank, velký grégrův třesk, dotace zemědělcům a samozřemě hory úředníků.

Jde prostě o to, že efektivně (a rozvážně) utrácíme pouze svoje penize. Státni úředníci utrácejí peníze cizí a předstírají, že nejlépe vědí, co je dobré pro "blaho lidu". Co mi vadí je, že stát vytahuje z našich kapes rok od roku více peněz.

Kdyby si lide uvědomili skutečnou výši daní, začali by se možná více zajímat o to, jak je s jejich penězi naloženo. Mást lidi neprůhledným daňovým systémem mi připadá, jako ulehčovat zloději práci tím, že zatáhnu rolety a ještě vypnu alarm. Ostatně podle

Co se týká mezních sazeb, rozhodně budu spíše pro progresivní daň z příjmu 1%...2%...3% než jednotnou bruselskou daň např. 30% ;-)

Tak teď se musím ohradit. Ja nikdy v životě neříkal, že veřejné statky jsou zdarma. Ovšem se na věc dívám z pohledu, že ani jeden z nás ty daně nesníží! Tudíž zaplať pánbůh za to, že ta daň na mzdové pásce neni. A teď věcně:

Jestli stát platí zdravotnictví a školství z daní, tak to pravděpodobně bude o něco méně efektivnější. Ale ekonomie NEMÁ ŽÁDNÝ nástroj na posouzení trade off mezi efektivností a sociální solidaritou.

Co platíme ze svých daní ? Uděláte velice dobře pro své budoucí vzdělání (na měšci máte napsané, že jste v 3. ročníku VŠ), když se aspoň jednou v životě podíváte na strukturu státního rozpočtu. Napište si o ní na adrese podatelna@mfcr.cz. Jinak ve státním rozpočtu se dost těžko najde 250 mld na "Grégrův třesk" a takový nesmysl si stejně dost těžko někdo troufne udělat. To je spíš výkřik ze tmy. Dotace zemědělcům. Říká se, že nakonec moc dotací neuvidí. Ale přijde Vám fér, aby k nám mohli importovat subvencovaní zemědělci z EU ? Podívejte se, kolik z rozpočtu zabírá GŘC. Nechte padnout IPB a uvidíte recesi, jaká tu ještě nebyla...

To že rozpočet narůstá, tak to vadí pravděpodobně všem. Ještě víc nám vadí, že je rozpočet v deficitu při pozitivní cyklické složce GDP. Ale podívejte se po rozpočtech v EU a ukažte, podle koho je potřeba se poučit. Je zbytečné koukat na Ameriku, s tou se slučovat nebudeme.

Jinak to, že by se lidé o rozpočet víc zajímali, to by bylo asi dobře. Otázkou zústává co a jak s tím. POchybuju, že se dá rozpočet znatelně snížit. A progresivní daň 1,2,3% - proč ne ?

Netvrdim, ze dane budeme snizovat mi dva. Zvolani na konci clanku: "Politici, snizte dane" mimo jine znamena, ze pokud by se objevila politicka strana, ktera by mela ve svem programu snizovani danove zateze, dam ji (a verim, ze nejen ja) svuj hlas.

Co se tyce struktury rozpoctu neuvadel jsem polozky objemove nejvetsi (tzn. mandatorni vydaje - taky namet na clanek) ale spise ty nejnesmyslnejsi. Jelikoz opravdu studuji ekonomii, vim neco o politickem cyklu a neco jako gregruv tresk proste muselo v jeho zaveru prijit (i kdyz je pravda, ze objem me take prekvapil). Btw. znam uzitecnejsi (a veselejsi) cinnosti, nez procitani kapitol statniho rozpoctu ... napr. Beckerovu teorii zajmovych skupin ... taky Vam ji doporucuji - dostal za ni Nobelovu cenu - napiste si o ni na adresu sw47@midway.uchicago.edu.

Pisete, ze je dobre, ze dane nejsou videt na vyplatni pasce...tak na to uz nebudu ani odpovidat, v tom se zkratka neshodnem. Ted to nejdulezitejsi: pisete ze nelze posuzovat vztah mezi ekonomickou efektivnosti a socialni solidaritou - asi myslite mirou statniho prerozdelovani. Existuji data (muzu poskytnout) o tom, ze verejne statky ktere uvadite (skolstvi, zdravotnictvi) spotrebovavaji hlavne stredni prijmove skupiny a nikoliv ti nejchudsi, to mi neprijde moc "socialne solidarni". Zeptejte se chudaka na Hlavaku, jestli je rad ze se na VS neplati skolne, nebo ze mame nove stihacky, nechci ani domyslet, kam by Vas poslal. Existuje vyzkum, ktery rozdelil zeme do tri skupin podle velikosti vlady (velke-55 % vladnich vydaju/HDP, stredni-45% HDP, male-25% HDP) a hodnotil nektere ek. a soc. parametry (1. nezamestnanost, 2. podil sede ekonomiky, 3. rust HDP, str. delka zivota, 4. koj. umrtnost, 5. podil SS vzdelanych, atd.atd.)..mohl bych to tady ted vypisovat (mam to pred sebou), ale verte mi ze rozdily nejsou prakticky zadne, jen u velke vlady je vetsi nezamestnanost (10 % oproti 4 % v male vlade) a vetsi podil sede ekonomiky (10 % oproti 5 %). Tak kde je ten rozdil, ta solidarita?

Zemedelstvi. Dovedu si predstavit, jak by se vyvijela nase debata o zemedelstvi. Ja budu tvrdit, ze psenice je zbozi jako kazde jine a zemedelec podnikatel jako kazdy jiny a Vy budete tvrdit, ze psenice je strategicka surovina a zemedelec potrebuje statni ochranu. Diky celnim barieram jsou cesti zemedelci cistymi vyvozci obili, mleka a cukru a diky fenclovym kvotam platime za litr mleka o 5 korun vice a 8 korun vice za kilo cukru. Me nevysvetlujte proc to tak je (ja jsem cetl Beckera) vysvetlete to babicce v samoobsuze. A o EU radsi az nekdy jindy, trochu jsem se rozepsal...Jsem rad, ze jsme se shodli alespon na tom, ze je dobre zkoumat, proc vladni vydaje stale rostou...

Reakce nejsou osobni to doufam chapete...nejdulezitejsi je, aby se ctenar bavil a pripadne si vytribil sve vlastni nazory ...

Ale jo, at se čtenář baví :-). Nakonec se v zásadě shodnem. Zkoušku od Schneidera máme taky evidentně oba.

Jinak pokud jde o ty zbytečný položky, tak se má v dohledný době Generální ředitelství cel, ale i daňaři oddělovat od státního rozpočtu, což je otázka, jakej má akt efekt na veřejný finance. Dobrej příklad je třeba dohled nad finančním trhem. V některejch zemích je financovanej státním rozpočtem, někde si je platí banky, pojišťovny a ostatní samy. Takže je to vlastně taky forma jakési veřejné daňe na finanční produkty, i když to nejde přes stát. Teď spekuluju, ale mohlo by být zajímavé, kdyby někdo očistil světové rozpočty od podobných vlivů. Protože třeba v Evropě tohle dělá nezanedbatelnou částku.

Jinak beckerovu teorii jsem, pokud si ještě pamatuji, dostal u zkoušky :-). Ale myslím si, že podobné výzkumy na téma solidarity můžou být diskutabilní. To že stavební spoření nebo životní pojištění se státní dotací využijou hlavně střední třídy, v tom se asi shodneme. Ale asi to bude proto, že ta střední třída má největší sílu ve volbách. Spíš ukazatele, jako je střední délka života ntoho moc neřeknou. Tu stejně asi nejvíc ovlivní zmíněná kojenecká úmrtnost. Šedá ekonomika se odhaduje dost těžko, a neformální ekonomika téměř pořádně odhadnout nejde.

Ale zas na druhý straně si myslím, že ten pán na Hlavním nádraží může zajít na sociálku a třeba se pak o nějakejch přídavkách dohodnou... A EU asi na jindy. ja ji ostatne (taky) nemám rád...