Ti dobrotrusové by si měli ujasnit, co vlastně chtějí. Na jednu stranu tvrdí, že ale pořád je to o tom, že věřitelé musí nést riziko za to, komu půjčují nebo prodávají své služby a na druhou stranu, když se věřitel nebo poskytovatel služby začne podle této rady řídit, hned řvou "Diskriminace!" a ženou ho před soud.
Nemyslel jsem to na vás osobně, ale na "pachatele dobra" obecně, kteří nejsou schopni pochopit, že každá mince má dvě strany, a nevidí (nebo nechtějí vidět), že páchání dobra pro jednoho je současně páchání zla pro druhého. Takže lidé, kteří se snažili zodpovědně poskytovat služby, pak skončí před soudem, jako ten nájemce, co odmítl najmout byt cigánovi, nebo majitel restaurace, který do ní nepustil bandu lidí, kteří mu tam už několikrát vyvolali rvačku.
Znáte krásnou povídku Itala Calvina Rozpůlený vikomt? V ní během bitvy rozsekne turek vikomta na dvě půlky - dobou a zlou - a ty se pak nezávisle na sobě snaží dostat domů. Cestou ta zlá část páchá zlo a ta dobrá část páchá dobro. Ve výsledku ale ta dobrá část způsobí více utrpení, běd a škod než ta zlá. Jednání organizací typu Člověk v tísni mi velmi silně připomíná jednání oné dobré půlky toho vikomta.